Marian Jurečka: Rozhodně není v plánu jakékoliv skokové zvýšení důchodového věku

Případné další zvyšování důchodového věku, pokud by bylo schváleno, by plynule navazovalo na to, které již průběžně probíhá, a růst na zvažovaných 68 let by byl až v horizontu let 2060 nebo 2070. V rozhovoru pro České důchody to řekl ministr Marian Jurečka, podle kterého se navíc diskutuje třeba o mírnějším režimu pro náročné profese nebo lidi, kteří odpracovali více než 40 let. „Důchodovou reformu děláme proto, aby i budoucí generace důchodců měly zabezpečené důstojné podmínky ve stáří,“ uvedl ministr Jurečka v rozhovoru a nastínil i některé další změny, které jsou ve hře.

Pane ministře, proběhla již nějaká jednání s koaličními nebo opozičními stranami o návrzích důchodové reformy? A jaký je další harmonogram jednání? Kdy plánujete detaily návrhů reformy představit veřejnosti?

Jednání aktuálně probíhají, diskutujeme nad jednotlivými parametrickými změnami systému. Směřujeme k udržitelnosti, ta potřeba je opravdu naléhavá, systém nutně potřebuje revizi, abychom měli z čeho financovat důchody za 15 nebo 20 let, kdy začnou do důchodu odcházet silné ročníky.

Protože těch návrhů úprav je celá řada, musíme vše podrobně prodiskutovat s kolegy z koaličních stran. Poté návrh předneseme opozici a projednáme ho společně. V průběhu několika týdnů bychom pak rádi finální změny představili veřejnosti.

Média i politici se v poslední době intenzivně věnují debatě o zvyšování důchodového věku, řada lidí se v tom ztrácí. Mohl byste srozumitelně popsat, co v tomto ohledu očekávat a kam míří debaty? A co rozhodně není v plánu?

K postupnému zvyšování důchodového věku dochází zatím neustále a průběžně od roku 1996. Nyní, v roce 2023, je důchodový věk mužů 64 let a až do roku 2030 se postupně zvyšuje o 2 měsíce ročně na 65 let. V 65 letech věku budou v roce 2030 odcházet do důchodu muži, bezdětné ženy a ženy, které vychovaly jedno dítě, kteří se narodili v roce 1965. V případě žen narozených mezi lety 1965 a 1971, které vychovaly dvě a více dětí, bude důchodový věk 65 let dosažen postupně mezi lety 2031 a 3037.

Nyní se diskutuje o pokračování tohoto prodlužování důchodového věku a o nastavení tempa prodlužování (například o jeden či dva měsíce za rok pro muže i ženy) a jeho svázání s demografickým vývojem, především tedy s prodlužováním doby dožití ve zdraví. Zda bude nastavena nějaká věková hranice, do které bude možné důchodový věk zvyšovat, případně jaká, o tom zatím diskutujeme.

Vycházíme ze současných prognóz prodlužování doby dožití, ale vývoj se bude průběžně každých 5 let posuzovat a vyhodnocovat na základě demografických prognóz a doby dožití v důchodovém věku v dobrém zdravotním stavu. K tomuto vyhodnocení má dojít v roce 2024. Pořád je to jeden z možných parametrů.

Pokud by se například díky podpoře částečných úvazků a služeb péče o děti a dalších opatření pro rodiče zvýšila porodnost, tak tady v době největšího zatížení důchodového systému budeme mít početnější mladou generaci, která bude do důchodového systému přispívat a situace může být o dost příznivější.

Již od 1. února letošního roku platí podpora částečných úvazků pro lidi ve věku od 55 let. Vhodnějším nastavením pracovních úvazků mohou zůstat i starší lidé na pracovním trhu a předávat tak mladým generacím své zkušenosti. Chceme, aby zaměstnavatelé tomuto trendu vycházeli vstříc a využívali moderní přístupy age-managementu. To podporujeme i prostřednictvím Evropských fondů. Diskutujeme také o tom, že by se důchodový věk zvyšoval pomaleji lidem, kteří budou mít odpracováno mnoho let, například 40 nebo 45 a více. Samostatnou skupinou pak budou náročné profese.

Rozhodně však není v plánu jakékoliv skokové zvýšení důchodového věku. Případné další zvyšování důchodového věku by mělo plynule navázat na stávající, případných 68 let by pak bylo dosaženo nejdříve až okolo roku 2060 nebo 2070.

Náročné profese i doba pojištění

Debata o důchodové reformě se někdy smrskává pouze na důchodový věk. Předpokládám však, že se řeší i další parametry. Můžete nastínit, o čem dále se diskutuje a co z programového prohlášení vlády je součástí vašich návrhů?

