Ombudsman Stanislav Křeček odmítá rychlé změny předčasných důchodů

Oznámené zpřísnění podmínek pro získání předčasného důchodu by nemělo mít tak výrazný dopad na lidi, kteří mají krátce před důchodem. Je o tom přesvědčen ombudsman Stanislav Křeček, který svůj postoj vyjádřil v připomínkovém řízení k návrhu zákona.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nedávno představilo novelu zákona, která má zpřísnit podmínky při získání předčasného důchodu a také upravit výpočet, aby nebyl finančně tak výhodný. Konkrétně se navrhuje následující:

• Do předčasného důchodu by se mohlo odcházet nanejvýše o tři roky dříve, přičemž nyní je to až o pět let.
• Krácení výše důchodu za předčasnost má být o něco výraznější.
• Až do dosažení důchodového věku má být zrušena valorizace procentní výměry důchodu.

Tyto změny by měly začít platit hned po schválení zákona a vyhlášení ve sbírce zákonů, přičemž představitelé ministerstva již uvedli, že by to mohlo být od září 2023. Nové podmínky by se měly týkat všech předčasných důchodů přiznaných po datu účinnosti, což reálně dopadne také na dnešní šedesátníky.

Ombudsman: Má to být postupné

Tak výrazné zpřísnění, zvláště pro lidi krátce před důchodem, odmítá veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Podle něj lidé nejsou schopni na tyto překvapivé a rychlé změny efektivně reagovat.

„Zkrácení možnosti vzniku nároku na předčasný důchod by proto mělo probíhat postupně, tak, aby na zpřísnění podmínky nároku mohli někteří pojištěnci efektivně reagovat. Navrhované překvapivé změny, jejichž účinnost má být nadto u tak zásadního parametrického nastavení v rozporu se zvyklostmi u obdobných změn stanovena co nejdříve, tedy prvním dnem měsíce následujícím po vyhlášení zákona, jsou v zásadním rozporu s nedávným prohlášením představitelů vlády, že změny v oblasti důchodů by se měly týkat pouze mladších generací,“ uvedl ombudsman v připomínce k návrhu.

Podle něj by zkrácení podmínky předčasnosti z 5 na 3 roky mělo nabíhat postupně, podobně jako se nyní postupně zvyšuje důchodový věk. V pravidelném intervalu by se například předčasnost mohla snižovat o jeden nebo dva měsíce, aby změna nebyla tak náhlá k jednomu datu. Jinak podle něj hrozí, že lidé se rozhodnou výrazně urychlit odchod do předčasného důchodu bez ohledu na jejich původní plány.

Stanislav Křeček dále konstatuje, že cílem nových opatření je mimo jiné vyslat lidem signál, že odchod do předčasného důchodu není standardním postupem, ale jde o jev, který společensky a zejména sociálně a ekonomicky není žádoucí. To však on ze své pozice odmítá.

„Podle mých zkušeností má k odchodu do předčasného důchodu mnoho žadatelů vážný důvod. Tím může být špatný zdravotní stav, snaha pečovat o rodiče závislé na péči jiné osoby či snaha pomoci mladší generaci s péčí o vnoučata (poté suplují nedostatečné kapacity jeslí a mateřských škol),“ uvádí ombudsman Křeček.

Ombudsmanovi se také nelíbí, že stávající podoba návrhu vytváří příjmovou nerovnost mezi lidmi, kteří by odešli do předčasného důchodu těsně před účinností novely a krátce po ní. „S různými pojištěnci, kteří se nacházejí v téměř stejné nebo ve srovnatelné situaci, by se zacházelo zásadně rozdílným způsobem, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro tak rozdílný přístup, který nemohu považovat pouze za přiměřeně restriktivní,“ píše v připomínkách.

Dopad na ženy s více dětmi

Křeček upozorňuje také na skutečnost, že plánované změny by se výrazně dotkly žen, které vychovaly dvě a více dětí. Jako příklad uvádí ženu, která se narodila 1. 1. 1964 a vychovala dvě děti: „Tato žena může odejít do důchodu v 64 letech a 2 měsících. Podle stávající právní úpravy by mohla odejít do předčasného starobního důchodu 1. 1. 2024 (v 60 letech). Podle návrhu však bude moci odejít až 1. 3. 2025 (v 61 letech a 2 měsících), tedy o rok a 2 měsíce později.“

„Nelze tedy tvrdit, že se změna žen, které vychovaly dvě a více dětí, nijak nedotkne. V mnoha případech jde o náhlý skokový posun možnosti vzniku nároku. Posun o téměř dva roky není posun mírný,“ dodává Stanislav Křeček.

Připomínkové řízení k tomuto návrhu zákona skončilo 2. května. V současné době tam již dorazila i některá další odmítavá stanoviska, například od Ministerstva financí, Ministerstva spravedlnosti nebo Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Naopak některá stanoviska, například od Ministerstva dopravy nebo Svazu průmyslu a dopravy, jsou kladná.

Ministerstvo práce a sociálních věcí po skončení této fáze jednotlivé připomínky vypořádá a případně do návrhu zákona zapracuje změny. Poté začne standardní legislativní proces, kdy návrh musí schválit vláda, poslanci, senátoři a nakonec ho podepíše prezident. V tuto chvíli zatím není jasné, zda budou do finální podoby zákona nějaké změny zapracovány.

Foto: Anna Vavríková/MAFRA/Profimedia