Odpracované roky pro důchod: Zkontrolujte si, co se zaměstnancům započítá

Při rozhodování o nároku na starobní důchod a při jeho výpočtu hrají vedle výdělků klíčovou roli také doby pojištění, primárně pak odpracované roky. Za každý rok pojištění se důchod zvyšuje a zároveň je potřeba splnit minimální podmínku. Podívejte se na postup zápočtu u zaměstnání.

Když pracujete v zaměstnání, počítá se vám pro potřeby důchodu jako odpracovaná doba. Vždy platí, že se počítá všechna práce, ze které se odvádí pojištění, takže i různé brigády v mládí či zkrácené úvazky. Není omezení ani věkové, pokud jste pracovali od 15 let, i to se počítá.

Počítá se také vždy celé období, tedy nejen pracovní dny, ale také víkendy, státní svátky nebo dovolená. Když jste tedy celý rok zaměstnanec, máte pro potřeby důchodu odpracováno 365 dnů, případně 366 dnů, pokud byl přestupný rok.

Kontrola řádků v evidenci

Přehled všech odpracovaných dob si snadno zkontrolujete ve výpisu důchodové evidence, vše je vypsáno rok po roce. Jednotlivé položky ve výpisu evidují vždy práci v daném roce nebo jinou životní situaci, pak jde o náhradní doby.

Pokud jste třeba celé roky pracovali u jednoho zaměstnavatele, budete mít jednotlivé roky vždy vypsané na samostatných řádcích. Samostatný řádek vždy mají i různé práce ve stejném období.

Abyste si to lépe představili, zde je několik příkladů:

Pokud jste od ledna do března pracovali v jedné firmě a od dubna do prosince pak v jiné, budou mít obě tyto práce samostatný řádek. A protože se tato období nepřekrývají, budou se počítat odpracované dny obou zaměstnání.

Pokud jste v jednom roce měli více prací a některé z nich se časově překrývaly (třeba dvě zaměstnání v jednu dobu), budou mít všechna období v jednotlivých pracích svůj vlastní řádek, ale do odpracovaných let se bude počítat vždy jen jedna práce. Za jeden rok totiž můžete získat maximálně 365 dnů pojištění (nebo 366 dnů v přestupním roce).

Pokud máte v jednom roce více životních situací, například práci a studium, budou mít všechna období svůj vlastní řádek, ale do doby pojištění se počítá pouze jedno období. Takže třeba studium při práci se navíc nezapočítá.

Kratší úvazky a dohody

Pokud pracujete pro dva nebo více zaměstnavatelů (například dva menší úvazky), tak do odpracovaných let se započítává pouze jedna práce, i když odvádíte sociální pojištění ze všech zaměstnání. Jde ale pouze o roky, příjmy se počítají ze všech úvazků.

Pracujete-li takzvaně „na dohodu“, nemusí se vám to vždy počítat do důchodu. Záleží na typu dohody i výši výdělku. Dohoda o provedení práce (DPP) má v roce 2026 limit 11 999 Kč měsíčně, a pokud si vyděláte menší částku, nepočítá se tato práce do důchodu. V případě dohody o pracovní činnosti (DPČ) je limit stanoven na 4 500 Kč měsíčně.

Základem je doba nazvaná Pojištění, která se týká většiny zaměstnání a prací. Patří sem běžní zaměstnanci, úředníci, soudci, politici ve volených funkcích, pracující vězni, pěstouni, členové družstev a další povolání nebo funkce, které mají výdělky či odměny zakládající účast na sociálním pojištění. Toto platí pro práci po roce 1996. Před rokem 1996 bude vše souhrnně evidováno jako Zaměstnání.

Specifickou situaci mají umělci v období do 1. 5. 1990. Pokud jste si za socialismu a krátce po revoluci oficiálně vydělávali uměním, budete mít v těchto obdobích uvedeno Umělecká činnost. Od června 1990 již pak jde o standardní samostatně výdělečnou činnost (OSVČ).