O důchodu s ministrem: Rozšíření seznamu komunistů, změny výchovného a vdovský důchod

Přinášíme další díl oblíbeného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na dotazy čtenářů. Tentokrát jste se zajímali o zvyšování důchodového věku nebo o možnost rozšíření seznamu prominentů komunistického režimu, kterým se krátí starobní důchod. Další dotazy se týkaly chystané výhody pro náročné profese nebo pravidel pro vdovské a vdovecké důchody. Své dotazy můžete ministrovi Jurečkovi poslat i vy, postup najdete na konci článku.

Vážený pane ministře, oceňuji Vaši úspěšnou iniciativu se snížením důchodů komunistickým papalášům. I když je to 35 let po revoluci, symbolická rovina je tady zásadní a souhlasím, že bylo nutné historii uzavřít. Můj dotaz k tématu je následující: četl jsem, že se bude seznam komunistů pro snížení důchodu rozšiřovat. Je to stále v plánu a kdy bychom se toho mohli dočkat? A jaké funkce by se zahrnuly? Zdravím a přeji vám krásné léto. (Jan Benda)

Vážený pane Bendo, doplnění tohoto seznamu skutečně zvažujeme. Věc posuzuje také Ústav pro studium totalitních režimů. Do konce srpna bychom měli mít vyhodnocen celý proces, kdy následně bude možno navrhnout doplnění.

Vážený pane Jurečko, proč jste se ve vládě rozhodli zrušit výchovné, které jste v KDU-ČSL léta prosazovali, a nahrazujete ho komplikovaným rodinným vyměřovacím základem? Komplikovaným říkám záměrně, protože výpočet důchodu je složitý a já moc nerozumím, jak by tato novinka ve výši průměrného platu měla zvýšit můj budoucí důchod (v plánu ho mám v roce 2029). Má to nějaké výhody? Princip výchovného byl dle mého názoru srozumitelný a přehledný – 1 dítě, jedno výchovné 500 Kč – tomu rozumí každý rodič. Myslím, že někdy je dobré dělat věci jednoduše, není třeba to komplikovat. Děkuji Vám za odpověď. (Langová)

Vážená paní Langová, výchovné jako takové se neruší, pouze se omezuje. K jeho omezení jsme po dohodě v koalici museli přistoupit za účelem posílení finanční udržitelnosti důchodového systému. Plánuje se, že výchovné bude náležet až za třetí a každé další vychované dítě, a to v částce 500 Kč. Za dobu péče o první a druhé dítě bude od 1. 1. 2027 náležet tzv. rodinný vyměřovací základ, a to od narození až do tří let věku dítěte.

Rodinným vyměřovacím základem bude 100 % celorepublikové průměrné mzdy platné pro daný rok, ve kterém byla péče vykonávána. Nedomnívám se, že takové opatření je nesrozumitelné. Zkrátka se na osobu pečující o dítě ve věku do tří let bude při výpočtu jejího důchodu nahlížet tak, jako by v této době docházela do zaměstnání a dosahovala výdělku na úrovni všeobecné průměrné mzdy. Pokud pečující osoba bude v tomto období nejen pečovat, ale také vydělávat, přičte se její skutečný příjem k rodinnému vyměřovacímu základu.

Zároveň plátce důchodu provede automaticky srovnávací výpočet, kdy celou dobu péče bude považovat za vyloučenou dobu. Následně použije ten výpočet, který bude pro pečující osobu výhodnější. Výpočet s dosazením rodinného vyměřovacího základu bude výhodnější pro osoby, které ve zbytku kariéry dosahovaly příjmů pod úrovní průměrné mzdy. Naopak pro osoby s nadprůměrnými příjmy bude výhodnější vyloučená doba.

Období od roku 2027 do roku 2029 bude přechodným obdobím, kdy dochází postupně k redukci částky zvýšení u prvních dvou vychovaných dětí, a to na 300 Kč, 200 Kč a 100 Kč. V plném rozsahu se výše popsaná koncepční změna, tj. neposkytnutí výchovného za první a druhé vychované dítě, projeví až od roku 2030. Vzhledem k tomu, že plánujete odchod do starobního důchodu v roce 2029, bude se na Vás vztahovat nejen rodinný vyměřovací základ, ale i přechodné období (výchovné za první a druhé dítě v redukované výši).

