Lidé čekají dva plné důchody, ale ČSSZ je rychle vyvede z omylu. Platí tvrdé pravidlo krácení

Mnoho lidí si myslí, že při souběhu starobního a pozůstalostního důchodu dostanou obě částky v plné výši. Ve skutečnosti se důchody obvykle nesčítají jednoduše dohromady a zákon určuje, který z nich se vyplatí celý a z kterého náleží jen část procentní výměry.

V českém důchodovém systému mohou v některých situacích vzniknout nároky na více důchodů současně. Neznamená to ale, že se všechny částky jednoduše sečtou.

Zákon přesně určuje, kdy je souběh důchodů možný, který důchod se vyplácí v plné výši a kdy se u další dávky krátí pouze procentní výměra.

K souběhu dvou důchodů, starobního, invalidního či pozůstalostního, může opravdu v určitých životních situacích dojít. Ve většině případů však dochází k jejich krácení. Základem českého systému je nejčastěji pravidlo 100 % + 50 %, které si vysvětlíme níže.

Nejprve si ujasněme, z jakých složek se každý důchod skládá:

• Základní výměra – je to pevná částka, pro všechny typy důchodů stejná (v roce 2026 dosahuje částky 4 900 Kč). Při souběhu dvou důchodů se základní výměra vyplácí pouze jednou.
• Procentní výměra – je ve své podstatě zásluhová část důchodu vypočítaná ze všech předchozích výdělků a odpracovaných let.

Souběh důchodů: starobní a pozůstalostní

Pobírání více důchodů současně je možné jen v některých případech. Typicky jde o souběh vlastního starobního nebo invalidního důchodu s vdovským či vdoveckým důchodem. Případně o souběh sirotčích důchodů po obou rodičích.

Ztráta životního partnera je těžkou ranou, často doprovázenou obavami o to, jak bude pozůstalý finančně zabezpečen. Důchodový systém se tak snaží o částečnou kompenzaci ztráty příjmu v domácnosti, když jeden z manželů zemře.

Nejčastějším scénářem, k němuž v praxi dochází, je souběh vlastního starobního a pozůstalostního důchodu po zemřelém manželovi či manželce.

V tomto případě ČSSZ nebo příslušná ministerstva oba důchody porovnají z hlediska jejich výše a výsledný důchod upraví podle pravidla 100 % + 50 %:

• Vyšší důchod bude vyplácen v plné výši, tj. základní výměra i procentní výměra ve výši 100 %.
• Nižší důchod bude vyplácen pouze ve výši poloviny, tedy 50 % jeho procentní výměry. Základní výměra u tohoto důchodu náležet nebude.

V praxi tedy může docházet i k tomu, že vyšším důchodem bude vdovský/vdovecký důchod a tím nižším starobní důchod. Zpravidla to bývá v situaci, kdy je starobní důchod výrazně nízký.

Pokud je při souběhu vyšším důchodem vdovský nebo vdovecký důchod a starobní důchod je nižší, uplatní se zvláštní pravidlo pro výchovné. Výchovné se při tomto souběhu nekrátí na polovinu, ale vyplácí se spolu s polovinou zbylé procentní výměry starobního důchodu.

Invalidní a starobní důchod

Pokud člověk z důvodu nepříznivého zdravotního stavu pobíral invalidní důchod a dosáhl věku odchodu do starobního důchodu, pak bohužel nedochází ke sčítání obou důchodů, jak by se mohlo mylně předpokládat.

Zákon totiž neumožňuje pobírání těchto dvou typů důchodů současně. Je to buď, anebo.

Jakmile se z invalidního důchodce stane důchodce starobní, ČSSZ vypočítá výši jeho starobního důchodu a porovná ho s částkou invalidního důchodu. Vyplácet pak začne tu penzi, která je vyšší, přičemž druhá penze zanikne. Vždy je to tedy ve prospěch důchodce.

Sirotčí důchody

Specifickým případem jsou sirotčí důchody nezaopatřených dětí. Přijde-li dítě o oba rodiče, má nárok na sirotčí důchod po každém z nich. Opět se tu ale uplatňuje pravidlo 100 % + 50 %.

V plné výši bude vyplácen vyšší sirotčí důchod, u toho nižšího bude vyplácena pouze procentní výměra bez základní výměry. Tato kumulace má za úkol zajistit dítěti co nejlepší finanční zabezpečení v těžké životní situaci.

Je nutná žádost o pozůstalostní důchod?

Ano, je. Souběh důchodů starobního a vdovského/vdoveckého nenastane automaticky, ale důchodce si o něj musí písemně požádat prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení.