Výchovné k důchodu: ČSSZ upřesnila, jak se prokáže výchova dětí i rozhodování úředníků při sporu

Úředníci České správy sociálního zabezpečení upřesnili informace a postupy týkající se rozhodování o nároku na výchovné k důchodu za děti i dokazování jejich výchovy. Potíže mohou nastat například u rozvedených rodičů, kteří se nedokážou dohodnout na tom, kdo dítě vychovával déle.

Od září 2022 mohou rodiče nebo lidé, kteří vychovávali nevlastní děti, podávat žádosti o výchovné k důchodu. Týká se to primárně těch, kteří výchovné nezískají automaticky, tedy například otců, pěstounů nebo třeba lidí, kteří si přiosvojili nevlastní dítě. Detailně jsme se skupinami žadatelů zabývali v tomto článku.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nyní v instrukcích k výchovnému upřesnila, jak se bude výchova dítěte prokazovat. Základem bude čestné prohlášení, které se bude využívat zejména v případech, kdy o výchově nebudou žádné spory.

„Při podání žádosti o zvýšení důchodu za vychované dítě musí žadatel uvést údaje o době a rozsahu osobní péče o dítě a vyplnit čestné prohlášení, že o dítě pečoval v největším rozsahu a nenastala překážka pro zvýšení starobního důchodu,“ uvedl úřad. Podmínkou přitom je, že se žadatel nedopustil na dítěti úmyslného trestného činu, tedy například týrání, sexuálního zneužívání nebo jiných trestných činů proti životu a zdraví.

„Vztah žadatele k dítěti se prokazuje rodným listem dítěte (případně jiným dokladem o vztahu k dítěti), a to v případě, že nebude možné tuto skutečnost ověřit v příslušném registru veřejné správy,“ dodal úřad.

V případě, že není k dispozici rodný list, mělo by být možné využít jiné úřední doklady, například rozhodnutí soudu o svěření do péče či podobné dokumenty, ze kterých je zřejmé, že se osoba o dítě starala. Podstatné je, že by mělo jít o dokumenty oficiální, které mohou úředníci zpracovat. Pokud například žena „naplno“ vychovala partnerovo dítě z předchozího manželství, ale nebyla s ním sezdána, nebude zřejmě možné to ČSSZ doložit, přestože výchova reálně probíhala.

Řízení při sporu o výchovu

ČSSZ popsala také postup, který bude využíván v případě, že rodiče nebo jiné osoby povedou o výchovu dítěte spor. Očekává se, že ke sporům bude docházet hlavně u rozvedených rodičů.

Klíčové při posuzování výchovy bude, kdo dítě reálně vychovával déle. Což se snadno řekne, ale hůře prokáže, protože velmi často se výchova rodičů v průběhu manželství překrývá a starají se oba.

„Pokud nebude dosaženo dohody pečujících osob o rozsahu péče a takový spor výjimečně vznikne, bude tuto záležitost řešit OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno ve správním řízení. Při zjišťování osoby, která pečovala o dítě v největším rozsahu, může vyžadovat potřebnou součinnost a doklady od všech osob, které se na péči podílely, vyslechnout další svědky, a tak dále,“ konstatovala ČSSZ v instrukcích pro žadatele.

Na konci správního řízení, které by mělo trvat 30 dnů, bude vydáno rozhodnutí o tom, která osoba zajišťovala péči o dítě v největším rozsahu. A ta jediná bude mít nárok na výchovné. „Pokud za výchovu dítěte, která byla předmětem sporu, má již starobní důchod zvýšený jiná osoba, starobní důchod bude této osobě snížen,“ doplnil úřad.

Vzhledem k tomu, že jde o zcela novou záležitostí, jde samozřejmě v tuto chvíli spíše o teorii a není úplně jasné, jak přesně budou úředníci při posuzování výchovy postupovat. Vše se ustálí až v průběhu následujících let, a není ani vyloučeno, že se někteří rodiče budou o výchovu soudit. I případné soudní judikáty poté mohou mnohé současné nejasnosti upřesnit či vyjasnit.

Podmínky výchovy

Pro získání nároku na výchovné je nutné splnit jednu z podmínek takzvané výchovy, tedy doby, kdy se rodič (nebo někdo jiný) o dítě stará, tedy ho vychovává.

Je nutné dítě vychovávat alespoň 10 let před dosažením jeho zletilosti. Pokud se muž nebo žena ujme péče o dítě po dosažení 8 let věku dítěte, musí pečovat alespoň 5 let a nesmí péči přerušit až do jeho zletilosti. Podmínka výchovy je splněna také v případě zemřelého dítěte, pokud se dožije alespoň 5 let.

V případě, kdy podmínku splňuje více lidí současně, má nárok na výchovné ten, kdo se o dítě staral déle. ČSSZ k tomu uvádí i příklad:

O dítě do jeho 10 let pečuje matka, poté je dítě svěřeno do péče otce, přičemž o něj pečuje jeho manželka, a to od jeho 12 let do zletilosti. Obě ženy splnily podmínky pro uznání výchovy dítěte uvedené v bodě 4, výchovné však bude náležet matce, která o dítě pečovala ve větším rozsahu.

Foto: Adobe Stock