Za svobodu riskovali kariéru i osobní bezpečí. Letošní Ceny Paměti národa připomenou příběhy odvážných lidí

Pětice lidí z Česka, Slovenska a Ukrajiny letos získá Ceny Paměti národa. Jejich životy spojuje odpor k omezení svobody, který měl tvrdé následky.

Jeden z příjemců ceny Paměti národa Jiří Světlík.
i
Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Jeden z příjemců ceny Paměti národa Jiří Světlík.

Odmítnutí rozkazu zabít zajatce, pomoc pronásledovanému knězi nebo reportáže z okupovaného Doněcka. Letošní ocenění připomene pět lidí, kteří za své postoje zaplatili ztrátou povolání, vězením či mučením.

Ceny Paměti národa budou letos předány 17. listopadu od 20 hodin v pražském Národním divadle. Laureáti už byli zveřejněni: Miloš Rejchrt, Vlasta Černá, Daniel Lehotský, Miroslav Lehký a Stanislav Asejev. Přímý přenos ceremoniálu nabídnou ČT2, STVR 2 a ČRo Plus a Suspilne Kultura.

Za odmítnutí spolupráce přišel o povolání

Evangelický farář Miloš Rejchrt se po srpnu 1968 vrátil ze studijního pobytu ve Švýcarsku do Československa. Když odmítl spolupracovat se Státní bezpečností, režim mu v roce 1972 odebral souhlas k duchovní činnosti. Pracoval pak jako kotelník. Později patřil k prvním signatářům Charty 77 a v letech 1980 až 1981 byl jejím mluvčím.

Miloš Rejchrt působí jako evangelický farář.
i
Foto: Profimedia

„Byl několikrát zatčen a pravidelně vyslýchán, avšak uniknul dlouhodobému věznění. Těsně před událostmi listopadu 1989 mu bylo povoleno vyjet na studijní cestu do Švýcarska, sametovou revoluci proto pozoroval z odstupu. Po roce 1990 se vrátil k farářské profesi,“ uvádí web Pamět národa.

Podobné osudy mají dopad i desítky let po pádu režimu. České důchody nedávno popsaly i případ disidenta Johna Boka, kterého komunisté zadrželi 17. listopadu 1989.

Sedmnáctiletá dívka skončila ve vězení

Vlasta Černá pomáhala v roce 1950 ukrývat kněze Felixe Maria Davídka, po kterém pátrala StB. Při pokusu o útěk do Rakouska skupinu vedl k hranici provokatér tajné policie. Černou zatkli a jako nezletilá strávila rok v několika věznicích, mimo jiné i v Uherském Hradišti. Později získala osvědčení účastnice třetího odboje.

Klinická psycholožka Vlasta Černá přežila věznici i žloutenku.
i
Foto: Profimedia

„Musím říct, že jsem ráda, že jsem to všechno prožila. Byla to krutá doba. Zejména když je člověk mladý a plný ideálů, a najednou se vám všechno začne bortit,“ řekla Černá pro Paměť národa.

Stát dnes některým lidem, kteří se komunistickému režimu aktivně postavili, zmírňuje alespoň část následků. Podle rozhovoru Českých důchodů v roce 2025 s Kamilem Nedvědickým z ÚSTR  už bylo více než 400 účastníkům odboje a odporu proti komunismu dorovnány důchody na stanovenou úroveň.

Bojovalo se proti rozkazu i proti režimu

Slovák Daniel Lehotský musel v roce 1941 narukovat a byl nasazen na východní frontě. Když dostal rozkaz zastřelit sovětského zajatce, odmítl i přes hrozbu, že bude zastřelen sám. Na frontě následně několikrát unikl smrti.

Miroslav Lehký za normalizace organizoval nezávislá setkání, podepsal Chartu 77 a StB jej dlouhodobě sledovala. V jeho kanceláři dokonce nainstalovala odposlech. Po roce 1989 pracoval na dokumentování komunistických zločinů a spoluzakládal slovenský Ústav paměti národa. „V roce 2026 žil v Praze a je držitelem osvědčení o účasti v odboji a odporu proti komunismu,“ popisuje web Paměť národa.

Miroslav Lehký bojoval proti komunismu.
i
Foto: Borgis / Právo / Profimedia

Z vězení v Doněcku se vrátil na frontu

Nejmladším laureátem je ukrajinský novinář Stanislav Asejev. Z okupovaného Doněcka psal pod pseudonymem reportáže pro Rádio Svoboda. V roce 2017 jej zadržely separatistické úřady a více než dva a půl roku jej věznily. Držen byl v nechvalně známé Izoljaciji, kde byl i mučen. Na svobodu se dostal při výměně zajatců v prosinci 2019. Po ruské invazi se zapojil do obrany Ukrajiny a v letech 2023 až 2024 bojoval na frontě a během bojů v roce 2024 byl dvakrát zraněn.

Právě rozdílnost pěti oceněných ukazuje, že letošní Ceny Paměti národa nespojuje jedna historická událost, ale rozhodnutí neustoupit ve chvíli, kdy hrozily nepříjemné následky.

author avatar
Jana Kolínková
Jana Kolínková se věnuje redakční tvorbě se zaměřením na zdraví, životní styl, sociální problematiku a aktivní stárnutí. Cenné zkušenosti ze života seniorů získala během působení u České pošty, kde byla v každodenním kontaktu s příjemci důchodů a poznala jejich potřeby i starosti. Ve svých textech se věnuje zejména zdraví, prevenci, možnostem zachování soběstačnosti a praktickým otázkám každodenního života. Díky studiu na Střední veterinární škole v Třebíči má blízko také k tématům péče o domácí zvířata.

Více k tématu