Halina Pawlowská: Vzhledem k současné drahotě je důchod vysloveně malý

Halina Pawlowská (67) je česká spisovatelka, publicistka a hlavně velmi zábavná bytost. Ale také už je seniorka, byť její entuziasmus, energie a elán do života to na ni neprozrazují. V rozhovoru pro České důchody se Halina rozpovídala nejen o životě pracujícího důchodce, ale také o tom, jaká je babička a jaký má recept na dobrou náladu.

Halino, jak jste oslavila své 67. narozeniny?

Už si to nepamatuju… Dostala jsem dort a slavila s rodinou. Jo, myslím, že jsem od dcery dostala moc hezký prstýnek z bílého zlata s kamínkem tanzanitem, na počest toho, že jsem Tanzánii třikrát navštívila.

Cítíte se na svůj věk?

Nevím, co to vlastně znamená cítit se na svůj věk. Nevím, jaká norma je u mého momentálního věku. Je mi tolik let, kolik mi je, a cítím se každé ráno i večer jinak. Myslím, a omlouvám se za svou agresivitu, ale že věta „cítit se na svůj věk“ je stejný blábol jako věta „být sama sebou“.

Podle českého zákona už jste seniorka. Jste oficiálně v důchodu?

Jsem oficiálně v důchodu a jsem oficiálně pracující důchodce, který platí vyšší sociální pojištění, než jaký dostává důchod.

Jste spokojena s výší důchodu?

Vždycky jsem slušně vydělávala, vždycky jsem platila obrovské daně a všechna povinná pojištění a z tohoto úhlu mám důchod malý. A vzhledem k současné drahotě je vysloveně malý. Na druhou stranu, řekla bych, že většina ostatních důchodců má důchod ještě mnohem nižší.

Nejhorší je samota

Ráda cestujete, dokázala byste srovnat život seniorů u nás a v zahraničí?

V severských zemích, které jsem navštívila, a v Německu se mají důchodci lépe. V jižních zemích, řekla bych, ale odbornice nejsem, se nijak extra dobře nemají.

Upřímně řečeno si myslím, že nejhorší pro důchodce je samota. A tak, když vidím stařenky, jak si spolu povídají na židličkách před otlučenými domečky, myslím, že jsou spokojenější než babičky zapomenuté v senior zařízeních, kde je o ně sice postaráno, ale ztrácí se tam individualita a touha dál žít.

Co by měla naše vláda pro seniory udělat, ale ještě to neudělala?

Myslím, že by se měly daleko lépe odměňovat pečovatelky a pečovatelé, aby jich bylo hodně a aby mohli sami spokojeně existovat.

Prosím, vyjmenujte nám veškeré činnosti, které děláte?

Momentálně jsem naprosto nadšená spoluprací s českým rozhlasem Dvojkou. O víkendu mi patří dvě hodiny, nahrávám Omeletky na nejrůznější témata a občas si někoho pozvu nebo někomu zatelefonuji a strašně mě to baví. A každý druhý týden v rozhlase smečuji! To znamená, že se střídáme s Milanem Šteindlerem a glosujeme témata, která nám nabídnou v pořadu Dva na Dvojce. Já většinou glosuji v rýmech.

Píšu knihy. Pořád píšu. Před létem mi vyšla povídková knížka Zájezd snů a teď chystám podzimní sbírku bonmotů a rad. Taky křižuju Česko. Zhruba jednou týdně vystupuji v českých městech a městečkách se svou one-woman show. Momentálně se mé představení jmenuje Manuál zralé ženy. Taky se připravuji na podzim do školy, konkrétně na VOŠ Michael, kde budu opět učit scenáristiku.

A to všecko děláte, protože musíte pořád vydělávat, nebo protože vás to baví?

Baví mě to. A nebaví mě nemít povinnosti. A baví mě vydělávat a baví mě stýkat se s lidmi a bavit je.

Až jednou opravdu odejdete do důchodu, jakože nebudete pracovat, co budete dělat?

Když nic nedělám, tak nedělám nic, jen sedím třeba na terase, piju kávu s dcerou, povídám si s vnukem, plánuju, co uvařím nebo kam se půjdeme najíst. A čumím na e-shop, zda nenajdu šaty, v kterých budu vypadat, že vážím padesát kilo, a telefonuji se všemi svými kamarádkami a… Den je fuč!

Štědrá a děsivá babička

Jaká jste babička?

Štědrá! A děsivá, protože vnuka neustále straším nějakými strašidelnými historkami.

Jaký je váš recept na dobrou náladu a na veselé stáří?

Myslím, že je fajn si pořídit velikou rodinu a mít se všemi hezké vztahy a není od věci mít trochu peněz, aby se ty hezké vztahy občas finančně podložily.

Proč bych si já nebo ten, kdo bude číst tento rozhovor, měl přečíst vaši poslední knihu?

Protože je optimistická a veselá a nehrají v ní hlavní roli neznámí mladí lidé ze sociálních sítí.

Vaše maminka se dožila vysokého věku, máte to v rodině?

Doufám, i když má babička umřela v padesáti sedmi.

A jak se na stáří připravujete? Jestli se připravujete…

Jediná příprava je ten dlouhý život, co máte za sebou. A pak pochopitelně je fajn, když máte kde bydlet a máte úspory na pečovatelky, které vám mohou konkrétně pomoci.

Nedávno jsem četla, že jste musela na zátěžové EKG. Trápí vás nějaké zdravotní potíže?

Já jsem to nečetla a nikde jsem nebyla. Občas mě bolí záda, občas nohy, občas ramena a rozhodně nesnáším chodit do kopce.

Jak jste na tom s technologiemi? Koukám, že sociální sítě vám nejsou ani trošku cizí…

Myslím, že existují techniky, o kterých nemám ani tušení.

Jak byste srovnala dnešní mladou generaci a tu vaši? Co té dnešní chybí, a co chybělo té vaší?

Víte, co je absurdní? Že já mám často u současné mladé generace pocit, že je starší než já.

Co byste dnes poradila svému dvacetiletému já?

Vůbec nic. Když mi bylo dvacet, byla jsem chytřejší než teď.

A na závěr prosím nějakou radu pro naše české seniory. Jak si důchod užít, a ne ho přežít?

Je zbytečné mít pořád strach, stejně se všichni obrátíme v prach! Anebo má oblíbená: Užívejme života na plné pecky, dřív než nám zubatá podrazí kecky!

Moc děkuji za rozhovor.

Foto: Profimedia