Dar od rodičů může po smrti rozhádat rodinu. Byt nebo peníze se řeší i v dědictví
Dostali jste od rodičů byt, dům nebo větší finanční dar? Při dědickém řízení může notář takový majetek zohlednit a upravit dědické podíly mezi potomky. Nejde o vracení daru, ale o zákonné započtení do dědictví, neboli takzvanou kolaci.
Sledovat v Google Zprávách
Rodiče často chtějí svým dětem pomoci ještě za života. Darují jim byt, dům, stavební pozemek nebo větší peněžní částku. Takový dar je v pořádku a obdarovaný ho nemusí vracet. V některých případech se ale jeho hodnota může později projevit i při dědickém řízení.
Český zákon pracuje s instituty započtení na povinný díl a na dědický podíl. Upravuje je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V obou případech jde o to, že se při vypořádávání dědictví může zohlednit, co už některý z dědiců od zesnulého dostal. Výsledek pak může být takový, že tento dědic dostane z pozůstalosti méně než ostatní. Neznamená to ale, že by se dar rušil.
Právnička a psycholožka Tereza Brunerová na webu Neztratit se ve stáří uvádí modelový příklad: „Po otci by dědili syn a dcera. Synovi otec za života daroval 500 000 Kč na pořízení bytu, dědictví je 400 000 Kč na účtu a jeho osobní automobil v hodnotě 200 000 Kč. Pak se spočítá celková částka dědictví plus dar, v tomto případě 1 100 000 Kč. Každý z dědiců by měl nárok na jednu polovinu 550 000 Kč. U syna se odečte dar a bude mít nárok na 50 000 Kč a dcera na 550 000 Kč.“
Započtení na povinný díl
Oba dva instituty jsou svým účelem podobné, ovšem v zákonném ustanovení jsou v některých detailech rozdílné. Započtení na povinný díl se vztahuje na nepominutelné dědice, tedy zpravidla potomky zesnulého, kteří mají ze zákona nárok na povinný díl dědictví.
Platí, že pokud zůstavitel v poslední vůli neuvede jinak, započítají se do povinného podílu významné dary, které zůstavitel některému z nepominutelných dědiců daroval v posledních třech letech svého života. Může to být například nemovitost nebo pozemek.
V praxi se postupuje tak, že se vyhodnotí výše pozůstalosti, peněžní hodnota daru, o kterou bude pak obdarovaný dědic při v rámci svého povinného podílu pokrácen. Cílem tohoto nástroje je to, aby nebyli někteří dědici zvýhodněni jen proto, že od zůstavitele už za života získali větší majetek.
Započtení na dědický podíl
Velmi podobný je příbuzný nástroj známý jako započtení na dědický podíl. „Jde o zohlednění hodnoty darů, které dědic obdržel od zůstavitele za jeho života. Při vypořádání dědictví se hodnota takového daru započte do dědického podílu daného dědice. Obdarovaný dědic si svůj dar ponechá, jen jeho podíl z pozůstalosti se o hodnotu daru sníží, takže ostatní dědicové dostanou relativně více,“ vysvětluje advokát David Pytela.
Princip zůstává prakticky stejný jako u výše uvedeného, jen už tam nehrají roli povinné podíly pro nepominutelné dědice. Příslušné paragrafy v tomto případě nepracují ani se tříletou lhůtou obdržení daru. Tento nástroj se tak obecně vztahuje na dědice podle zákonné posloupnosti či poslední vůle zesnulého, a to nikoli automaticky, ale uplatní se zejména tehdy, pokud to zůstavitel výslovně určí v právním jednání učiněném ve formě předepsané pro závěť.
K takovému řešení může ale dospět i soud, pokud uzná, že by byl jinak daný dědic neodůvodněně znevýhodněn.
Sporný výklad
Ačkoli smysl daných úprav je zřejmý, o právním výkladu se v některých případech vedou spory. „Ustanovení týkající se započtení na povinný díl vcelku podrobně vymezují rozsah započtení, avšak navazující ustanovení týkající se započtení na dědický podíl již tak konkrétní nejsou, což vyvolává interpretační potíže, co vše může (má) být předmětem započtení, zejména tehdy, pokud v tomto smyslu není k dispozici vůle zůstavitele,“ upozorňuje web Epravo.
Sporná může být podle něj zejména pasáž o neodůvodněném znevýhodnění dědice v případě započtení na dědický podíl a také tříletý rámec v případě započtení na povinný díl. „Nabízí se tedy otázka, zda časové omezení pro započtení daru se uplatní i v případě započtení na dědický podíl, tj. zda lze na dědický podíl započíst to, co dědic od zůstavitele bezplatně obdržel dříve než v posledních třech letech před smrtí zůstavitele,“ stojí v článku.
Ten pak odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu z ledna roku 2020, který řešil sourozenecký spor kvůli pozemku darovaném jednomu z nich pět let před smrtí zůstavitele. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že tento dar započtení nepodléhá, neboť nesplňuje pravidlo o darování do tří let před úmrtím.
Je tedy potřeba mít na paměti, že právní řád sice počítá s nástroji pro vyrovnání se mezi dědici, pokud některý z nich za života zůstavitele od něj obdržel významný dar, nejedná se však pokaždé o automatický nárok. Jako vždy platí, že nejlepší cestou je domluva mezi dědici.
Ne každý dar se do dědictví započítává
Započtení se zpravidla týká větších majetkových hodnot. Typicky jde o:
- darovaný byt nebo dům,
- stavební pozemek,
- vyšší finanční částky,
- financování podnikání,
- uhrazení významných dluhů potomka.
Uchovávejte smlouvy a poraďte se s notářem
Pokud někdo hodlá poskytnout dar významné hodnoty, je dobré dodržovat tato pravidla:
- uchovávat darovací smlouvy,
- evidovat významné finanční převody,
- řešit složitější situace s notářem,
- u hodnotnějšího majetku zvážit sepsání závěti.
Právě správně sepsaná závěť může pomoci předejít budoucím sporům mezi dědici a jasně vyjádřit vůli zůstavitele.
