Důchodci při valorizaci nedostanou stejně. Vyšší penze shrábnou víc a rozdíly dál bobtnají

Valorizace důchodů v Česku se skládá z pevné a zásluhové části. Právě jejich kombinace určuje, o kolik se penze každý rok zvýší a proč rozdíly mezi jednotlivými důchody postupně rostou v korunových částkách. Vyšší důchody si tak při každé úpravě polepší v korunách výrazně víc než ty nižší.

Každoroční valorizace důchodů nefunguje jako jednotné přidání stejné částky pro všechny. Základ tvoří pevná složka, která je stejná bez ohledu na výši penze, a k ní se přidává procentní navýšení odvozené od konkrétního důchodu. V praxi to znamená, že čím vyšší důchod někdo pobírá, tím větší absolutní částku při valorizaci dostane.

U nižších penzí hraje větší roli pevná část, u vyšších naopak procentní složka. Výsledkem je postupné zvětšování rozdílů mezi jednotlivými důchody při každém lednovém zvýšení.

Dvě složky valorizace

Mechanismus valorizace důchodů kombinuje solidární a zásluhový princip. Pevná složka je pevně stanovená částka pro všechny důchodce bez rozdílu. U nižších penzí tvoří podstatnou část celkového zvýšení a pomáhá udržet jejich kupní sílu.

Zásluhová (procentní) složka se odvíjí od výše důchodu a zohledňuje výši odvodů během aktivního života. U vyšších penzí má rozhodující vliv na výsledné navýšení. Rozdíl mezi oběma složkami způsobuje, že při stejné valorizaci dostávají důchodci výrazně odlišné částky.

Rozdíly mezi penzemi se tímto způsobem při každém zvýšení dále prohlubují.

Citelné rozdíly mezi důchody

Dopad zásluhové složky je nejvíce vidět u vysokých penzí. Nejvyšší důchod v Česku po opakovaných valorizacích přesahuje hranici 250 000 Kč měsíčně. Tyto částky nevznikly jednorázově.

Jde o výsledek dlouhodobého růstu, kdy se procentní navýšení vždy počítá z již vysokého základu. Každá další valorizace tak u těchto penzí znamená výrazně vyšší absolutní zvýšení než u průměrných důchodů.

Rozdíly mezi nízkými a vysokými penzemi se proto neprohlubují skokově, ale pravidelně při každém lednovém přepočtu.

Valorizace bez zásluhové složky

V roce 2024 došlo k výjimce, kdy byla valorizace vyplácena pouze jako pevná částka. Procentní složka se neuplatnila. Důchodci tak obdrželi stejné navýšení bez ohledu na výši penze.

Tento krok dočasně potlačil zásluhový princip a zpomalil růst rozdílů mezi jednotlivými důchody. Opatření vyvolalo velkou diskusi.

Část argumentů upozorňovala na oslabení vazby mezi odvody a výší důchodu, jiná naopak zdůrazňovala jeho vyrovnávací efekt pro nízkopříjmové skupiny. Šlo o mimořádné řešení v reakci na ekonomickou situaci, nikoli o změnu systému.

Co to znamená do budoucna

Zásluhová složka zůstává základním prvkem českého důchodového systému. Vyšší odvody v produktivním věku se promítají nejen do výše přiznaného důchodu, ale i do jeho následného růstu při valorizacích.

Pevná částka rozdíly mezi důchody částečně tlumí, ale nemění základní konstrukci systému. V dlouhodobém horizontu tak platí, že vyšší důchody rostou rychleji v absolutních částkách a rozdíly mezi penzemi se při každém zvýšení postupně prohlubují.