O důchodu s ministrem: Péče o nemocného manžela, konec valorizace výchovného a důchod pro umělce

Přinášíme další díl oblíbeného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na vaše dotazy. Tentokrát se čtenáři zajímali o zrušení valorizace výchovného, důchodové ocenění péče o nemocného manžela nebo sdílení vyměřovacích základů v manželství. Další čtenář se pak ptal na možnost zpětného doplacení pojištění za dobu, kdy pro něj neplatila povinnost.

Vážený pane ministře, přečetl jsem si, že při valorizaci důchodů 2026 se nebude zohledňovat aktuální růst reálných mezd. Zároveň vidíme, že reálné mzdy už nyní celkem rychle rostou. Kdy si myslíte, že by se poprvé mohly při valorizaci zohlednit? Myslíte, že to bude rok 2027, nebo spíše později? Děkuji. (Jan Matoušek)

Vážený pane Matoušku, máte pravdu, že reálná hodnota průměrné mzdy nyní utěšeně roste. Na druhou stranu, pokles z let 2022 a 2023, který musí dohnat, je velmi hluboký. Pro valorizaci důchodů od ledna 2026 dosahuje kumulativní vývoj, tedy poklesy za roky 2022 a 2023 a růst v roce 2024, negativních 7,4 procenta.

Podle aktuálních odhadů dojde k návratu reálné hodnoty průměrné mzdy nad úroveň posledního maxima z roku 2021 až v roce 2027, což by znamenalo zahrnutí tohoto růstu do valorizace důchodů v roce 2029. Nedovolím si odhadovat, zda se tento vývoj naplní, neboť v reálném světě může dojít k událostem, které skutečný vývoj od očekávaného výrazně odchýlí. Platí, že existuje určitá pravděpodobnost, že růst reálné mzdy se pro valorizaci důchodů použije již o rok dříve, než naznačují současné projekce.

Pane ministře, mám velmi nízký důchod, jen něco přes šest tisíc korun. Slyšela jsem, že od roku 2026 se zavádí nový minimální důchod. Znamená to, že se mi automaticky zvýší, nebo o to budu muset někde žádat? A bude to platit i pro vdovský důchod, který beru po manželovi? Nerada bych něco zanedbala. Děkuji za odpověď. (Václava P.)

Ano, paní Václavo, od roku 2026 platí nová minimální výše procentní výměry. Zvýšení je relativně podstatné oproti současnosti, kdy minimální výše procentní výměry důchodu činí jen 770 Kč. Nové částky jsou stanoveny v nařízení vlády č. 365/2025 Sb., podle něhož nejnižší částka procentní výměry důchodu pro rok 2026 činí

1. u starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně částku 4 900 Kč,
2. u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně částku 1634 Kč,
3. u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu částku 2 450 Kč,
4. u sirotčího důchodu částku 1 960 Kč.

Ke každé z uvedených částek náleží ještě základní výměra důchodu, která se stanoví v paušální výši 4 900 Kč. Lze tedy shrnout, že nejnižší

1. starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně bude činit 9 800 Kč, tedy cca 20 % průměrné mzdy platné pro rok 2026
2. invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně bude činit 6 534 Kč, tedy cca 13,3 % průměrné mzdy platné pro rok 2026
3. invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a samostatně vyplácený vdovský nebo vdovecký důchod bude činit 7 350 Kč, tedy cca 15 % průměrné mzdy platné pro rok 2026
4. sirotčí důchod bude činit 6 860 Kč, tedy cca 14 % průměrné mzdy platné pro rok 2026.

Těm příjemcům důchodů, jejichž důchody přiznané před 1. 1. 2026 jsou nižší než výše uvedené částky, bude dorovnání na nové minimum provedeno automaticky v rámci valorizační akce prováděné v lednu 2026.

Minimální částky platí pro příjemce „plného“ českého důchodu, tedy nikoliv pro ty osoby, které pobírají tzv. „dílčí“ důchod, který byl vypočten se zřetelem ke koordinačním nařízením EU nebo k mezinárodní smlouvě podle poměru dob získaných v České republice k celkově získané době pojištění. U těchto osob se základní výměra a procentní výměry dílčího důchodu stanoví v poměru těchto dob, a proto i případná minimální částka bude stanovena pouze v poměrné výši.