Vážená paní Langová, již v minulosti jsem zde uváděl, že zrovna toto opatření (omezení výchovného) se mi nepřipravovalo lehce, ale v rámci koaliční vlády je možno realizovat jen taková opatření, na kterých se všichni shodneme. Bohužel jsem nucen v rámci vyjednávání s koaličními partnery přistupovat i na kompromisy, jako je tento.

Dobrý den, pane ministře, úprava na zvýhodnění náročných profesí mi připadá docela srozumitelná a logická. Nechápu pouze zcela pravidlo, že se bude počítat jen práce od roku 2015. Připadá vám správné, že v podstatě celou jednu generaci připravíte o možnost tuto výhodu využít? Je mi čerstvě 60 let a nyní to vypadá, že moje práce svářeče v letech 2003 až 2016 se nebude počítat. Přitom podmínku směn pro snížení věku o 15 měsíců bych bohatě splnil. Členění do pracovních kategorií také máme už od roku 2001. Zvážíte prosím ještě změnu zákona, aby se počítala celá pracovní kariéra i pro nás starší? Děkuji. (Petr Starý)

Vážený pane Starý, legislativní proces opatření v rámci důchodové reformy probíhá, návrh zákona prošel zatím prvním čtením v Poslanecké sněmovně. V tuto chvíli nelze předjímat, k jakým změnám v průběhu legislativního procesu dojde. Naše ministerstvo však Vámi navrhované rozšíření neplánuje.

Důvody pro zpětné zohlednění rizikových prací vykonávaných až po roce 2014 (tj. 10 let před účinností navrhovaného opatření) jsou ryze praktické. Jde o to, že jen za toto období jsou zaměstnavatelé schopni spolehlivě směny v rizikovém zaměstnání pro důchodové účely vykázat. V souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví i po projednání se zástupci zaměstnavatelů je desetileté období před účinností zákona obdobím, za které by měli mít zaměstnavatelé k dispozici podklady, na jejichž základě budou moci směny v rizikovém zaměstnání pro důchodové účely potvrdit.

Pokud bychom připustili hodnocení směn za delší období, mohli by výhodu snížení důchodového věku za směny odpracované před rokem 2015 reálně využít jen ti zaměstnanci, jejichž zaměstnavatelé příslušnou dokumentaci zatím neskartovali. Takto nastavené opatření by tedy z hlediska prokazování podmínek nároku předpokládalo určitou míru nahodilosti, což by nebylo systémové ani spravedlivé.

Vážený pane ministře, často mi schází alespoň náznak logických cest při úpravách budoucích důchodů. Narodila jsem se v roce 1965 a v loňském roce, tedy v mých 58 letech, jsem se dozvěděla, jak budou vypadat změny v termínu odchodu do důchodu a v jeho výpočtu, popřípadě v podmínkách odchodu do důchodu předčasného. Vždy jste rád zdůrazňoval, že každý občan se nejpozději do svých 50 let dozví, jaké budou podmínky pro přiznání jeho důchodu, aby se ještě  takzvaně na to „mohl připravit“.

Mám 2 děti, takže když se ohlédnu do minulosti, šla bych do důchodu v 55 letech. Nyní mám jít podle Vás v 65 letech, tj. přidali jste mi 10 let práce. Nechápu, kdo mohl vymyslet výchovné pro ženy, které odešly do důchodu podle počtu dětí a nyní jim ještě stát vyplácí výchovné. Tato položka se měla začít vyplácet těm ženám, kterým už se děti vůbec nepočítají z hlediska věku odchodu do důchodu.

Rád se oháníte tím, že musí existovat mezigenerační solidarita, ale tím, co jste na ministerstvu stvořili, vyrábíte spíše mezigenerační nenávist. Mou generaci jste „hodili přes palubu“. Již nyní mám za sebou 43 let odvodů sociálního pojištění a domnívám se, že by to snad mohlo stačit na to, aby mohl člověk odejít do zaslouženého důchodu. Ale chápu, že stát potřebuje naši generaci, aby pracovala na věčné studenty a podobné „pracanty“. Většina lidí včetně mě má v našem věku podlomené zdraví a odchod do nevýhodného předčasného důchodu bude státu vyhovovat. S pozdravem. (Jana B.)

