Slovenský důchod už nemusí být překážkou. Od července se otevře cesta k příspěvku na péči

V právní pasti se až dosud nacházejí tisíce seniorů, kteří žijí v České republice, ale pobírají slovenský důchod. Mají tu svůj domov, rodinu i lékaře, ale na český příspěvek na péči, který by jim pomohl překonávat těžkosti v souvislosti se zhoršeným zdravotním stavem, nárok nemají. Proč tomu tak je a kdy se to změní?

Podstatnou část svého života pracovali na Slovensku, ale po rozdělení federace v roce 1993 se rozhodli kvůli rodinným vazbám žít v České republice. Když nadešel jejich důchodový věk, získali nárok na slovenský starobní důchod. Jestliže ale požádali o příspěvek na péči, přehazovala si jejich žádost česká a slovenská strana jako horký brambor.

Podle Nařízení EU č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení je příspěvek na péči považován za peněžitou dávku v nemoci a tyto dávky má poskytovat stát, který vyplácí důchod. Naproti tomu slovenská vnitrostátní legislativa říká, že žadatel o tento příspěvek musí mít trvalé bydliště na Slovensku, což důchodce žijící v Čechách a pobírající slovenský důchod nemá.

Příspěvek na péči byl u nás zavedený v roce 2006 a Česká republika se ve věci jeho výplaty řídila evropským nařízením.

Tímto došlo k patové situaci trvající dlouhých dvacet let, kdy žádost o příspěvek na péči zamítla Česká republika, protože není příslušným státem pro jeho výplatu, a zároveň ji zamítla Slovenská republika, protože žadatel u ní nemá trvalé bydliště. A nebohý důchodce nedostal nic a ne svou vlastní vinou se ocitl v nezáviděníhodné situaci.

Ombudsman Křeček: Marně jsme žádali

Český ombudsman Stanislav Křeček tento stav kritizuje: „Česká republika opakovaně žádala, aby Slovensko zohlednilo sociální dopady na své občany žijící v zahraničí, avšak ke změně dosud nedošlo.“

Blýská se ale na lepší časy. Stanislav Křeček se totiž v Brně sešel se svým slovenským protějškem, ombudsmanem Róbertem Dobrovodským. Na schůzce pak společně diskutovali o této problematice. Navázali přitom na dosavadní úspěšnou spolupráci.

„Velmi si vážím aktivity mého českého kolegy doktora Křečka. Stejně já i pan doktor Křeček máme respekt k životní situaci lidí, kteří jsou odkázáni na péči. Odkázanost na péči jiných a zároveň nedostatek finanční podpory této péče může způsobit upadnutí člověka do chudoby. Proto jsem ujistil pana doktora Křečka, že převezmu si z jeho rukou lidskoprávní štafetu v této citlivé oblasti a na Slovensku se budu zajímat o novou právní úpravu. sociální pomoci. V úvahu přichází i uzavření bilaterální smlouvy, která by odstranila tvrdost zákona,“ uvedl Róbert Dobrovodský.

Na příspěvek dosáhne více lidí

Dne 1. července 2026 má přijít v platnost novela zákona o sociálních službách, která by odstranila nespravedlnost, jež vznikla rozpadem česko-slovenské federace. Česká republika díky ní přebere zodpovědnost i za ty důchodce, kteří pobírají slovenský důchod. Díky tomu na příspěvek na péči dosáhne více lidí.

Nová úprava zákona by se měla týkat dvou skupin lidí. Jednat to budou „federální důchodci“, kteří před rozdělením federace v roce 1993 pracovali na Slovensku a mají slovenský důchodový výměr.

Pak by to měli být slovenští občané, kteří se na stáří odstěhovali za svými dětmi do České republiky a kteří potřebují pomoc při každodenních činnostech.

Jak se bude žádat o příspěvek na péči

Díky této změně budou moci osoby, jichž se změna dotýká, podat žádost o příspěvek na péči, a to na místně příslušném úřadu práce. K žádosti bude třeba doložit potvrzení o aktuální výši slovenského důchodu.

Následně bude probíhat sociální šetření v místě bydliště důchodce, během něhož sociální pracovnice posoudí míru jeho soběstačnosti. K žádosti se dále vyjádří i praktický lékař. Pak by měla být žádost předána posudkovému lékaři správy sociálního zabezpečení, který na základě lékařských zpráv posoudí zdravotní stav žadatele.