Za svobodu riskovali kariéru i osobní bezpečí. Letošní Ceny Paměti národa připomenou příběhy odvážných lidí
Pětice lidí z Česka, Slovenska a Ukrajiny letos získá Ceny Paměti národa. Jejich životy spojuje odpor k omezení svobody, který měl tvrdé následky.
Odmítnutí rozkazu zabít zajatce, pomoc pronásledovanému knězi nebo reportáže z okupovaného Doněcka. Letošní ocenění připomene pět lidí, kteří za své postoje zaplatili ztrátou povolání, vězením či mučením.
Ceny Paměti národa budou letos předány 17. listopadu od 20 hodin v pražském Národním divadle. Laureáti už byli zveřejněni: Miloš Rejchrt, Vlasta Černá, Daniel Lehotský, Miroslav Lehký a Stanislav Asejev. Přímý přenos ceremoniálu nabídnou ČT2, STVR 2 a ČRo Plus a Suspilne Kultura.
Za odmítnutí spolupráce přišel o povolání
Evangelický farář Miloš Rejchrt se po srpnu 1968 vrátil ze studijního pobytu ve Švýcarsku do Československa. Když odmítl spolupracovat se Státní bezpečností, režim mu v roce 1972 odebral souhlas k duchovní činnosti. Pracoval pak jako kotelník. Později patřil k prvním signatářům Charty 77 a v letech 1980 až 1981 byl jejím mluvčím.

„Byl několikrát zatčen a pravidelně vyslýchán, avšak uniknul dlouhodobému věznění. Těsně před událostmi listopadu 1989 mu bylo povoleno vyjet na studijní cestu do Švýcarska, sametovou revoluci proto pozoroval z odstupu. Po roce 1990 se vrátil k farářské profesi,“ uvádí web Pamět národa.
Podobné osudy mají dopad i desítky let po pádu režimu. České důchody nedávno popsaly i případ disidenta Johna Boka, kterého komunisté zadrželi 17. listopadu 1989.
Sedmnáctiletá dívka skončila ve vězení
Vlasta Černá pomáhala v roce 1950 ukrývat kněze Felixe Maria Davídka, po kterém pátrala StB. Při pokusu o útěk do Rakouska skupinu vedl k hranici provokatér tajné policie. Černou zatkli a jako nezletilá strávila rok v několika věznicích, mimo jiné i v Uherském Hradišti. Později získala osvědčení účastnice třetího odboje.

„Musím říct, že jsem ráda, že jsem to všechno prožila. Byla to krutá doba. Zejména když je člověk mladý a plný ideálů, a najednou se vám všechno začne bortit,“ řekla Černá pro Paměť národa.
Stát dnes některým lidem, kteří se komunistickému režimu aktivně postavili, zmírňuje alespoň část následků. Podle rozhovoru Českých důchodů v roce 2025 s Kamilem Nedvědickým z ÚSTR už bylo více než 400 účastníkům odboje a odporu proti komunismu dorovnány důchody na stanovenou úroveň.
Bojovalo se proti rozkazu i proti režimu
Slovák Daniel Lehotský musel v roce 1941 narukovat a byl nasazen na východní frontě. Když dostal rozkaz zastřelit sovětského zajatce, odmítl i přes hrozbu, že bude zastřelen sám. Na frontě následně několikrát unikl smrti.
Miroslav Lehký za normalizace organizoval nezávislá setkání, podepsal Chartu 77 a StB jej dlouhodobě sledovala. V jeho kanceláři dokonce nainstalovala odposlech. Po roce 1989 pracoval na dokumentování komunistických zločinů a spoluzakládal slovenský Ústav paměti národa. „V roce 2026 žil v Praze a je držitelem osvědčení o účasti v odboji a odporu proti komunismu,“ popisuje web Paměť národa.

Z vězení v Doněcku se vrátil na frontu
Nejmladším laureátem je ukrajinský novinář Stanislav Asejev. Z okupovaného Doněcka psal pod pseudonymem reportáže pro Rádio Svoboda. V roce 2017 jej zadržely separatistické úřady a více než dva a půl roku jej věznily. Držen byl v nechvalně známé Izoljaciji, kde byl i mučen. Na svobodu se dostal při výměně zajatců v prosinci 2019. Po ruské invazi se zapojil do obrany Ukrajiny a v letech 2023 až 2024 bojoval na frontě a během bojů v roce 2024 byl dvakrát zraněn.
Právě rozdílnost pěti oceněných ukazuje, že letošní Ceny Paměti národa nespojuje jedna historická událost, ale rozhodnutí neustoupit ve chvíli, kdy hrozily nepříjemné následky.
Sledovat v Google Zprávách