Ano, jak jsem již zmínil, počítáme i s dalšími úpravami. Se zvyšováním důchodového věku souvisí stanovení nižšího důchodového věku pro lidi pracující v náročných profesích. Dále uvažujeme o snížení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod na 25 roků, navýšení minimálního důchodu, sdílení vyměřovacích základů manželů či placení 1 % z vyměřovacího základu dětí rodičům v důchodu.

Pokusíme se také upravit valorizační mechanismus, protože při stávající inflaci stávající systém navyšování důchodů ještě více rozevírá nůžky. Nadprůměrné důchody rostou rychleji než ty nízké, potíže mají zejména samostatně žijící senioři, kteří často musejí spoléhat třeba na příspěvek na bydlení.

Nově zvolený prezident Petr Pavel opakovaně řekl, že se bude v otázce důchodové reformy aktivně angažovat. Budete s ním také jednat? Očekáváte od něj nějaké konkrétní návrhy?

Oceňuji, že se pan prezident v tomto ohledu zajímá o důchody a chystanou reformu. Očekávám, že bude chtít být co nejlépe informován o záměrech vlády a že se zapojí také do komunikace a osvěty.

Důchodová reforma je téma, které může být zdrojem mnoha dezinformací vyvolávajících přehnané obavy z budoucnosti, například že se skoro nikdo nedožije důchodu nebo na důchody vůbec nebudou peníze apod. To odmítám, záměrem reformy je zachovat dnešní stav, kdy senioři průměrně pobírají starobní důchod 21,5 let. Jsem přesvědčen, že autorita pana prezidenta Pavla pomůže případné dezinformace tlumit.

Je neustále potřeba vysvětlovat, že důchodovou reformu děláme proto, aby i budoucí generace důchodců měly zabezpečené důstojné podmínky ve stáří a aby systém byl dlouhodobě udržitelný. Zároveň aby v budoucnu nedošlo z důvodu předlužení ke skokovému snížení úrovně důchodu. Velmi uvítám, pokud se pan prezident zapojí do vysvětlování toho, proč je důchodová reforma potřeba.

Změny výchovného nechystám

Opakovaně jste ujistil, že je pro KDU-ČSL zachování výchovného naprostou prioritou. Přesto od některých koaličních politiků zaznívají úvahy o omezování výchovného nebo dokonce o jeho rušení. Řada důchodkyň s nižšími důchody má strach, že o peníze za vychované děti přijdou. Můžete je uklidnit, že se nic takového nestane a výchovné bude zachováno ve stávající podobě i pro budoucí důchodce? Jak to případně vysvětlíte koaličním partnerům, kteří jsou proti?

Žádné změny ani úpravy ve výchovném nechystám. Je to zásadní opatření, které umožní alespoň částečně kompenzovat snížení starobních důchodů, které se týká zejména žen. Pokud doposud doplácely na to, že vychovávaly děti na úkor pracovní kariéry, tak dnes jim tyto zásluhy alespoň částečně kompenzujeme. Zároveň jde o ocenění zásluh za přínos nového pojištěnce do důchodového systému.

Před pár dny jste avizoval, že brzy představíte návrh na změnu valorizace důchodů. Ten nebude součástí reformy? A bude se týkat i očekávané letošní mimořádné valorizace důchodů?

Změny ve valorizacích jsou nutné ze dvou hlavních důvodů. V první řadě je zde situace, kdy vlivem výjimečného ekonomického vývoje bylo leckdy výhodné odejít do předčasného starobního důchodu, a to i za cenu výrazné redukce důchodu za předčasnost. Vzhledem k tomu, že cílem vlády je podporovat delší setrvávání na trhu práce, je tato situace nežádoucí a je třeba zajistit, aby se do budoucna neopakovala.

Za druhé je náš důchodový systém finančně nevyrovnaný. Valorizace v loňském roce převýšily růst pojistného z mezd, které kryje výdaje na důchody o 10 %, což odpovídá více než 60 miliardám korun. Již v letošním roce tak dosáhne deficit příjmů a výdajů vysokých desítek miliard korun a tato nerovnováha se bude v následujících letech zhoršovat.

Valorizační pravidla je proto třeba nastavit tak, aby došlo k částečnému vyrovnání bilance. Předpokládám, že budeme jednat urychleně, takže tuto změnu navrhneme v předstihu. Záměrem je projednat ji dříve než ve druhé polovině tohoto roku, kdy očekáváme legislativní proces a schvalování balíčku opatření v rámci důchodové reformy.

Děkuji moc za rozhovor.

Foto: Úřad vlády ČR