Gastroenterolog Tomislav Švestka: Zácpa po šedesátce může vést k vážným komplikacím

S přibývajícím věkem se mění i trávicí trakt. Mnoho seniorů trápí pálení žáhy, nadýmání, pocit plnosti po jídle nebo chronická zácpa. Jaké změny jsou přirozené a kdy už je lepší navštívit lékaře? V rozhovoru pro České důchody odpovídá MUDr. Tomislav Švestka, CSc. z IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

i

Foto: Profimedia

Sledovat v Google Zprávách

Jana Kolínková 11.7.2026

Proč se s přibývajícím věkem, typicky po šedesátce, přirozeně mění fungování trávicího traktu?

Trávicí trakt se s přibývajícím věkem mění. Dochází k procesům, jako je stárnutí tkání, nervových buněk, snížení produkce klíčových sekretů. Fyziologické změny nevedou k selhání orgánů, ale snižují funkčnost zpracování potravy. Dochází ke zpomalení pohybu orgánů a jícen a žaludek ztrácí sílu a elasticitu. To způsobuje potíže s polykáním a usnadňuje návrat žaludečních kyselin ze žaludku do jícnu. Podobný proces probíhá i u tenkého a tlustého střeva, kdy se oslabí vyprazdňovací reflex a vznikne chronická zácpa.

Následně dojde k úbytku trávicích šťáv, kyselin a enzymů. Tvoří se méně kyseliny chlorovodíkové a enzymu pepsinu, což zhoršuje metabolismus bílkovin. Slinivka břišní produkuje méně trávicích enzymů rozkládajících tuky, sacharidy a proteiny. Klesá i hladina laktázy (enzymu štěpícího mléčný cukr), která ovlivňuje nesnášenlivost mléčných výrobků.

Zhoršené vstřebávání živin v tenkém střevě je v důsledku degenerace střevních klků, čímž se zmenšuje celková plocha absorbující živiny jako je např. vitamín B12, vápník, železo a kyselina listová. Složení bakterií ve střevech se s věkem mění. Ubývá prospěšných bakterií, a naopak roste náchylnost k tzv. bakteriálnímu přerůstání nevhodných bakterií v tenkém střevě. To se projeví nadýmáním, bolestmi břicha a horším trávením tuků.

Sekundární faktory, jako je životní styl, stravovací návyky, příjem tekutin, léky, ale i nedostatek pohybu může nepříznivě působit na trávení.

Snížená tvorba slin ve vyšším věku

Co nejčastěji způsobuje pálení žáhy u seniorů a kdy už nejde jen o dietní chybu, ale o refluxní chorobu?

Pálení žáhy u seniorů vzniká oslabením funkce dolního jícnového svěrače, sníženou produkcí slin, užíváním některých léků anebo přítomností hiátové kýly. Rozdíl mezi běžným pálením jícnu a refluxní chorobou jícnu spočívá v intenzitě obtíží, častosti výskytu, délce trvání příznaků a přítomnosti varovných projevů, které signalizují poškození sliznice. Je třeba poznamenat, že u seniorů jsou mnohdy obtíže minimální, ale kontrastují s pokročilým slizničním poškozením. Proto by senioři již při mírných obtížích měli být vždy vyšetřeni.

Hlavní příčinou pálení žáhy ve vyšším věku je oslabení jícnového svěrače, což je svalový uzávěr mezi jícnem a žaludkem, který s věkem ztrácí své napětí. Snadněji se uvolňuje a tím propouští žaludeční kyseliny do jícnu. Brániční kýla je způsobena tím, že část žaludku se posune nad bránici do dutiny hrudní. Což vede k poruše fungování jícnového svěrače. To postihuje velkou část populace nad 60 let. Senioři často užívají léky na vysoký tlak (např. blokátory vápníkových kanálů), léky na ředění krve nebo protizánětlivé léky na bolest (např. ibuprofen). Tyto medikamenty uvolňují jícnový svěrač nebo dráždí sliznici jícnu a žaludku.

Rovněž úbytek slin: Sliny přirozeně neutralizují kyselinu v jícnu. S věkem a v důsledku užívání léků se tvorba slin snižuje a tím dochází ke snížení přirozené ochrany.

