Havel u ministra lobboval za vyšší důchod pro trpící zpěvačku. Ani srdíčko v dopise nepomohlo

Téma důchodu v případě bývalého prezidenta Václava Havla rezonovalo hlavně poté, co skončil ve funkci a diskutovalo se o jeho doživotní rentě. Nedávno ale první polistopadový ministr práce Petr Miller prozradil, že Havel se u něj přimlouval, aby mimořádně zvyšoval důchody lidí, kteří za minulého režimu trpěli. Ten to však odmítl.

Minulý týden uplynulo 10 let od úmrtí prvního českého prezidenta Václava Havla. Zároveň uplynulo 18 let od okamžiku, kdy byla v Česku schválená doživotní prezidentská renta, na kterou má končící prezident nárok. Právě kolem renty se tehdy vedly dlouhé politické debaty.

Když totiž Václav Havel v únoru 2003 ve funkci prezidenta skončil, žádná renta ještě neexistovala. Havel byl tehdy už v důchodovém věku a pobíral, jak sám prozradil, starobní důchod ve výši 22 tisíc korun. A přestože tehdy šlo o velmi nadprůměrnou penzi, politici se nakonec shodli na dalším zajištění v podobě renty.

Prezidentská renta 100 tisíc

Od roku 2003 má tedy každý vysloužilý prezident nárok na doživotní rentu ve výši 100 tisíc korun, z čehož 50 tisíc korun tvoří samotná renta a dalších 50 tisíc korun je určeno na vedení kanceláře. Momentálně tuto rentu pobírá exprezident Václav Klaus.

Samotný Havel byl tedy finančně z pohledu důchodů vždy zajištěn více než mnoho jeho souputníků z disentu. Právě disidenti, kteří byli v mnoha případech i vězněni nebo měli podřadné práce, už od 90. let často pobírají velmi nízké starobní důchody a někteří dokonce nárok vůbec nemají.

To byl zřejmě i důvod, proč Havel, známý pro své morální zásady a idealistické představy o spravedlnosti, aktivně bojoval za to, aby stát lidem perzekuovaným tehdejším režimem vyplácel vyšší důchody. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál na to vzpomínal první polistopadový ministr práce a sociálních věcí Petr Miller.

Odebírání mimořádných důchodů

Právě on řešil budování nového důchodového systému. „První, co jsme museli vyřešit, byly mimořádné důchody. Tedy odebrat důchody, které vybočují ze systému a které jsou zásluhové za politickou činnost a podobně,“ řekl Miller v rozhovoru s tím, že musel snížit důchod například sportovci Emilu Zátopkovi, což společnost vnímala negativně.

„Pokud děláte systém, nemůžete dělat výjimky. Vzpomínám si, že tehdy mi Havel napsal krásný dopis se srdíčkem: Milý Petře, prosím tě, podívej se na důchod této zpěvačky, která za minulého režimu velice trpěla. Vašek Havel. Já jsem okamžitě zvedl telefon, volám mu a říkám: Vašku, uvědom si jednu věc, já tohle nemůžu udělat, protože to bychom dělali přesně to, co dělali komunisti,“ vzpomínal Petr Miller, který je už dnes sám v důchodovém věku.

Tehdy Havlovi podle svých slov navrhl, aby nepříznivou situaci zpěvačky řešil formou prezidentského daru, pro který by ministerstvo připravilo potřebnou legislativu.

Sám Miller byl od začátku proti výraznému zvyšování důchodů. „Já od začátku říkal pravdu. Říkal jsem: Lidi, my nemůžeme pořád něco zvyšovat, je tu jednoznačná demografie, musíme minimálně prodlužovat dobu odchodu do důchodu, protože jiné řešení nemáme,“ dodal také v rozhovoru pro Radiožurnál.

Důchodový systém v současné podobě funguje od roku 1996. V té době šlo o velmi zásadní změnu ve výpočtu důchodů, protože do té doby platilo, že se starobní důchod počítal z pracovních výdělků v posledních 10 letech. Od roku 1996 důchod ovlivňuje celoživotní počet odpracovaných let či let pojištění a součet výdělků od roku 1986. Více o výpočtu důchodu píšeme v tomto článku.

Foto: Profimedia