Raději nižší důchod než zemřít v práci. Lidé po šedesátce řeší těžké rozhodnutí

Mnozí lidé po šedesátce už neřeší jen to, kolik jim předčasný důchod vezme z penze. Důvodem k odchodu bývá hlavně únava, bolesti, těžká práce a obava, že další roky v zaměstnání už jejich tělo jednoduše nevydrží.

Zájem o předčasné důchody v roce 2026 prudce roste. Za první tři měsíce si o ně požádalo přes pět tisíc lidí, tedy víc než polovina celkového počtu za celý rok 2025. České důchody upozornily, že nárůst souvisí i s novým polovičním krácením pro lidi s alespoň 45 lety pojištění.

Jenže v reakcích pod článkem na portálu České důchody je vidět, že mnoho lidí neřeší především výpočet. Řeší zdraví, únavu a to, že práce po šedesátce už pro ně není běžný režim, ale stále větší zátěž.

Mnozí už neodcházejí kvůli výhodě, ale ze zoufalství

Jaroslav Zítko napsal: „Já jsem šel předčasně do důchodu a nelituji toho. V jedné fabrice 46 let. To již nebyla práce, ale otroctví.“

Petr Bubeníček to vidí podobně: „Předčasné důchody jsou ta nejlepší volba. Žádné peníze nevynahradí život ve svobodě a bez starostí. Mluvím z vlastní zkušenosti a vím, že jsem přišel o osm set korun měsíčně, ale nelituji toho. Doporučuji všem odejít včas.“

„Lepší je odejít do důchodu zavčas, s relativně dobrým zdravím, než čekat na větší důchod, ale již KO,“ napsal Pavel Říha.

Někteří předčasný důchod neberou jako pohodlnější variantu, ale jako poslední rozumný krok před úplným vyčerpáním.

Po šedesátce se láme hlavně zdraví

Marcela Dvořáková napsala: „Vůbec se není čemu divit, jen málokdo je po šedesátce plně zdráv, aby mohl chodit do práce.“

Jitule Ulmanová to shrnula takto: „Ti lidé už prostě nemůžou, tak ze zoufalství jdou do předčasného důchodu, aby si odpočinuli, protože dělat celý život rukama je už k šedesátce problém.“

Miroslav Fajfr přidal vlastní situaci: „Nastupuji na předčasný důchod příští měsíc. Svou práci jsem ze zdravotních důvodů v 62 už nezvládal. Žádná lehčí práce pro přestárlé lidi jako já už není. Takže mi nic jiného nezbývá.“

A Hana Havová napsala: „Taky bych šla do předčasného důchodu, ať si ty prachy nechají. Já si vždycky poradím. Odpracované roky bych už měla, ale věkově ještě ne. Změnit práci na méně vyčerpávající nebude 2 roky před šedesátkou nic jednoduchého. Upřímně, preferuji užít si ještě trochu život po čtyřech vychovaných dětech, než přijdou choroby stáří.“

Tohle je nejsilnější linka celého tématu. Lidé mnohdy nepíšou o penězích, ale o tom, že po šedesátce už řeší klouby, srdce, síly a prostou výdrž. A představa, že mají v tom samém režimu fungovat ještě roky, je pro ně těžko přijatelná.

Další problém je práce, kterou starší lidé už těžko shánějí

Jan Pravda napsal: „Ono asi mnohým nic nezbývá, po 60. letech je nikdo do práce nevezme.“

Pavel Mikeš se ptá podobně: „A co dělá stát pro to, aby člověka po 60 po ukončení pracovního poměru ještě někdo zaměstnal? Vůbec se tomu nedivím, sám jsem v předdůchodu.“

Vlaďka Chourová k tomu přidala: „Mnohým nic jiného ani nezbývá. Lidi 55+ nikde nechtějí.“

Tady se ukazuje druhý velký problém. Stát počítá s tím, že lidé budou pracovat déle. Jenže část z nich má zkušenost, že po šedesátce už o ně trh práce moc nestojí, zvlášť když nezvládnou těžkou manuální práci a lehčí místo se pro ně nenajde.

Někteří by po dlouhých letech práce chtěli jiná pravidla

Karel Matěj napsal: „Po 45 odpracovaných letech by měl být nárok na plný důchod bez nutnosti dosahovat jakýkoliv věk.“

Zdeněk Procházka to vystihl ještě ostřeji: „Je rozdíl vykonávat těžkou fyzickou práci se směnami a sedět na zadku a surfovat po internetu.“

A Jana Kulikovová dodala: „Je mi jasný, že politici jsou vesměs úředníci, co ani netuší, co je manuální práce. Ale opravdu mě dojímá, že právě tito lidé rozhodují o náročnosti povolání, opotřebovanosti lidí a právu jít do penze.“

Nejde o pohodlí, ale o mez, za kterou už lidé nechtějí jít

Z reakcí je vidět, že předčasný důchod pro mnoho lidí po šedesátce nepředstavuje výhodu ani pohodlnější cestu. Berou ho jako poslední možnost, jak odejít z práce dřív, než je úplně zlomí zdraví, vyčerpání nebo bezvýchodná situace na trhu práce. A dokud se nezmění podmínky pro starší zaměstnance, bude podobných rozhodnutí spíš přibývat.