Kdo má v roce 2026 nárok na dřívější důchod bez krácení. A koho zasáhlo nové omezení

Dřívější starobní důchod bez krácení zůstává i v roce 2026 tématem pro lidi v náročných profesích. Od ledna ale platí nové pravidlo, které u části z nich omezuje výplatu důchodu při pokračování v rizikové práci.

Svářeč při náročné práci v rizikovém provozu.
i
Foto: Shutterstock
Svářeč při náročné práci v rizikovém provozu.

Stejný věk odchodu do důchodu neplatí pro všechny profese. U některých zaměstnání zákon uznává, že dlouhodobá práce v náročných podmínkách má svá zvláštní pravidla. Proto u horníků, zdravotnických záchranářů, podnikových hasičů a části zaměstnanců ve 4. kategorii nejde o klasický předčasný důchod, který se krátí.  

V jejich případě se řeší starobní důchod se sníženým důchodovým věkem. Nárok nevzniká jen podle věku, ale také podle druhu práce a dalších zákonných podmínek.  

Kdo má nárok na dřívější důchod

Do této skupiny patří několik přesně vymezených profesí a zaměstnání. Nejde o každého, kdo má těžkou práci. Zákon rozlišuje horníky, zdravotnické záchranáře, členy jednotky hasičského záchranného sboru podniku a zaměstnance v práci zařazené do 4. kategorie rizik.  

Nárok se týká hlavně těchto skupin: 

  • Horníků se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, pokud splnili zákonné podmínky.
  • Zdravotnických záchranářů, tedy členů výjezdových skupin, operátorů zdravotnického operačního střediska, operátorů pomocného operačního střediska a záchranářů horské služby.
  • Členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku.
  • Zaměstnanců v práci zařazené do 4. kategorie rizik.

U záchranářů, podnikových hasičů a lidí ve 4. kategorii rozhoduje hlavně počet směn. U práce ve 4. kategorii pak rozhoduje především to, zda je práce oficiálně zařazená do 4. kategorie podle předpisů o ochraně veřejného zdraví.  

ČSSZ uvádí jako příklady prach, hluk, teplo, vibrace nebo chemické látky. Zařazení neurčuje zaměstnavatel ani ČSSZ. Rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví, obvykle krajská hygienická stanice.

Co se změnilo od roku 2026

Samotný nárok na starobní důchod se sníženým důchodovým věkem se nezměnil. Nové je to, co se děje po přiznání důchodu. U části lidí už nestačí splnit podmínky a odejít do penze dřív. Záleží na tom, jestli po přiznání důchodu dál pracují v hlubinném hornictví nebo v rizikové práci.  

ČSSZ konstatuje, že pokud člověk se sníženým důchodovým věkem odpracuje v daném měsíci alespoň jednu směnu v hlubinném hornictví nebo alespoň jednu směnu v rizikovém zaměstnání, výplata důchodu mu za tento měsíc nenáleží. U hlubinného hornictví jde o směnu, při níž pracoval po převážnou část pod zemí. U rizikové práce se jako směna počítá 8 hodin výkonu rizikové práce.  

Nové pravidlo platí i pro ty, kterým byl tento důchod přiznán už dřív. Nejde tedy jen o nové žadatele. Změna se promítla i do již běžících důchodů se sníženým důchodovým věkem.  

Koho se nová stopka netýká

Nové pravidlo se ale netýká každé práce. Kdo po přiznání důchodu nevykonává hlubinné hornictví ani rizikové zaměstnání, může mít běžný příjem z jiné práce a výplata důchodu mu zůstává bez omezení. Výjimku mají zdravotničtí záchranáři a členové jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Ti mohou dál vykonávat tuto práci a současně pobírat důchod se sníženým důchodovým věkem bez krácení. 

Omezení končí i ve chvíli, kdy člověk dosáhne svého obecného důchodového věku. Od té chvíle může vykonávat i rizikové práce a současně pobírat starobní důchod. 

Ohlašovací povinnost má zaměstnavatel i ten, kdo důchod pobírá. Když člověk do dosažení obecného důchodového věku pracuje bez výplaty tohoto důchodu, může se mu za každý celý odpracovaný rok zvýšit procentní výměra důchodu o 1,5 % výpočtového základu, případně o sníženou sazbu platnou pro rok přiznání po roce 2026.

Více k tématu