Dva plné důchody stát nikdy nevyplatí. Lidé někdy čekají víc, než reálně dostanou

Po smrti manžela nebo manželky se pozůstalý musí vyrovnat i s poklesem příjmů. Často předpokládá, že ke své penzi dostane ještě velkou část důchodu zemřelého. Skutečný výpočet však může přinést podstatně nižší částku.

Typickým případem souběhu je člověk, který už pobírá starobní důchod. Po úmrtí partnera mu může vzniknout nárok také na vdovskou nebo vdoveckou penzi. Oba důchody se ale nevyplácejí v plné výši.

Důchod není jedna nedělitelná částka

Každý důchod tvoří základní a procentní výměra. Základní výměru mají všichni stejnou. V roce 2026 činí 4 900 korun měsíčně.

Procentní výměra se u jednotlivých lidí liší. U starobního důchodu ji ovlivňují výdělky a získaná doba pojištění. Tato část obvykle tvoří většinu výsledné penze.

Stejné rozdělení platí také u vdovského a vdoveckého důchodu. Jeho procentní výměra odpovídá polovině procentní výměry důchodu zemřelého. Nejde tedy o polovinu celé částky, kterou zemřelý dostával.

Vyšší procentní výměra zůstane, nižší se krátí

Při souběhu ČSSZ porovná procentní výměry obou důchodů. Vyšší vyplatí celou. Z nižší procentní výměry náleží pouze polovina. Základní výměru člověk dostane jednou.

Toto pravidlo bývá zdrojem zklamání. Pozůstalý zná výši obou vypočtených důchodů a čeká jejich součet. Na účet však přijde méně, protože se jedna procentní výměra zkrátí.

Modelový příklad ukazuje rozdíl

Žena pobírá starobní důchod 21 000 korun. Částku tvoří základní výměra 4 900 korun a procentní výměra 16 100 korun.

Její manžel pobíral před smrtí 24 900 korun. Po odečtení základní výměry zbývá procentní výměra 20 000 korun. Procentní výměra vdovského důchodu proto činí 10 000 korun.

Samostatně vypočtený vdovský důchod by dosáhl 14 900 korun. Obsahoval by základní výměru 4 900 korun a procentní výměru 10 000 korun.

Žena už ale dostává vlastní starobní důchod. ČSSZ proto porovná obě procentní výměry. Vyšší částku 16 100 korun ponechá celou. Z nižší částky 10 000 korun započítá polovinu, tedy 5 000 korun.

Žena dostane celkem 26 000 korun. Kdyby jednoduše sečetla oba vypočtené důchody, čekala by částku mnohem vyšší.

Polovina se může krátit ještě jednou

Vdovský důchod se nejprve vypočítá jako polovina procentní výměry důchodu zemřelého. Při souběhu se tato nová procentní výměra může zkrátit znovu.

V uvedeném příkladu měl zemřelý procentní výměru 20 000 korun. Vdovská procentní výměra vyšla na 10 000 korun. Kvůli souběhu z ní žena nakonec dostane 5 000 korun.

To však neznamená, že všichni pozůstalí dostávají čtvrtinu procentní výměry zemřelého. Vdovská procentní výměra se podruhé krátí pouze tehdy, když je nižší než procentní výměra vlastního důchodu.

Vyšší může být i vdovská část

Jiný výsledek nastane u člověka s nízkým vlastním důchodem. Žena například pobírá starobní důchod 12 900 korun. Základní výměra činí 4 900 korun a procentní výměra 8 000 korun.

Její manžel pobíral důchod 30 900 korun. Jeho procentní výměra dosahovala 26 000 korun. Vdovská procentní výměra proto vyjde na 13 000 korun.

V tomto případě je vdovská procentní výměra vyšší než procentní výměra ženina starobního důchodu. ČSSZ ponechá celých 13 000 korun a vlastní procentní výměru ženy zkrátí na polovinu. Výsledná částka důchodu bude 21 900 korun.

U starobního a invalidního důchodu platí jiné pravidlo

Souběh starobního a invalidního důchodu se počítá odlišně. Pokud člověk splní podmínky pro oba, ČSSZ mu vyplácí pouze vyšší z nich. Druhou penzi ani její část nepřidá.

Pravidlo o celé vyšší procentní výměře a polovině nižší se používá hlavně při souběhu vlastní penze s vdovským nebo vdoveckým důchodem. Proto nelze jeden způsob výpočtu použít na všechny situace.