Guvernér ČNB Jiří Rusnok: Tlak na šetrnější valorizaci důchodů bude enormní

Za všech okolností je nutné lidem říkat pravdu o tom, jak jsme na tom s financováním penzí. Je o tom přesvědčen guvernér České národní banky Jiří Rusnok a dodává, že váha důchodů bude s dalším stárnutím populace narůstat. „Nicméně není se třeba obávat, že by důchodový systém zcela zkolaboval nebo něco podobného,“ říká v rozhovoru pro České důchody.

Pane guvernére, v nedávném vyjádření jste naznačil, že peníze na důchody docházejí a senioři se budou muset spokojit s nižší valorizací. Bylo by možné to více rozvést? Z čeho vycházejí vaše obavy a na co by se důchodci měli připravit?

Jestliže jsme se dostali do situace, kdy schodky veřejných financí jsou projektovány ve výhledu na úrovni okolo 5 % HDP (viz první návrhy státního rozpočtu na rok 2022), a to i za předpokladu velmi solidního ekonomického růstu, pak je zřejmé, že tento stav není dlouhodobě udržitelný.

Důchody představují suverénně největší položku výdajů státního rozpočtu a jejich váha bude vzhledem ke stárnutí populace dále narůstat. Každá valorizace zvyšuje tuto výdajovou položku o jednotky až desítky miliard ročně.

Z tohoto prostého popisu situace je zřejmé, že tlak na šetrnější přístup k valorizaci bude v následujícím období enormní. V řadě vyspělých zemí je běžné, že se důchody valorizují pouze podle indexu růstu spotřebitelských cen, aby tak byla trvale zachována jejich reálná hodnota.

Jak vnímáte situaci Husákových dětí, které v následujících letech půjdou do důchodu? Jak to ovlivní důchodový systém, ekonomiku? A mají se obávat o své důchody?

Takzvané Husákovy děti budou odcházet do důchodu někdy v letech 2035 až 2040. V této době budeme na vrcholu takzvaného indexu závislosti, tedy poměru mezi počtem důchodců a počtem pracujících. To mimo jiné znamená, že pokud budeme chtít zachovat poměr důchod/mzda na přibližně současné úrovni, bude nezbytné buď oddálit důchodový věk, nebo zvýšit sazbu důchodové daně neboli takzvaného sociálního pojištění.

Nicméně není se třeba obávat, že by snad důchodový systém zcela zkolaboval nebo něco podobného. Obojí bude politicky velmi obtížné realizovat. Předpokládám proto, že alespoň podstatná část této generace nebude spoléhat pouze na státní důchod a do jisté míry se zabezpečí předem vlastními úsporami.

Je jasné, že ze své pozice guvernéra nemůžete příliš konkrétně komentovat politické kroky, ale přesto: Kdybyste jako expremiér, guvernér a ekonom měl naznačit, co by se mělo udělat, abychom o budoucnost důchodů nemuseli mít obavu, k čemu byste se přiklonil?

Na prvním místě vždy a za každých okolností říkat lidem pravdu o tom, jak na tom s financováním penzí jsme a pravděpodobně budeme za daných okolností do budoucna.

Za druhé neměnit pravidla důchodového systému příliš často, a pokud už to musíme udělat, vždy danou změnu ohlásit s velkým předstihem, než vstoupí v účinnost, aby se občané a budoucí důchodci na tuto situaci mohli s předstihem připravit.

Foto: Česká národní banka