Dobrý den, velmi mě zaujala možnost sdílení vyměřovacích základů. S manželem máme tři děti a já jsem se hodně dlouho starala, takže jsem měla jen práci na částečný úvazek a nízké sociální odvody. Pokud bychom sdíleli naše odvody pro důchod, mohlo by mi to dost zvýšit důchod, na který mám nárok v roce 2029. Bohužel ale nyní s manželem žijeme odděleně a komunikace je problematická. Trochu se obávám, že nebude souhlasit, abychom si vyměřovací základy dělili. Mám vůbec nějakou možnost se bránit a uplatnit sama žádost, aby se mi důchod zvýšil? (Radka)

Milá paní Radko, sdílení vyměřovacích základů zavádíme s účinností od 1. 1. 2027, takže bude možné jen v případě, že starobní důchody obou sdílejících osob budou přiznány od data spadajícího do období po 31. 12. 2026. Další podmínkou je souhlas obou manželů, který se vyjadřuje jejich společným prohlášením. Sdílení je dobrovolné, takže uzavření společného prohlášení nelze na žádném z manželů vynucovat a souhlasnou vůli žádného z nich nelze ničím nahradit, ani rozhodnutím soudu.

Asi Vás tedy nepotěším, neboť v situaci, kterou popisujete, žádná Vámi využitelná právní obrana neexistuje. Sdílení je směřováno na manžele, jejichž vztah je natolik bezproblémový, že jeden z nich je ochoten trvale a nevratně se vzdát části svého důchodového nároku ve prospěch druhého z nich.

K této problematice dále uvádím, že společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů mohou učinit jen manželé v době trvání manželství, nejpozději však v den, kdy některý z manželů jako první podal žádost o přiznání starobního důchodu. Společné prohlášení lze učinit jen na předepsaném tiskopise, který obsahuje též poučení o důsledcích tohoto sdílení a o možnostech jeho zrušení a důsledcích tohoto zrušení.

Sdílení vyměřovacích základů zaniká, učiní-li manželé společné prohlášení o zrušení sdílení nebo některý z manželů prohlášení manžela o zrušení sdílení. Sdílení lze zrušit jen v době trvání manželství, a to nejpozději v den, kdy některý z manželů jako první podal žádost o přiznání starobního důchodu. Zrušení sdílení lze učinit jen na předepsaném tiskopise, který obsahuje též poučení o důsledcích tohoto zrušení. Orgán sociálního zabezpečení, který obdržel prohlášení manžela o zrušení sdílení vyměřovacích základů, je povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu druhému z manželů. Zrušení sdílení nebrání tomu, aby manželé učinili nové společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů.

Podpisy na společném prohlášení o sdílení nebo na společném prohlášení o zrušení sdílení anebo podpis manžela na prohlášení manžela o zrušení sdílení musí být úředně ověřeny nebo ověřeny územní správou sociálního zabezpečení (ÚSSZ); ověření na ÚSSZ předpokládá, že společná prohlášení nebo prohlášení manžela jsou před ověřující osobou vlastnoručně podepsána nebo je podpis na listině uznán za vlastní.

Společná prohlášení a prohlášení manžela jsou učiněna dnem, kdy byly na ÚSSZ ověřeny podpisy těch, kteří tato prohlášení činí, nebo dnem, v němž společné prohlášení nebo prohlášení manžela s úředně ověřenými podpisy došlo kterékoliv ÚSSZ nebo orgánu sociálního zabezpečení příslušnému k rozhodování o přiznání důchodů (tedy ministerstvu obrany nebo vnitra); je-li těchto příslušných orgánů více, rozumí se tímto dnem den, kdy došlo prvnímu z nich.

Ke společným prohlášením nebo k prohlášení manžela, která nesplňují stanovené náležitosti, se nepřihlíží; orgán sociálního zabezpečení, kterému tato prohlášení došla, je povinen upozornit oba manžele na tuto skutečnost.