Jak bezpečné je dlouhodobé užívání volně prodejných léků na pálení žáhy (antacid, inhibitorů protonové pumpy) ve vyšším věku?

Dlouhodobé užívání volně prodejných léků na pálení žáhy ve vyšším věku není úplně bezpečné a může způsobit závažná zdravotní rizika. Léky tlumí obtíže, ale mění chemické prostředí v žaludku. Rizika se pak liší podle typu užívaného léku:

• Inhibitory protonové pumpy (PPI – např. omeprazol, pantoprazol) blokují tvorbu žaludeční kyseliny. Při dlouhodobém užívání (měsíce až roky) zhoršují vstřebávání živin, vitamínu B12, vápníku, hořčíku a železa. Tímto způsobem vzniká řídnutí kostí a zlomeniny, zejména v oblasti krčku stehenní kosti. Dále je to zvýšené riziko infekcí. Absence žaludeční kyseliny usnadňuje vznik závažných střevních infekcí (např. Clostridioides difficile) a zvyšuje riziko zánětu plic v důsledku vdechnutí bakterií z trávicího traktu. Dlouhodobé podávání PPI je u seniorů spojováno s vyšším výskytem akutního i chronického selhání ledvin.
• Antacida (např. přípravky s obsahem vápníku, hořčíku nebo hliníku) pouze neutralizují kyselinu v žaludku. Jsou určena k nárazové úlevě, protože při dlouhodobém užívání hrozí přetížení ledvin a minerálová disbalance. Nadbytek hliníku a vápníku zhoršuje funkci ledvin. Antacida s obsahem hořčíku mohou způsobovat chronické průjmy, zatímco vápníková a hliníková antacida vedou k těžké zácpě.

Nadýmání a pocit plnosti po jídle: Jaké jsou hlavní příčiny u starších lidí (např. složení stravy, snížená produkce enzymů)?

Nadýmání nebo plynatost po jídle patří ve věku nad šedesát let mezi nejčastější trávicí obtíže. U starších lidí jsou příznaky málokdy způsobeny jednou dietní chybou. Obvykle jde o kombinaci úbytku trávicích funkcí, změn ve střevní mikroflóře a vedlejších účinků léků. Mezi hlavní příčiny nadýmání a pocitu plnosti u seniorů patří:

• Snížená produkce trávicích enzymů u slinivky břišní s věkem přirozeně klesá. Nestrávené zbytky jídla pak postupují dále do střev, kde kvasí a produkují nadměrné množství plynů.
• Nedostatek kyseliny chlorovodíkové v žaludku zpomaluje rozklad bílkovin. Jídlo zůstává v žaludku dlouho, což vyvolává úporný pocit plnosti a tlaku pod žebry i po malé porci.
• Ve vyšším věku klesá aktivita enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr. Konzumace běžného mléka, sýrů či jogurtů proto vyvolává silné nadýmání, křeče a průjmy.
• Svalovina trávicího traktu pracuje pomaleji, což prodlužuje dobu, po kterou potrava zůstává v tlustém střevě. Čím déle zde odpadní látky leží, tím déle na ně působí střevní bakterie. Výsledkem je nadměrná fermentace (kvašení) a masivní tvorba plynů.
• Úbytek „hodných“ bakterií (např. bifidobakterií) a narušení rovnováhy mikroflóry. Častým problémem je SIBO (syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě). Bakterie, které normálně žijí pouze v tlustém střevě, se přestěhují do tenkého střeva. Zde působí na natrávené jídlo a začnou po jídle produkovat plyn, což vede k nafouknutí břicha.
• Kvůli problémům se zuby nebo zubními náhradami senioři přecházejí na měkkou, kašovitou stravu s vysokým obsahem sacharidů a škrobů (pečivo, kaše, těstoviny), které jsou hlavním zdrojem nadýmání. Navíc nedostatečně rozkousaná potrava v důsledku špatně sedící zubní protézy vede k rychlému polykání a zhoršení trávení.
• Některé léky na bolest, antidepresiva, léky na močový měchýř nebo preparáty s železem a vápníkem zpomalují střevní pohyb a způsobují zácpu spojenou s nadýmáním.
• Chronické nemoci jako je cukrovka vedou k tzv. gastroparéze – poruše nervů, která zpomaluje vyprazdňování žaludku a způsobuje pocit plnosti i dlouhé hodiny po jídle.