Vážená paní Jano, hned v úvodu své odpovědi si dovolím informovat, že ve Vašem případě (žena ročník narození 1965, dvě děti) bylo o zvýšení důchodového věku rozhodnuto nikoliv v současnosti, ale v roce 2008 a 2011, tedy cca před 16, resp. 13 lety, kdy byl Váš důchodový věk 63 let a 4 měsíce zvýšen na 64 let a 8 měsíců.

Další plánované upravování důchodového věku se Vás netýká a není pravdou, že nyní aktuálně hojně diskutovaným návrhem důchodové reformy Vám bude „přidáno dalších 10 let práce“. Váš důchodový věk stanovený v roce 2011 se nemění a byl rozhodně stanoven dříve, než jste dosáhla 50 let věku. Jestliže máte závažné zdravotní problémy, tak lze zažádat o důchod invalidní, který bude při splnění podmínek nároku přiznán.

Obecně lze konstatovat, že postupná a pozvolná úprava důchodového věku tak, aby byl důchod udržitelný, probíhá v České republice již od roku 1996, přičemž hranice 65 let bude dosažena až po roce 2030. Jedná se o reakci na velmi pozitivní a relativně rychlý očekávaný (a dle dat za posledních cca 30 let i potvrzený) proces prodlužování střední délky života u mužů i žen.

Všechny relevantní projekce ukazují, že nerovnováha důchodového systému v blízké budoucnosti je takového rozsahu, že je mylné se domnívat, že by bylo možné tento problém zásadně a dlouhodobě řešit pomocí jiných zdrojů v rámci úspor státního rozpočtu. Je v zájmu všech občanů, aby odpovědnost a uvážlivé rozhodnutí posilující dlouhodobější stabilitu důchodového systému převážilo a zajistilo stabilitu důchodového systému pro současné, ale i budoucí důchodce.

Dobrý den, pane ministře. Ráda bych věděla, zda se změní podmínky pro vyplácení vdoveckých důchodů. Jsem vdovou od loňského roku a podle stávajících podmínek pravděpodobně nebudu mít na důchod nárok (kromě toho jednoho roku). S manželem jsme byli 38 let, ale paradoxně zemřel dřív, než mu „zákon dovolil“. Počítá se i s tím, že manželství bylo dlouhodobé a nebylo účelové? Pokud bych si vzala svého vrstevníka nyní a ten za rok zemře, pak bych nárok na důchod měla. Zdá se mi to neetické. (Hana Romanová)

Vážená paní Romanová, v rámci souboru reformních opatření v oblasti důchodového pojištění navrhuji prodloužit lhůtu, ve které může dojít po předchozím zániku nároku na vdovský/vdovecký důchod k jeho obnovení, a to ze dvou na pět roků.

Pokud tedy po uplynutí jednoho roku od úmrtí manžela nebudete splňovat žádnou z podmínek pro trvání nároku na tuto dávku, ale splníte ji do pěti roků od zániku nároku na vdovský důchod, nárok se na Vaši žádost obnoví a vdovský důchod Vám bude od data splnění některé zákonem stanovené podmínky znovu přiznán.

Účinnost tohoto opatření se předpokládá od 1. 1. 2025.  Opatření se bude týkat i vdov a vdovců, kterým před tímto datem zanikl nárok na pozůstalostní důchod a do dvou let od zániku nároku nesplnili žádnou ze zákonem stanovených podmínek pro obnovu nároku, ale splnili ji ve lhůtě pěti roků (i když před 1. 1. 2025) a plní ji i k datu účinnosti tohoto opatření. V takovém případě obnovený nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vznikne od 1. 1. 2025 (nikoliv tedy zpětně), s tím, že o jeho přiznání si pozůstalá osoba musí požádat.

Pro úplnost ještě dodávám, že délka manželství ani důvod pro jeho uzavření nemá na nárok na vdovský/vdovecký důchod vliv. Rozhodující je pouze existence manželství, jeho zánik v důsledku úmrtí jednoho z manželů, a dále věk pozůstalé osoby nebo jiná podmínka, kterou tato osoba musí splňovat (např. péče o nezaopatřené dítě nebo invalidita).

Ministr Marian Jurečka bude na vaše dotazy k důchodům odpovídat i příští měsíc. Můžete nám je zasílat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Dotazů nám chodí opravdu hodně, takže může trvat delší dobu, než se k nim dostaneme. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.