Pozitivní výsledky důchodové reformy: Systém bude po letech opět v plusu

Vláda Petra Fialy schválila v průběhu let 2023 až 2024 několik úsporných změn, které by měly zajistit finanční udržitelnost důchodového systému i v dalších desetiletích. Tedy v době, kdy do důchodu odejdou silné ročníky takzvaných Husákových dětí. Podle aktuálních predikcí by už v příštím roce mohl být důchodový systém v přebytku.

Součástí důchodové reformy je vedle zvyšování důchodového věku nad 65 let také zpřísnění předčasných důchodů, zpomalení valorizací nebo růstu nově přiznávaných starobních důchodů. Tato opatření část lidí vnímá negativně a mají pocit, že nejsou potřeba.

Demografický vývoj a stárnutí populace ale mnoho prostoru k pasivitě nedává, protože roste nerovnováha mezi tím, kolik lidí pracuje a kolik jich pobírá důchod.

Ještě v roce 2000 bylo na jednoho důchodce staršího 65 let v Česku pět ekonomicky aktivních lidí. V současné době se počet ekonomicky aktivních lidí snížil na hodnotu přibližně 3,5 a kolem roku 2050 už by to při důchodovém věku 65 let byli jen dva pracující lidé na jednoho důchodce. Vzhledem k tomu, že se důchody financují z odvodů pojistného na sociální pojištění pracujících spoluobčanů, vznikla by bez úprav systému velká finanční nerovnováha.

Už po roce 2030 začne do důchodu odcházet silná generace tzv. Husákových dětí a z pracovního trhu tak zmizí významná produktivní síla. Následující generace ale nejsou tak početné, protože v 80. a 90. letech se rodilo méně dětí, a to se do důchodových čísel promítne.

Predikce: V roce 2026 nebude systém v deficitu

Důchodová reforma, kterou schválila vláda Petra Fialy, přispěje k tomu, aby nerovnováha počtu pracujících a důchodců neohrozila výplatu důchodů. A už nyní se začíná ukazovat, že to byl účinný stabilizační krok, protože rovnováha důchodového systému se zlepšuje.

Zatímco ještě v roce 2024 byl deficit důchodového systému 50,68 miliardy korun, už v letošním roce by se mohla tato hodnota snížit pod 20 miliard. V roce 2026 už by mohl být systém v přebytku kolem 10 miliard korun.

Zlepšení v následujících letech předpokládá i Národní rozpočtová rada, což je nezávislý odborný orgán, který vyhodnocuje, jestli stát hospodaří rozpočtově odpovědně. Důchodový systém by mohl být v přebytku několik let a mnohem lépe vychází také predikce na demograficky nejhorší roky po roce 2050, kdy bude v důchodu výrazně více lidí než v současnosti.

Udržitelnost důchodů i po roce 2050

Důchodová reforma si neklade ambici, aby byl důchodový systém za každou cenu vyrovnaný. Cílem je, aby deficity nebyly tak vysoké a neubíraly peníze na zdravotnictví, školství nebo sociální služby. Důležité je, aby bylo možné bez potíží vyplácet důchody i lidem, kteří půjdou do důchodu v dalších letech.

Úsporné změny jsou i podle odborníků dostatečně významné na to, aby se budoucí důchody nemusely snižovat, případně aby stát nemusel zásadně zvedat povinné odvody.

Zároveň ale reforma přináší několik důležitých změn, které v důchodovém pojištění prohlubují princip solidarity, oceňují péči a řeší také zmírnění některých příliš přísných pravidel z minulosti. Už nyní došlo například k výraznému prodloužení lhůty pro obnovení vdovského nebo vdoveckého důchodu nebo snížení důchodového věku pro zaměstnance v náročných profesích.

V roce 2026 se výrazně zvýší hodnota minimálního důchodu a bude zavedeno poloviční krácení předčasného důchodu pro ty, kteří mají dlouhou pracovní kariéru. Od roku 2027 pak začne platit fiktivní vyměřovací základ, který ocení péči o děti i osoby závislé na pomoci jiné osoby, a také dobrovolné sdílení vyměřovacích základů v manželství.