Střeva ovlivňují i bakterie a léky

Jakou roli hraje v trávicích potížích seniorů mikrobiom a jak ho správně podpořit?

Střevní mikrobiom hraje v trávicích potížích zásadní roli. S přibývajícím věkem dochází k úbytku rozmanitosti střevních bakterií, což ovlivňuje imunitu, hybnost střev a schopnost těla získávat z potravy energii a vitamíny. U seniorů klesá zastoupení rodů Bifidobacterium a Lactobacillus, které produkují mastné kyseliny vyživující buňky střevní sliznice a chrání ji před záněty. Nárůst patogenních mikroorganismů v mikroflóře zvyšuje množství oportunních patogenů, které produkují toxiny, oslabují střevní bariéru a způsobují syndrom propustného střeva. Dochází i ke zpomalení syntézy vitamínů. Zdravý mikrobiom naopak pomáhá vyrábět vitamíny skupiny B a vitamín K.

Podpora střevní mikroflóry u seniorů vyžaduje specifický přístup, který spočívá v cíleném doplňování probiotik (živých kultur). Jejich příjem je ideálně ráno nalačno nebo těsně před jídlem. Užívejte je vždy s odstupem alespoň 2 hodin, pokud lékař předepsal antibiotika. Cílený příjem přirozeně fermentované potraviny, zakysaných mléčných výrobků a dostatečná hydratace je žádoucí.

i

Foto: Shutterstock

Chronická zácpa po šedesátce: Proč k ní dochází častěji a jaká jsou největší rizika spojená s jejím zanedbáním?

Chronická zácpa po šedesátce postihuje téměř třetinu seniorů a je způsobena zpomalením střevní motility, sníženým vnímáním potřeby na stolici, vedlejšími účinky léků a změnou dietního a pitného režimu. Zanedbání tohoto stavu nepředstavuje pouze komfortní problém, ale u starších lidí může vést k závažným systémovým komplikacím. Hlavní příčiny chronické zácpy u seniorů:

• Úbytek nervových pletení. Střevo ztrácí citlivost na naplnění, což oslabuje nebo potlačuje přirozený reflex k vyprázdnění. Současně dochází k oslabení svalů pánevního dna. Proto nedochází k správnému uvolnění svěrače.
• Mnoho léků blokuje činnost střev. Patří sem léky na vysoký krevní tlak, silné léky na bolest, antihistaminika, antidepresiva a doplňky stravy s železem či vápníkem.
• Dehydratace a strava bez rigidity. Pokles pocitu žízně vede k vysoušení stolice v tlustém střevě. Pokud má senior navíc potíže s chrupem, omezuje stravu s vlákninou, což zácpu mechanicky zhoršuje.
• Dochází i ke snížení mobility. Nedostatek chůze a fyzické aktivity zpomaluje pohyb střev.

Největším rizikem spojeným se zanedbáním zácpy je zaklínění stolice, která v tlustém střevě ztvrdne a vytvoří zátku, kterou nelze přirozeně vytlačit. To způsobí úplnou neprůchodnost střev, což je život ohrožující stav vyžadující okamžitý lékařský zásah. Navíc kolem tvrdé zátky může prosakovat tekutý obsah z vyšších částí střeva. Tak se pak zácpa chybně zamění za průjem a podají se nevhodné léky, což situaci zhorší.

Může vzniknout divertikulóza se zánětem, kdy vysoký tlak ve střevě způsobuje vyklenutí střevní stěny a vznik malých váčků. V těchto váčcích se může usadit stolice způsobující těžký zánět a později prasknutí střeva a zánět pobřišnice.

Silný tlak při stolici poškozuje cévní zásobení v oblasti konečníku. Vznikají hemoroidy nebo hluboké trhliny sliznice. Kvůli strachu z bolesti senior stolici zadržuje, čímž se uzavírá bludný kruh. Chronické, dlouhodobé tlačení spolu s oslabeným svalstvem pánevního dna způsobí, že se část sliznice konečníku vysune ven. Intenzivní tlačení zvyšuje i tlak v hrudníku a břiše, což vede k poklesu krevního tlaku a srdeční frekvence. Senior může při snaze o vyprázdnění omdlít, upadnout nebo dojde k srdeční arytmii či cévní mozkové příhodě.