V práci necháme zdraví: Vyšší důchodový věk naráží na českou realitu nemocí a omezení

Lidé v Česku se dožívají vyššího věku než dříve, počet let prožitých ve zdraví ale neroste stejným tempem. Právě to vyvolává otázky, zda budou lidé při postupném zvyšování důchodového věku schopni pracovat déle. Odborníci však upozorňují, že statistiky zdravé délky života mají svá omezení a jejich interpretace není tak jednoduchá, jak se často prezentuje.

Zdravá délka života roste v posledních letech pomaleji než celková délka života. Češi se sice dožívají vyššího věku než předchozí generace, část delšího života ale tráví s chronickými nemocemi nebo zdravotními omezeními.

I proto se debata kolem důchodové politiky v posledních měsících stále častěji točí kolem otázky, jak dlouho budou lidé schopni skutečně pracovat. Penzijní reforma schválená za vlády Petra Fialy prolomila dosavadní strop 65 let a počítá s postupným zvyšováním důchodového věku u mladších ročníků.

Současná vláda Andreje Babiše s Alešem Juchelkou coby ministrem práce a sociálních věcí usiluje o navrácení hranice pro odchod do důchodu na 65 let věku. Podle propočtů samotného ministerstva by ale takový krok postupně zvedal výdaje na důchody o desítky miliard. Zatímco mnozí ekonomové před takovou změnou varují, ministr práce argumentuje tím, že už dnes lidé ve velkém volí raději odchod do předčasného důchodu, protože „už nemohou“.

Na rostoucí zájem o předčasné důchody upozorňují také data České správy sociálního zabezpečení, podle nichž byl letos v prvních třech měsících počet žádostí o předčasný důchod více než dvojnásobný oproti loňsku. Stále víc tak mezi lidmi rezonuje otázka, jak dlouho jsou lidé schopni zůstat ekonomicky aktivní.

Zdravých let nepřibývá stejně rychle

Demografka docentka Klára Hulíková Tesárková upozorňuje, že samotné ukazatele zdravé délky života nejsou tak jednoznačné, jak se může na první pohled zdát. „Na rozdíl od celkové průměrné délky života jsou ukazatele délky života se zohledněním zdravotního stavu zatíženy mnoha omezeními a nelze je považovat za stejně ‚pevná data‘ jako délku života,“ uvedla v rozhovoru pro České důchody.

Část statistik vychází z výběrových šetření, ve kterých lidé sami hodnotí zdravotní stav nebo míru omezení v běžném životě. Výsledky proto ovlivňují subjektivní pohled respondentů i kulturní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

Vedle toho existují také administrativní zdravotnická data založená na diagnózách a vykázané léčbě. Ani ta ale nejsou bezchybná. Nezachytí například lidi, kteří zdravotní problémy mají, ale neléčí se. Naopak člověk s chronickým onemocněním může díky dobře nastavené léčbě fungovat ještě řadu let bez zásadního omezení běžného života.

Delší život s nemocí nemusí být špatná zpráva

Právě interpretace rozdílu mezi délkou života a zdravými roky bývá podle odborníků příliš zjednodušená. „Rozdíl mezi zdravou délkou života a celkovou délkou života vlastně ukazuje, jak dlouho v průměru v populaci přežívají osoby, které mají nějaké chronické onemocnění nebo jsou v subjektivně horším zdravotním stavu,“ vysvětluje Hulíková Tesárková.

Podle dat Eurostatu za rok 2023 prožijí Češi ve zdraví zhruba 62 let. U žen je sice celková délka života vyšší než u mužů, ale větší část delšího dožití připadá na roky se zdravotními omezeními.

Podle Hulíkové Tesárkové nemusí být větší rozdíl mezi celkovou délkou života a zdravými roky automaticky negativní. Může totiž ukazovat také na včasnější diagnostiku a úspěšnější léčbu. „Pokud by se zdravá délka života výrazně přiblížila celkové délce života, znamenalo by to, že diagnóza onemocnění nastává až ke konci života a diagnostikované osoby rychle po stanovení diagnózy umírají,“ uvedla demografka.

Velké rozdíly vytváří vzdělání i příjem

Významnou roli podle odborníků hraje také vzdělání a socioekonomická situace. První výsledky analýz Českého statistického úřadu potvrzují, že rozdíly mezi lidmi s nejnižším a nejvyšším vzděláním zůstávají výrazné. Rozdíl v průměrné délce života podle dat přesahuje deset let.

Podle Hulíkové Tesárkové ale nejde o samotné vzdělání. Rozdíl v riziku úmrtí není dán vzděláním jako takovým, ale spíše rozdílným chováním osob s různým vzděláním, rozdíly ve vykonávané profesi nebo přístupem ke zdravotní péči.

Rozdíly se ukazují také mezi lidmi s nižšími příjmy, nezaměstnanými nebo osobami pobírajícími sociální dávky. Nižší socioekonomický status bývá podle odborníků častěji spojen s absencí preventivních prohlídek nebo menším kontaktem se zdravotním systémem.

Bez prevence bude tlak na systém dál růst

Česká populace dál stárne a podle projekcí Českého statistického úřadu bude podíl seniorů v dalších desetiletích výrazně růst. S tím lze očekávat i vyšší výskyt chronických onemocnění a větší tlak na zdravotní i sociální systém.

Podle mezinárodního srovnání vycházejí Češi v délce života ve zdraví hůře než řada západoevropských zemí. Odborníci proto dlouhodobě upozorňují na význam prevence a zdravotní gramotnosti. „Účast na preventivních programech zvyšuje šance na diagnostiku závažných onemocnění v časných stadiích, kdy je pravděpodobnější účinná léčba,“ uvedla demografka Hulíková Tesárková.

Podle ní má smysl zaměřit se nejen na prevenci v produktivním věku, ale i na výchovu ke zdravému životnímu stylu v dětství.