Dobrý den, pane Jurečko, mám dotaz, který se týká péče o nemocného manžela. Měl vážnou zdravotní příhodu a já se o něho poslední tři roky starám každý den téměř na plný úvazek. Nemám nyní skoro žádné příjmy, žijeme z příspěvku na péči, občasné brigády a z úspor. Moc zákonům nerozumím, mohl byste mi vysvětlit, jestli se mi to nějak započítá do důchodu? Neplánujete také zavést nějaké zvýšení důchodu podobně jako je výchovné za děti – jen by třeba „pečovné“ o manžela/manželku? Děkuji a přeji vám klidné dny. (Simona Dvořáková)

Vážená paní Simono, velmi si vážím osob, které projevily ochotu vzdát se své pracovní kariéry za účelem zajišťování péče o své nejbližší. Z toho důvodu jsem prosadil některé změny, jejichž smyslem je zajistit, aby toto rozhodnutí neovlivnilo negativně výši budoucího důchodu pečujících osob.

Doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV (a také doba péče o osobu mladší 10 let závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I) se považuje za náhradní dobu pojištění. To znamená, že se pro účely nároku na důchod i pro účely stanovení jeho výše hodnotí v podstatě stejně jako doba výdělečné činnosti. Podmínkou je, že osoba pečující žije s osobou opečovávanou v domácnosti, avšak tato podmínka se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona o sociálních službách. Další podmínkou zápočtu je vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče. Toto rozhodnutí vydává územní správa sociálního zabezpečení příslušná podle bydliště opečovávané osoby.

U důchodů přiznaných od data spadajícího do období po roce 2026 bude pečujícím osobám náležet při stanovení výše jejich důchodu další výhoda, a to tzv. ocenění za péči. Znamená to, že při stanovení celoživotního měsíčního průměru výdělků žadatele o důchod dosažených v rozhodném období se bude do doby péče dosazovat tzv. fiktivní vyměřovací základ. Bude se na ni tedy pohlížet nikoliv jako na období bez příjmu, ale jako na období, v němž pojištěnec dosahoval příjmů v obecně stanovené výši. Ta činí 100 % celostátní průměrné mzdy, jde-li o péči o osobu závislou ve stupni III nebo IV, a polovinu této částky, jde-li o ostatní hodnotitelnou péči.

Tak např. pokud péče probíhá v roce 2025, bude se na pečující osobu při stanovení výše jejího výdělkového průměru pohlížet tak, jako by dosahovala měsíčně hrubého příjmu 46 557 Kč (v případě stupně závislosti III nebo IV), resp. 23 279 Kč (v případě stupně závislosti I nebo II). K tomuto fiktivnímu příjmu se případně přičte skutečný příjem, kterého pečující osoba dosahovala v průběhu poskytování péče, jestliže tento příjem plyne ze zaměstnání, které zakládá účast na důchodovém pojištění. Nepřihlédne se však k příspěvku na péči, který opečovávaná osoba předává pečující osobě jako odměnu za poskytovanou péči.

Takto vypočtená výše procentní výměry důchodu se porovná s částkou, jaká by náležela, pokud by období péče bylo z rozhodného období vyloučeno. Důchod se přizná ve výši, která z tohoto srovnání vyjde jako výhodnější. Hodnocení vyloučené doby namísto fiktivního vyměřovacího základu může být výhodnější pro pojištěnce, kteří celoživotně mimo období péče dosahovali příjmů ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti v částce převyšující celostátní průměrnou mzdu.

O zavedení „pečovného“, tedy zvýšení důchodu o pevnou částku za péči o závislou osobu, se neuvažuje. Předpokládá se však, že zohlednění fiktivního vyměřovacího základu za výše uvedených podmínek bude pro pečující osoby dostatečně efektivním bonusem.

Dobrý den, rád bych se informoval na dřívější důchod pro náročné profese. Přes patnáct let jsem pracoval jako tavič ve velmi horkém prostředí, to se bohužel projevilo na mém zdraví. Musel jsem před třemi lety odejít, udělal jsem si rekvalifikaci a nyní mám práci jako programátor junior. Zajímá mě, když jsem změnil náročnou profesi za normální kvůli zdraví, jestli se mi do předčasného důchodu počítá ta předešlá profese a jak to mám doložit. (J. Mišurec)

Vážený pane Mišurče, děkuji za Váš dotaz, který se týká problematiky sníženého důchodového věku za práci vykonávanou v tzv. náročných profesích.

Právní úprava z oblasti důchodového pojištění upravuje s účinností od 1. 1. 2025 v rámci tzv. důchodové reformy mj. zvláštní pravidla pro snížení důchodového věku pro osoby dlouhodobě vykonávající riziková zaměstnání (tzv. náročné profese).

