ČSSZ vyplácela důchod 25 let po smrti seniorky. Zeť šel za obohacení k soudu

Když se neohlídá úmrtí důchodce, mohou vzniknout přeplatky důchodu, které je nutné vrátit státu. V opačném případě jde o neoprávněné obohacení, podobně jako v případě muže z Tachovska. Starobní důchod jeho tchýně mu chodil na jeho účet i 25 let po její smrti, a kvůli tomu stanul před soudem.

Okresní soud v Tachově řešil případ 75letého pana Milana, který dostával na svůj bankovní účet starobní důchod své tchýně i čtvrt století poté, co zemřela. Před soudem tvrdil, že mu účet zablokovali exekutoři a od té doby se o něj přestal starat. O tomto případu informoval portál Novinky.cz.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) poslala po smrti ženy od roku 1999 na účet přibližně tři miliony korun, protože o smrti ženy nevěděla. Nedostala totiž informaci o tom, že důchodkyně zemřela.

Situace nastala tak, že na účet muže chodil její důchod už v době, kdy žila, a to z důvodu, že byla zbavena svéprávnosti. Po úmrtí důchodkyně šla rodina na matriku vyřídit potřebnou administrativu, ale na ČSSZ už úmrtí nenahlásila. Úřad tak vyplácel důchod dále. Jde o netypický případ, u něhož není zřejmé, jak tato situace nastala a jestli na úřadu neselhaly kontrolní mechanismy.

Případ zároveň ukazuje, jak je důležité si v rodině ohlídat situaci, když dojde k úmrtí důchodce. V okamžiku smrti totiž končí i výplata důchodu, což platí pro starobní, invalidní i pozůstalostní důchody.

Úmrtí důchodce je lepší nahlásit

Běžně platí, že úřady si informaci o úmrtí důchodce předají. Matrika předá informaci úřadu, který důchod vyplácí, a mělo by dojít automaticky k pozastavení výplaty. Jenže tento krok může trvat i několik týdnů, třeba když jsou státní svátky nebo letní dovolené. Při nepříznivé souhře okolností se tak může stát, že dojde k vyplacení důchodu, na který už zemřelý nemá nárok.

Rodina sice nemá povinnost úmrtí hlásit, je ale lepší tak učinit. Případně je dobré si alespoň ověřit, že k ohlášení došlo, a to přímo na úřadu, kde se důchody vyplácejí. Důchody v Česku vyplácejí tři úřady:

• Česká správa sociálního zabezpečení – Vyplácí většinu civilních důchodů.
• Ministerstvo obrany – Vyplácí důchody pro vojáky z povolání, tedy profesionální vojáky, kteří sloužili v armádě.
• Ministerstvo vnitra – Vyplácí důchody pro příslušníky Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR a osoby, kterým je nebo byla poskytována zvláštní ochrana.

Pokud ČSSZ nebo ministerstvo zatím nemá informaci o úmrtí, případně ji nestihne zpracovat, může dojít k výplatě důchodu, na který není nárok.

Přeplatek důchodu se musí vrátit

Když vznikne přeplatek důchodu, je nutné ho poslat zpátky. Pokud důchod chodí na bankovní účet, ČSSZ nebo ministerstvo si přímo u banky vyžádají vrácení důchodu a banka tak automaticky učiní. V případě, že na účtu není dostatek peněz, bude přeplatek vyžadován od disponenta účtu.

V některých případech si manželé nechávají posílat důchod na jeden účet. Pokud přeplatek dorazí na účet pozůstalého manžela či manželky, tak si ČSSZ nebo ministerstvo vyžádá vrácení platby. V případě, že to kvůli nedostatku peněz na účtu není možné, bude ČSSZ nebo ministerstvo peníze žádat po manželovi či manželce.

Pokud si důchodce vyzvedává důchod v hotovosti na poště, k přeplatku by za běžných okolností dojít nemělo. Pokud již byl důchod odeslán a pošta ho zatím nevyplatila, tak si ČSSZ nebo ministerstvo peníze od pošty vyžádají zpátky. Někdy se ale stává, že si manželé přebírají důchod vzájemně, ať už přímo na pobočce, nebo jim ho doma předává pošťák. V takovém případě je pak nutné přeplatek vrátit. Detaily popisuje i tento článek.