Penzijní fondy brání své vysoké poplatky. Bez nich prý těžko ustojí vládní zásah

Premiér Andrej Babiš s ministryní financí Alenou Schillerovou minulý týden představili převratné změny v penzijním spoření. Na penzijních společnostech přitom nenechali nit suchou. Vyčetli jim vysoké poplatky, které klientům spolykají většinu úspor. Teď se ozvaly penzijní společnosti a tvrdí, že snížení poplatků by pro ně bylo neudržitelné a mohlo by vést k méně výnosnému spravování peněz klientů. Vládu budou chtít přesvědčit, aby návrh změnila.

Představitelé vlády minulý týden na tiskové konferenci odhalili svůj plán, jak do takzvaného třetího pilíře přilákat více lidí. Vláda argumentuje tím, že současné nastavení nepřivádí do třetího pilíře dostatek nových účastníků. Navíc podle ministryně financí Aleny Schillerové klient penzijních společností za současných podmínek zaplatí po 35 letech spoření 56 procent úspor na poplatcích.

Ani Andrej Babiš si nebral servítky, když řekl, že nová pravidla přinesou spořitelům stovky tisíc korun navíc, a to nikoli na úkor státního rozpočtu, „ale na úkor těch, kteří tady na střadatelích neúměrně vydělávali a vydělávají, a to jsou bankovní domy“.

Vláda tak představila změny, podle kterých by se mimo jiné u všech fondů s výjimkou alternativního zrušil výkonnostní poplatek a poplatek za správu se jednotně sníží na 0,5 procenta.

Podle Schillerové při aktuálním nastavení zaplatí klient, který na svém fondu dosáhne za rok zhodnocení ve výši deset tisíc korun, za správu účtu tisíc korun a za zhodnocení dalších 1500 korun. „Celkem tedy 2500 korun. Díky lepšímu penzijku zaplatí pouze 500 korun jako půlprocentní poplatek za správu a nic víc,“ vysvětlila.

Penzijní společnosti: Nebudeme schopni pokrýt náklady

Penzijní společnosti ale přispěchaly s vysvětlením, proč je podle nich současná výše poplatků adekvátní. „Nezávislá studie EY nedávno stanovila reálné náklady penzijních společností na 0,82 %. Ministryně A. Schillerová chce přesto poplatky, jako jediný zdroj příjmu penzijních společností, snížit na 0,5 %,“ stojí v tiskové zprávě Asociace penzijních společností.

Vysvětlují také, že ministryně podle nich při vypracovávání změn pracovala se studií, jejíž autoři prý přiznali, že nezahrnuli data všech poskytovatelů penzijka v ČR a zároveň nezahrnuli všechny náklady. „Změny tedy stojí na chybných vstupních informacích,“ naléhají.

Prezident asociace Radek Moc rovnou uvádí, že by navrhované snížení poplatků bylo pro společnosti kritické: „Navrhované snížení poplatků by vedlo ke zcela zásadní nerovnováze mezi příjmy a náklady penzijních společností. Penzijní společnosti by ani z poloviny nebyly schopné poplatkem za správu pokrýt nutné náklady, které v průměru za uplynulých 10 let činí 0,82 %. Výsledkem by byla v dlouhodobém, ale i střednědobém, pohledu ekonomická neudržitelnost provozování penzijního spoření v současné podobě pro všechny penzijní společnosti. Menší společnosti, jejichž nákladovost je nad zmíněným průměrem, by pak byly zasaženy ještě výrazněji.“

Penzijní společnosti by v takovém případě podle Moce musely přejít na pasivní způsob správy peněz. „Spočíval by převážně v nakupování levnějších nástrojů na rozvinutých trzích, což ve výsledku nemusí přinést efekt, kterého chce vláda dosáhnout, tedy podporu lokálních projektů a podniků. Nižší poplatky samy o sobě totiž negarantují vyšší výnosy pro klienty, pokud budou zároveň omezeny schopnosti penzijních společností dlouhodobě a profesionálně spravovat svěřená aktiva. Investice do rozvoje českého hospodářství by byly nerealizovatelné,“ tvrdí asociace ve svém prohlášení.

Zbylé změny vítají

V rámci zatraktivnění třetího pilíře chce vláda také zavést úlevy pro mladé klienty do 30 let. Také zavede takzvanou investiční strategii životního cyklu. Do padesáti let věku klienta bude minimálně 80 procent jeho vkladu investováno dynamicky, tedy do akcií, u kterých se obvykle očekává vyšší výnosnost. Později se budou investice přesouvat do konzervativnějších nástrojů.

Oba návrhy hodnotí asociace kladně, stejně jako postupné převádění transformovaných fondů během následujících deseti let. Ohledně snižování poplatků bude však nadále na vládu apelovat, aby svůj plán přehodnotila.

„Asociace bude v případě poplatků ve všech fázích přípravy novely nadále prosazovat diskuzi založenou na reálných možnostech sektoru – tedy diskuzi, která může vést ke snížení poplatků, ale takovému, které bude schopné pokrýt náklady penzijních společností včetně běžného zisku, ale především, které nebude mít negativní dopad na celkový výnos klientů,“ uzavřel prezident asociace Radek Moc.