Nárok na snížení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu po odpracování alespoň 2 200 směn (mimo hlubinných horníků, pro které platí jiná pravidla) se tedy týká osob, které pracovaly:

• jako zdravotnický záchranář,
• jako člen jednotky hasičského záchranného sboru podniku,
• na pracovišti zařazeném do čtvrté kategorie prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Čtvrtá kategorie rizik může být klasifikována v sedmi rizicích (prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, zátěž teplem, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu).

Původně návrh zákona zařazoval mezi rizikové práce odůvodňující snížení důchodového věku i práce vykonávané v třetí kategorii pro působení vybraných rizik (celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem). Poslaneckou sněmovnou Parlamentu a následně i Senátem byl schválen návrh zákona pouze se zařazením rizik čtvrté kategorie.

Rizikové práce zařazené do třetí kategorie pro výše uvedená rizika (navrhnutá Ministerstvem zdravotnictví) jsou řešeny jiným způsobem, a to prostřednictvím doplňkového penzijního spoření, tedy tzv. třetího pilíře (zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří). Počítá se s tím, že zaměstnavatelé budou s účinností od 1. 1. 2026 svým zaměstnancům pracujícím na pracovištích zařazených do třetí kategorie prací při působení vybraných rizik přispívat určitým procentem z jejich mzdy na jejich doplňkové penzijní spoření. Právní úprava je v gesci Ministerstva financí.

Pro úplnost ještě uvádím, že úprava kritérií pro snížení důchodového věku byla stanovena tak, že se od obecného důchodového věku odečte 15 kalendářních měsíců při odpracování 2 200 až 4 399 směn v rizikovém zaměstnání a 30 kalendářních měsíců při odpracování aspoň 4 400 směn v rizikovém zaměstnání s tím, že za každých dalších 74 odpracovaných směn se odečte další kalendářní měsíc, nejvýše však 60 kalendářních měsíců. Za rizikové zaměstnání se považuje i zaměstnání vykonávané 10 let zpětně před účinností tohoto opatření, tj. po 31. 12. 2014, nikoli tedy za celou pracovní kariéru.

O zařazení do čtvrté kategorie rozhodují orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice). Každý zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce zařazené v kategorii čtyři, je povinen evidovat zaměstnance, kteří takové práce vykonávají i počet směn odpracovaných v riziku. Ten zaměstnanci také sdělí, do jaké kategorie je zařazena práce, kterou vykonává a pro jaké rizikové faktory, popř. i počet odpracovaných směn.

Zaměstnavatel každoročně zasílá potvrzení o počtu odpracovaných směn budoucímu plátci důchodu. Do konce roku 2026 je povinen zaslat také souhrnné potvrzení o počtu směn v rizikovém zaměstnání, které jeho zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec odpracoval před 1. 1. 2025.

Dobrý den, pane ministře, jako umělci na OSVČ jsme v letech 1996 až 2008 neměli povinnost platit sociální pojištění. Chybí mi 5 roků důchodového pojištění pro důchod, řádný bych měl mít v roce 2026, ale tak nárok nemám zatím. Mohu si zpětně doplatit pojištění před rokem 2009, například se zpětně zaregistrovat k povinnosti jako OSVČ a odvody doplatit? Či je možné dobrovolné zpětné doplacení jiným způsobem? Děkuji vám, pane. (Honza, divadelník)

Dobrý den, pane Honzo, zde vás asi příliš nepotěším. Zpětné doplacení dobrovolného důchodového pojištění je možné pouze v případě, že je splněna některá z podmínek uvedených v § 6 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, tedy např. vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Není-li žádná z těchto podmínek splněna, je dobrovolná účast možná nejvýše za jeden rok zpětně před podáním přihlášky. Podrobněji k této problematice zde: Dobrovolná účast na pojištění – Česká správa sociálního zabezpečení.

V popsaném případě tedy řešení s využitím dobrovolné účasti patrně nebude možné. Otázku případného zpětného přihlášení k účasti na důchodovém pojištění OSVČ a doplacení pojistného, které je druhou možností, doporučuji konzultovat s příslušnou územní správou sociálního zabezpečení.

