Pravidla pro důchod se změnila. Řada lidí stále vychází ze starých představ

Řada lidí má o výpočtu důchodu stále představy, které už dávno neplatí. Pravidla se v průběhu let změnila a některé zažité jistoty dnes nefungují tak, jak si lidé pamatují. Výsledkem pak může být nepříjemné překvapení těsně před odchodem do penze.

Důchodový systém se v posledních letech změnil víc, než si mnoho lidí uvědomuje. Řada pravidel dnes funguje jinak, než jak si je lidé pamatují z minulosti, a staré představy o výpočtu důchodu nebo nároku na penzi už často neplatí.

Tyto změny nemusí být na první pohled nápadné, v praxi ale mají velký dopad. Ovlivňují nejen to, kdy člověk může do důchodu odejít, ale také to, jak vysokou penzi nakonec dostane.

Důchod se neurčuje podle posledních roků

Do roku 1995 se důchod počítal z příjmů za posledních 10 let před přiznáním důchodu. Dnes se do výpočtu zohledňují příjmy od roku 1986 až do roku před přiznáním důchodu. Takže se bere v podstatě celý pracovní život, nejen jeho poslední část. Zvýšení platu krátce před penzí hraje jen zanedbatelnou roli. Mnohem víc se projeví to, jaké měl člověk příjmy dlouhodobě.

Pracovní kategorie už neplatí

Lidé pracující v náročných profesích, například zaměstnanci v těžkém průmyslu, dříve spadali do zvýhodněných a preferovaných kategorií. Měli díky tomu možnost jít do důchodu dřív a zároveň měli i vyšší výměru důchodu. Tento systém ale skončil v 90. letech a dnes většina lidí odchází do penze podle jednotně nastaveného důchodového věku. Výjimkou jsou lidé pracující ve vybraných náročných profesích, jako jsou horníci nebo záchranáři.

Nezaměstnanost a studium mají svá omezení

Další rozšířený omyl se týká toho, že všechny náhradní doby pojištění se počítají bez omezení. Ve skutečnosti jsou ve většině případů nastaveny jasné limity, a navíc může probíhat krácení na 80 %.

Evidence na úřadu práce se v plném rozsahu započítává pouze v době, kdy člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo je v rekvalifikaci. Období bez podpory se započítává maximálně v rozsahu 3 let za celý život a do 55 let věku pak jen jeden rok. Tato doba se pak pro výpočet samotné výše důchodu krátí a započítává se pouze z 80 %. Pro splnění nároku na důchod se tedy nezaměstnanost počítá, ale výslednou částku ovlivní méně.

Změnila se i pravidla pro studium, které se dříve běžně započítávalo jako náhradní doba pojištění. Od roku 2010 už ale studium po 18. roce věku tuto výhodu nemá a kdo studoval po tomto datu, musí si chybějící roky nahradit buďto prací nebo dobrovolným pojištěním. Ze studia do roku 2009 může být započteno nejvýše 6 let po dosažení věku 18 let.

Na získání důchodu nestačí jen věk

Velkou změnou prošla i minimální doba pojištění. V minulosti stačilo odpracovat 25 let, ovšem dnes je tato hranice výrazně vyšší. Pro běžný důchod je potřeba 35 let pojištění, do kterých se počítají i náhradní doby. A pokud někdo uvažuje o předčasném důchodu, v současnosti je nutné získat 40 let pojištění.

Na to často doplácejí lidé, kteří měli v kariéře delší pauzy nebo byli po určitou dobu nezaměstnaní. Pokud se na potřebný počet let nedostanou, nárok na důchod jim nevznikne.

Na důchod nestačí jen dosáhnout potřebného věku. Je potřeba ještě mít dostatečný počet let pojištění. Ve výsledku tedy rozhodují dvě podmínky: dosáhnout zákonem stanoveného důchodového věku a zároveň mít potřebnou dobu důchodového pojištění, ať už z práce, nebo z takzvaných náhradních dob.

Zdroje: mpsv.gov.cz, finance.cz, cssz.cz