Ministr Juchelka chystá změny v péči o blízké. Větší pomoc mají dostat i rodiny

Péče o nejbližší v domácím prostředí je pro mnoho lidí samozřejmostí. Často se s ní ale pojí velká finanční i psychická zátěž. Ministr práce Aleš Juchelka proto plánuje posílit pomoc neformálním pečujícím. Jaké konkrétní novinky se chystají?

Péče o seniory stojí především na rodinách, stát ale musí zajistit i dostatečnou síť služeb pro situace, kdy domácí péče nestačí. Patří sem zejména lůžka pro dlouhodobou péči, domovy pro seniory, terénní péče a další pečovatelské služby.

Bohužel už nyní jsou jejich kapacity nedostačující a dalším stárnutím populace se problém ještě prohloubí. Proto ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka plánuje prosadit zásadní změny.

„Systém sociálních služeb u nás dlouhodobě nefunguje jako celek a my to musíme změnit. Financování sociálních služeb je dnes nestabilní a krátkodobé,“ uvedl Aleš Juchelka ve svém projevu při hlasování o důvěře vládě.

„Celý systém je řízen podle tabulek, směrnic a dotačních titulů, místo aby vycházel z reálných potřeb lidí, kteří tyto služby využívají, a těch, kteří je každý den zajišťují. Výsledkem současného stavu jsou obrovské regionální rozdíly, personální krize v terénu a rostoucí nejistota klientů i pracovníků,“ konstatoval ministr.

Nový zákon o sociálních službách

Ministr Aleš Juchelka vidí východisko z krize sociálního systému v novém zákoně o sociálních službách, který by znamenal opravdovou systémovou změnu postavenou na nových a pevných základech. Doposud platný zákon č. 108/2006 Sb. je starý 20 let a již nezohledňuje aktuální potřeby v sociální oblasti.

Zákon dosud dostatečně nepočítá s rolí neformálních pečujících, tedy nejčastěji rodinných příslušníků, kteří pečují o seniory doma. Už dnes jde v Česku o stovky tisíc lidí a s dalším stárnutím populace bude jejich význam dál růst. Kapacity sociálních služeb přitom už nyní v řadě případů nestačí.

Podpora především neformálním pečujícím

Ministr Aleš Juchelka navrhuje, aby zákon o sociálních službách nastavil předvídatelné financování sociálních služeb. Vycházet by přitom měl z reálných potřeb terénu, a nikoliv z administrativních šablon a schémat, jako tomu je doposud.

Hlavní důraz by měl směřovat na neformální pečující. Jsou to především nejbližší příbuzní nesoběstačného seniora, kteří na svá bedra berou celodenní péči o něj.

Podle výhledu legislativních prací vlády má MPSV předložit návrh nového zákona o sociálních službách ve 3. čtvrtletí 2028.

Ministr v této souvislosti uvedl, že samotné navyšování kapacit seniorských služeb stačit nebude, i kdyby se na ně podařilo získat evropské peníze v dalším období 2028 až 2034. Za důležité považuje také větší podporu neformálních pečujících, výrazné posílení terénních sociálních služeb a další rozvoj pobytových zařízení pro seniory.

Jak by se měl změnit příspěvek na péči

V současnosti je příspěvek na péči často jedinými financemi, které se k neformálním pečujícím dostanou. Když odejdou kvůli péči ze svého zaměstnání, přijdou o mzdu a dostávají se do kolotoče nedostatku financí a fyzického i psychického vyčerpání. K péči 24/7 si sotva mohou ještě přibrat nějakou výdělečnou činnost, protože jim na to prostě nezbývá kapacita.

Nejčastěji senioři pobírají příspěvek na péči ve 2. stupni závislosti, což k 1. lednu 2026 činí částku 5 400 Kč. Ten mohou využít na zaplacení terénní péče a dalších sociálních služeb nebo ho lze použít právě jako „odměnu“ pro neformálního pečujícího, který se o seniora stará.

Aleš Juchelka uvažuje o tom, že by se příspěvek na péči automaticky pravidelně valorizoval, aby se o jeho zvýšení nemuselo rozhodovat pomocí novel zákona. V souvislosti s ním by chtěl také provést změnu posuzování závislosti, a to podle moderních lékařských poznatků.

V praxi nejsou vůbec výjimkou případy, kdy schválený příspěvek na péči neodpovídá zdravotnímu stavu seniora. Obvykle bývá stanoven v nižší částce, než by správně náležel. Posudkoví lékaři o něm rozhodují „od stolu“, aniž by žadatele osobně viděli. Vycházejí přitom pouze z předložených lékařských zpráv, záznamů ze sociálního šetření a vyjádření praktického lékaře. To by se mělo změnit.