Každopádně upozorňuji, že v rámci důchodové reformy platné od 1. 1. 2025 jsme zavedli velmi pozitivní opatření, které snižuje o tři roky věk potřebný pro nárok na tzv. odložený starobní důchod. Dříve bylo třeba dosáhnout důchodového věku muže stejného data narození zvýšeného o 5 let, nyní jde o věk zvýšený pouze o 2 roky.

Pokud se Vám tedy nepodaří v současnosti získat dostatek doby pojištění pro nárok na tzv. řádný starobní důchod (přiznaný k datu dosažení důchodového věku), můžete si za dva roky požádat o přiznání odloženého starobního důchodu. Pro vznik nároku na tento typ starobního důchodu postačí získat alespoň 20 let doby pojištění (kombinace příspěvkových a nepříspěvkových dob) anebo alespoň 15 let čistě příspěvkových dob.

Vážený pane ministře, jsem důchodkyně, mám důchod bez pár korun 22 tisíc a jsem spokojená. Nevadí mi, že jste snížili valorizace z poloviny růstu reálných mezd na třetinu reálných mezd. Akceptuji i snížení mimořádné valorizace v roce 2023, protože nejsem sobecká a myslím na vnoučata a pravnoučata, takže potud vše v pořádku. Hluboce ale nesouhlasím s tím, že jste zrušili valorizaci výchovného i pro nás, kteří už v důchodu jsme. Existuje jakékoliv vysvětlení, proč jste to udělali? Vždyť to má být ocenění za naše děti, my už jsme si to odpracovali a odchovali. Když se výchovné nebude valorizovat, začne hned ztrácet svou hodnotu. Znamená to, že čím jsme my důchodci starší, tím menší ocenění za děti si zasloužíme? Děkuji za vysvětlení. (Alena Filipová)

Vážená paní Aleno, děkuji Vám za slova pochopení pro některá nepopulární opatření, k nimž jsme jako koaliční vláda museli přistoupit z důvodu rozpočtové odpovědnosti. Omezení valorizace výchovného je jen jedním z těchto opatření a vězte prosím, že není nijak drakonické.

V průběhu volebního období byla několikrát diskutována vysoká finanční nákladovost výchovného. Proto bylo na základě doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV) přistoupeno právě k upuštění od valorizace výchovného. S účinností od roku 2027 se tedy část procentní výměry starobního důchodu odpovídající výchovnému nebude valorizovat, ale růst cen a růst reálných mezd se promítne pouze do zvýšení zbývající části procentní výměry, k níž se následně přičte výchovné v nezvýšené výši.

Tím se zajistí, že nominální hodnota výchovného se nezmění, což bude mít pozitivní dopad na veřejné finance. Vliv na reálnou hodnotu celého důchodu bude velmi malý (meziročně v řádu korun, popř. nižších desetikorun), neboť výchovné v naprosté většině případů představuje pouze malou část celkové výše procentní výměry a k té je ještě vyplácena základní výměra zvyšovaná vždy o růst mezd.

Tak např. pokud by se procentní výměry důchodů zvyšovaly v roce 2027 stejně jako v roce 2026, tedy o 2,6 % jejich dosavadní hodnoty, postupovalo by se např. u osoby, která vychovala 3 děti a v roce 2026 jí náleží procentní výměra ve výši 16 500 Kč, takto. Nejprve se z dosavadní výše odečte 1 500 Kč a zbývající částka (tj. 15 000 Kč) se zvýší o 2,6 % její dosavadní hodnoty (tedy na 15 390 Kč), k čemž se následně přičte nezvýšených 1500 Kč, celkem tedy bude náležet 16 890 Kč. Pokud by se valorizovalo i výchovné, náleželo by 16 929 Kč. Rozdíl tedy činí 39 Kč, což představuje jen 0,23 % celkové výše procentní výměry důchodu. Individuální dopad tohoto opatření je tedy minimální.

Žádné opatření nemá a nemůže mít za cíl úplné vyrovnání rozdílů ve výši důchodů, protože důchodový systém je pojistný a vždy odráží zásluhy výše odvedeného pojistného a doby jeho placení. Výchovné je ocenění jiných zásluh, než je placení pojistného, a došlo u něj k politické dohodě na odlišném přístupu k valorizaci.

Marian Jurečka odpovídal na vaše dotazy od roku 2022. Všechny díly seriálu a odpovědi si můžete zobrazit tady.