Vydával se za mrtvého otce a vybíral jeho důchod. Muž z Lovosicka skončil u policie
Peníze po zemřelém důchodci si příbuzní nemohou bez dalšího ponechat. Ukazují to i skutečné případy lidí, kteří po smrti blízkého dál vybírali důchod a skončili v problémech.
Médii občas proběhne zpráva o někom, kdo neoprávněně pobíral důchod po svém mrtvém příbuzném. Novinky.cz například nedávno popsaly případ osmatřicetiletého muže z Lovosic, který se rozhodl zneužít platební kartu svého otce, který zemřel. Kartu získal společně s jeho osobními věcmi, jež mu byly předány. Potřeboval však navýšit poněkud omezené limity na kartě.
Aby toho dosáhl, vydával se při kontaktu s bankou za svého otce. Následně se mu pak zdařilo během tří měsíců vybrat celkem 22 000 Kč. Policie začala jednat na základě iniciativy České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Úřad měl podezření, že dochází k neoprávněnému čerpání důchodu zesnulého, a proto policii kontaktovala.
Při konfrontaci s důkazy se muž policii ihned přiznal. Svým nezákonným jednáním se dopustil trestního činu podvodu, padělání a pozměňování platebního prostředku. Jestliže ho soud uzná vinným, může dostat trest odnětí svobody až na dva roky.
Žena zatajila smrt matky
Na další případ zneužívání peněz zemřelého důchodce se přišlo v roce 2019 na sídlišti v Chodově. Policisté v jednom z bytů objevili mrtvé tělo 61leté ženy, která zde měla žít sama. Jaké bylo ale jejich překvapení, když v zastlané posteli našli další mrtvolu, značně již mumifikovanou.
Podle nařízení soudní pitvy byla vyloučena násilná smrt a soudní lékař stanovil úmrtí přibližně před třemi lety.
Mrtvou ženou byla 94letá matka zmíněné 61leté ženy, která po celou dobu matčinu smrt tajila a všem známým a sousedům tvrdila, že se její matka odstěhovala do domu s pečovatelskou službou. Protože její úmrtí neoznámila ani úřadům, nadále pobírala její starobní důchod.
Případ z Tachovska
Z podvodu byl obviněn také 75letý senior z Tachovska, který dlouhých 25 let pobíral starobní důchod své zesnulé tchyně. Pokud mu bude prokázána vina, hrozí mu trest odnětí svobody až osm let.
K úmrtí ženy došlo již v roce 1999. V té době její starobní důchod chodil na účet zetě. Když zemřela, Česká správa sociálního zabezpečení pokračovala ve výplatě důchodu, a to až do roku 2024, kdy na to přišla insolvenční správkyně.
Žalobce proto poslal na vedení ČSSZ podnět k prošetření celé věci, jestli nedošlo k pochybení z jejich strany. Obviněný dle svého vyjádření vůbec netušil, že i nadále byly peníze na jeho účet posílány.
Důchod si nelze ponechat
Důchod náleží naposledy za měsíc, v němž jeho příjemce zemřel, ale jen tehdy, pokud byl vyplacen ještě za jeho života. Jinak řečeno, důchodce se musí dožít svého dne splatnosti. Úmrtím příjemce nárok na další výplatu důchodu zaniká.
Pokud je po smrti důchodce vyplacena splátka, která už nenáleží, vzniká přeplatek na důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení může požadovat jeho vrácení a v případě potřeby částku také vymáhat. Nejde tedy o peníze, které by si pozůstalí mohli bez dalšího ponechat.