Včasná diagnóza Alzheimera je zásadní: Popis signálů, které by měly urychlit cestu k lékaři

Máte podezření, že váš partner, příbuzný, nebo blízký přítel může trpět Alzheimerovu chorobu? Klíčem ke zvládnutí této nejčastější formy demence je včasná diagnóza. Pokud se vám něco nezdá, zkuste naše tipy, které vám mohou potvrdit, že je něco opravdu v nepořádku.

První příznaky Alzheimerovy nemoci jsou plíživé a často nenápadné. Podchytíte-li ale tuto nemoc včas, můžete milované osobě zásadně zvýšit kvalitu života v příštích letech.

Co to „Alzheimer“ vlastně je?

V České republice je odhadem asi 180 tisíc pacientů s touto diagnózou. Zahoďte proto jakýkoliv stud, že mohl potkat někoho ve vaší rodině. Číslo je navíc zapotřebí brát s rezervou a může být ještě mnohem vyšší. Stále totiž ve společnosti převládá neznalost a nacházíme takové pacienty, kteří jsou diagnostikováni špatně nebo úplně neléčeni. Z důvodu osvěty a edukace o onemocnění ale číslo rok od roku roste. Dle posledních srovnávacích statistik ale není v České republice nárůst takový, jaký se k roku 2020 předpokládal. Počet onemocnění roste pomaleji.

Především kvůli často nejasným příznakům je Alzheimerova choroba pro některé stále těžko rozluštitelná hádanka. Jde totiž o onemocnění mozku projevující se ztrátou nervových buněk v některých jeho částech. Jeho nejviditelnějším projevem je demence, tedy ztráta intelektu. Ta je ale projevem celé další řady onemocnění. Proto je důležité se zaměřit na další faktory, které dohromady dokreslí zbytek diagnózy, říkají experti z Diakonie ČCE, kteří se problematikou zabývají.

Pokud tedy máte podezření, že se někdo z vašich blízkých může potýkat se začínající Alzheimerovou chorobou, máme pro vás jednoduchý test, jakým vyzkoušet prostorové vnímání a míru dezorientace dané osoby. Zapomínat totiž s rostoucím věkem může každý. Stejně jako ztratit zájem o koníčky nebo mít výkyvy nálad. To zkrátka ještě nemusí znamenat neurodegenerativní onemocnění mozku. Existují ale výzvy, které již vyžadují zapojení mozku v takové míře, že se onemocnění projeví zřetelně.

Vyzkoušejte test s ciferníkem

Olga Starostová, socioložka a garantka projektu Pečuj doma Diakonie ČCE, doporučuje vyzkoušet jednoduchý test s pomocí hodin a ciferníku. Je velmi snadný – připravte si papír a tužku, nakreslete na ně pravidelný kruh a vyznačte uprostřed tečku. Poproste osobu, aby doplnila do kruhu obyčejné ciferníkové hodiny a vyznačila na nich čas, například 10:10. Pečlivě pozorujte, jak se s tímto zadáním vypořádá a dávejte pozor na míru rozházenosti jednotlivých čísel a nepravidelného rozložení v rámci celého kruhu. Na základě toho můžete vyhodnotit, jak velkou obtíž to vašemu milovanému činí. Můžete se setkat s tím, že daný úkol vůbec nesplní nebo dělá některou z těchto chyb:

• jedna ručička z ciferníku chybí úplně,
• číslice jsou napsané ne podél, ale za sebou v řadě, nebo pouze v jedné polovině kruhu,
• chybí některá čísla,
• v úkolu se objevují napsaná slova.

Vyšetření nově udělá i praktický lékař

V případě, že vám řešení úkolu nepřijde dostatečné, můžete kontaktovat lékaře a poradit se s ním. Od roku 2020 má praktický lékař povinnost u osob mezi 65 let a 80 lety jednou za dva roky provést preventivní prohlídku s tzv. Mini-Cog testem. Ten by měl odhalit známky demence a následně by měl obvodní lékař pacienta poslat k odborníkovi, jako je například neurolog. Klienti VZP mohou navíc ve věku nad 65 let získat příspěvek až 500 Kč na testování paměti ve vybraných lékárnách.

Lhát, nebo si vymýšlet?

Oříškem pro vás může být i to, jak se k nemocnému chovat. Můžete se totiž setkat s tím, že partner nebo blízká osoba, které se snažíte pomoci, odmítne test s hodinami nebo návštěvu lékaře. Základem je držet se několika rad, které vám pomohou tímto procesem projít:

• Nesnažte se osobě lhát nebo si vymýšlet složité lsti, jak je nalákat k lékaři.
• Snažte se vždy mluvit pravdu a uvést příklady situací, které vás znepokojují.
• Snažte se vždy zůstat klidní a smířliví.
• Nebojte se požádat o pomoc. Je tu pro vás například bezplatná poradenská linka pro pečující projektu Pečuj doma 800 915 915.

Nemoc si nevybírá

Příběh Paní Věry nám zprostředkovala přímo paní Olga Starostová, socioložka, která je součástí projektu Pečuj doma: „Paní Věra byla odbornice ve svém oboru. Bydlela s dcerou a její rodinou v rodinném domě, kde měla svůj byt. Celý život byla kreativní a společenská. Ve svých osmdesáti letech měla skvělou paměť.“

Začátek příběhu dokazuje, že Alzheimerova nemoc postihuje i seniory ve skvělé kondici a nelze tak předpovídat, koho se dotkne. „Pak se stávalo, že najednou nevěděla, co si objednala k obědu. Nebyla schopná s jistotu říct, jaké je datum. Dokázala ještě nějakou dobu tyto potíže skrývat, protože si vytvořila různé pomůcky,“ řekla. V tomto případě pomohlo paní Věře si důsledně zaškrtávat datum, psát si všechny nákupy a objednávky. Pečlivé hlídání finančních výdajů zamezí nepříjemným potížím.

Pomohlo i to, že si rodina všímala a rozpoznala výkyvy nálad a podráždění, které bylo u paní Věry neobvyklé. Velmi důležitá je vzájemná důvěra a pocit bezpečí, díky kterému dochází ke společné komunikaci a první kroky k lékaři jsou tím jednoduší. „Styděla se za to, že přestává zvládat samostatně svůj každodenní život a také měla obavy, co by mohlo následovat. Její dcera si všímala, že maminka je nejistá. Občas i rozčílená. Někdy se i stávalo, že jí nepoznala, když za ní přišla na návštěvu. Nakonec se maminka dceři svěřila se svými potížemi,“ dodala Olga.

V příběhu paní Věry také pomohla poradkyně na lince Pečuj doma a konzultace praktické lékařky, která po domluvě vyšetřila paní Věru v jejím domácím prostředí včetně testu. Následovalo objednání na odborné vyšetření, kde se paní Věra i dcera dozvěděly, že existují léky, které dokážou Alzheimerovu chorobu zpomalit. Právě včasná diagnóza je u této nemoci zásadní.

V příštím díle se zaměříme na to, co dělat, když je diagnóza Alzheimera již potvrzena. Pokračování vyjde v pondělí 18. 10. 2021

Foto: Adobe Stock