Transformované penzijní fondy prodělávají lidem peníze: Roky neporáží inflaci a účtují si poplatky

Na důchod si v penzijních fondech spoří 4,12 milionů lidí, z toho 2,21 milionů využívá takzvané transformované fondy. Peníze v nich bohužel ztrácí hodnotu, protože výnosy fondů značně zaostávají za inflací. Značnou část výnosů navíc spolknou poplatky.

Peníze, které si lidé posílají do takzvaných transformovaných penzijních fondů (dřívější penzijní připojištění), ztrácejí každý rok svou hodnotu. Nepříznivá situace nastala zejména v letech 2022 a 2023, kdy byla vysoká inflace. Žádný z fondů se nedokázal svým zhodnocením této inflaci ani přiblížit a lidé v podstatě přišli o zhruba pětinu reálné hodnoty svých úspor na stáří.

Nejlepší zhodnocení za roky 2022 a 2023 zaznamenal fond Conseq PS, který zhodnotil peníze o 10 %. Ovšem inflace za stejné období činila 25,8 %, takže lidé reálně přišli o velkou část úspor. Ukazují to statistická data Asociace penzijních společností ČR (APS ČR).

Ostatní transformované fondy jsou na tom ještě výrazně hůře. Ani jeden ze sedmi dalších fondů nedokázal za tyto dva roky překonat zhodnocení 6 %. Nejhůře na tom byl fond NN Penzijní společnost, který přinesl zhodnocení peněz pouze o 1,35 %. Lidé v tomto fondu tak přišli během krátké doby o více než 24 % hodnoty svých peněz. Průměrné zhodnocení všech fondů činilo 4,16 %.

Dlouhodobě špatná situace

Situace nevypadá dobře ani v dlouhodobějším horizontu, protože tyto fondy si nevedou příliš dobře ani v dobách, kdy je míra inflace stabilní. Jak ukazuje graf APS ČR, fondy v průměru přestaly stíhat inflaci před pěti lety. Kvůli tomu se znehodnotily i výnosy z dřívější doby. Souhrnná inflace od roku 2013 činila přibližně 50 %, transformované fondy ale přinesly zhodnocení pouze pod úrovní 15 %.

Nedostatečné výnosy transformovaných fondů vnímá také Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. Podle něj tyto fondy nepředstavují vhodný způsob ukládání peněz na stáří a lépe jsou na tom novější fondy v rámci doplňkového penzijního spoření (DPS), a to zejména ty dynamičtější.

„Brzy se dočkáme dvou milionů účastníků v DPS, poměr lidí ve starých a nových fondech se vyrovná a staré penzijní připojištění začne postupně hrát ve třetím pilíři menší a menší roli, což je dobře, protože na stáří je třeba investovat, a ne pouze spořit. A investování nabízí jen nové penzijko,“ uvedl Poklop a potvrdil tím nedostatečnou výkonnost transformovaných fondů.

Vysoké poplatky situaci zhoršují

Nevýhodnost transformovaných fondů je ve skutečnosti ještě vyšší, protože část už tak nízkých výnosů si ponechávají penzijní společnosti v rámci poplatků za správu fondu. Ty mohou podle zákona dosahovat až 0,8 % z objemu majetku a 10 % ze zisku.

Jak upozornila Národní ekonomická rada vlády (NERV), někteří lidé dokonce přicházejí téměř o všechny výnosy. „Poplatky v transformovaných fondech dosahují 25 – 85 % výnosů, což omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ uvedl NERV minulý měsíc ve strategickém dokumentu, která obsahuje návrh opatření pro ekonomický růst. Dále upozornil, že v těchto fondech mají nyní lidé uloženo 460 miliard korun.

Vláda se nyní podle ministra financí Zbyňka Stanjury zabývá možnostmi, jak by se daly poplatky snížit. „Debatujeme o tom,“ potvrdil ministr v nedávném v rozhovoru pro Seznam Zprávy, ale bližší podrobnosti neuvedl.

Foto: Adobe Stock