Nejen roky studia se mohou v důchodu smrsknout: Stát lidem započítá jen část života

Když se mluví o tom, co se počítá do důchodu, většina lidí si představí hlavně odpracované roky. Do potřebné doby pojištění se ale mohou započítat i některá období, kdy člověk zaměstnání neměl nebo z různých důvodů nepracoval. Těm se říká náhradní doby pojištění a mohou mít na budoucí penzi větší vliv, než si mnoho lidí uvědomuje.

Aby člověk získal nárok na starobní důchod od státu, musí mít kromě dosažení potřebného věku také za sebou alespoň 35 let důchodového pojištění. U předčasného důchodu je podmínka doby pojištění vyšší, aktuálně 40 let.

Existují ale také takzvané náhradní doby, což jsou období, kdy sice člověk běžně nepracuje, ale za určitých podmínek se mu započítávají do důchodového pojištění. Mohou tak díky nim splnit potřebnou dobu pojištění a také si přilepšit k budoucí výši penze.

Která období se do důchodu započítávají?

Do těchto náhradních dob se mohou započítávat tato období:

• péče o dítě do čtyř let věku,
• evidence na úřadu práce,
• základní vojenská nebo civilní služba,
• pobírání invalidního důchodu třetího stupně,
• péče o závislou osobu,
• studium před rokem 2010,
• studium osob se zdravotním postižením,
• otcovská dovolená,
• ochrana svědků.

U evidence na úřadu práce navíc platí některá specifická opatření. Doba pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci se započítává v plném rozsahu, zatímco bez podpory se jako náhradní doba uznává nejvýše tříletá doba evidence na úřadu práce.

Také platí, že invalidita prvního ani druhého stupně se jako náhradní doba nezapočítává. Studium dokončené i nedokončené se jako náhradní doba započítává jen u studií před rokem 2010, a to v omezeném rozsahu podle tehdy platných pravidel. Od tohoto roku už se do důchodového pojištění tímto způsobem nezohledňuje.

Za určitých podmínek se do důchodu zohledňuje také dočasná pracovní neschopnost související s pracovním úrazem či nemocí z povolání. Mezi méně známé náhradní doby patří i období, kdy je člověku poskytována zvláštní ochrana podle zákona o ochraně svědků.

Každá z těchto situací má vlastní pravidla a ne vždy se započítává ve stejném rozsahu. Proto se vyplatí ověřit si, jak se posuzuje právě vaše životní situace. Je dobré mít přehled i o tom, jestli jsou všechny náhradní doby správně evidované. Některé údaje totiž stát nemusí mít automaticky k dispozici. Typickým příkladem je starší studium, které může být při žádosti o důchod potřeba doložit vysvědčením, diplomem nebo jiným potvrzením.

Pozor na krácení náhradních dob

U náhradních dob je potřeba počítat s jedním důležitým pravidlem. Lidem, kterým vznikl nárok na starobní důchod od 1. ledna 2019, se většina těchto období započítává jen z 80 procent. Jedná se o takzvanou redukci náhradních dob podle zákona a existují výjimky i podle typu důchodu a konkrétní situace.

V praxi to znamená, že pokud máte například 100 dnů náhradní doby, do důchodu se vám započítá pouze 80 dnů.

Neplatí to ale pro všechny případy. V plném rozsahu se i nadále započítává:

• péče o dítě do čtyř let věku,
• péče o závislé dítě do 10 let nebo o jinou závislou osobu,
• základní vojenská služba (civilní služba mezi tyto výjimky nepatří),
• studium před 18. rokem života absolvované před rokem 1996, pokud nešlo o učební obor.

Tyto náhradní doby se počítají na celých 100 %. Ostatní náhradní doby se nejprve sečtou a až poté se jejich celkový součet zkrátí na 80 procent.

Rozdíl je dobře vidět na jednoduchém příkladu. Žena, která před rokem 1989 studovala pět let vysokou školu, by při nároku na důchod vzniklém před rokem 2019 získala do evidence všech 1 825 dnů. Pokud jí ale nárok vznikl až po roce 2019, započítá se jí pouze 80 procent této doby, tedy 1 460 dnů.

Pozor při kontrole evidence

Na pravidlo krácení je dobré myslet i při kontrole evidence důchodového pojištění. Například Informativní list důchodového pojištění (IOLDP) sice uvádí celkový počet evidovaných náhradních dob, jde ale pouze o jejich součet před případným krácením. Konečný počet započítaných dnů tak může být nižší.

Krácení náhradních dob má vliv nejen na splnění podmínky potřebné doby pojištění pro starobní důchod, ale promítá se také do výpočtu jeho výše. Proto je dobré s ním při kontrole údajů počítat a nenechat se uvedenými čísly zmást.