Zpomalení valorizací a zpřísnění předčasných důchodů je v pořádku, Ústavní soud zamítl stížnost

Po více než roce a půl rozhodl Ústavní soud o stížnosti poslanců hnutí ANO, která napadala rychlé zpřísnění předčasných důchodů a změnila mechanismus valorizace. Soudci konstatovali, že legislativní proces byl v pořádku a nebylo narušeno legitimní očekávání budoucích důchodců. Je o další ústavní stížnost v oblasti důchodů, kterou soudci odmítli.

Vládní novela zákona, která zpřísnila předčasné důchody a zpomalila valorizace, je z ústavního hlediska v pořádku a zůstane v platnosti. Rozhodl o tom Ústavní soud, který kompletně zamítl stížnost 71 poslanců hnutí ANO.

Stížnost argumentovala, že v průběhu schvalování došlo k narušení ústavních pravidel, protože byla zkrácena řečnická doba pro poslance a zároveň se všichni poslanci nestihli k návrhu zákona vyjádřit. Podle soudu je však takové omezení možné.

Legislativní proces byl v pořádku

„V případě zkrácení řečnické doby dospěl Ústavní soud k závěru, že tento postup neporušuje ani zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ani nevybočuje z ustálené parlamentní praxe, ani se nepříčí žádnému z ústavních principů,“ uvedl soud v tiskové zprávě k nálezu.

Ani to, že se někteří poslanci nedostali ke slovu, nevnímá plénum soudu jako problém. „Protiústavní by bylo počínání sněmovní většiny teprve tehdy, pokud by byla narušena reálná možnost poslanců i veřejnosti seznámit se s předmětem jednání a adekvátně na něj reagovat tak, aby byl naplněn účel a smysl parlamentního projednávání návrhů zákonů, případně pokud by porušení jednacího řádu bylo svévolné. Význam parlamentní diskuze totiž spočívá v možnosti konfrontace názorů napříč politickým spektrem, nikoli v neomezeném uplatňování práva každého jednotlivého poslance se k ní vyjádřit,“ uvedl soud.

Předčasný důchod představuje výjimku

V druhé části stížnost napadala jednu konkrétní změnu u předčasných důchodů, a to zkrácení maximální doby předčasnosti z 5 na 3 roky. Původně měla tato změna platit až po roce, ale v závěrečné fází byl schválen pozměňovací návrh poslance Víta Kaňkovského, který zajistil okamžitou účinnost.

Část budoucích důchodců tedy v podstatě ze dne na den ztratila nárok získat předčasný důchod. Stížnost uváděla, že tedy došlo k narušení legitimního očekávání těchto osob.

Ústavní soud se s touto argumentací neztotožnil a vyslovil závěr, že předčasný důchod není totéž, co řádný důchod. „Zatímco pobírání řádného starobního důchodu je běžným důsledkem splnění podmínek pro jeho přiznání, předčasný důchod představuje výjimku, jejíž využití závisí na individuálním rozhodnutí pojištěnce dle konkrétních životních okolností. Předčasný důchod tedy není standardním a očekávatelným prodloužením doby řádného starobního důchodu,“ uvádí soud.

Nepravá retroaktivita je přípustná

Soudci posuzovali i situaci, kdy si někteří lidé již před účinností zákona podali žádost o předčasný důchod, ale v průběhu rozhodování došlo ke změně pravidel, takže jim byla žádost o důchod zamítnuta. Také řešili situaci, kdy měl někdo získat nárok na předčasný důchod velmi brzy a počítal s tím, ale krátce před získáním nároku ho změna zákona o tuto možnost připravila.

„U obou těchto skupin osob dospěl Ústavní soud k závěru, že napadená úprava nemá protiústavní účinky. Nejde o pravou retroaktivitu, ani o porušení legitimního očekávání nabytí majetku, ale jde o nepravou retroaktivitu, která je obecně, a také v tomto případě, přípustná,“ uvádí Ústavní soud v prohlášení.

Podstatné je pro soudce to, že nárok na předčasný důchod vzniká až ke dni přiznání, a kdykoliv před tím může dojít ke změně pravidel. „V posuzované věci pro přípustnost nepravé retroaktivity svědčila celá řada faktorů a okolností. Zákonodárce sledoval legitimní cíl, kterým bylo reagovat na stav, kdy se odchod do předčasného důchodu mohl paradoxně vyplatit oproti čekání na řádný starobní důchod. Napadená úprava byla rovněž ještě před jejím přijetím široce medializována a veřejně diskutována, a proto důvěra pojištěnců v to, že ke změně věkové podmínky nedojde, byla nízká,“ zdůvodňuje své rozhodnutí Ústavní soud.

Původní zpravodaj měl jiný názor

Soudcem zpravodajem u této stížnosti byl Jan Wintr, který nedávno nahradil předchozího zpravodaje Josefa Fialu. Soudce Fiala původně vypracoval návrh rozhodnutí, který stížnosti vyhověl, ale nezískal k němu většinovou podporu pléna. Proto předseda Ústavního soudu Josef Baxa rozhodl o změně soudce zpravodaje.

Fiala následně vypracoval své odlišné (disentní) stanovisko, ve kterém popisuje důvody, proč měl Ústavní soud stížnosti vyhovět. Podle něj nesl proces schvalování problematické aspekty, které se týkaly neúměrného omezení proslovů řadových poslanců, a to do té míry, že mohla být porušena ústavnost. Proto soudce Josef Fiala ve svém původním návrhu požadoval zrušení zákona. Toto stanovisko je součástí nálezu Ústavního soudu.

Ústavní soud zamítl již třetí stížnost poslanců hnutí ANO, která se týká problematiky důchodů. První zamítnutá stížnost napadala jednorázové snížení mimořádné valorizace důchodů v roce 2023 a druhá zrušení státních příspěvků k penzijnímu spoření pro starobní důchodce. Soudci nyní posuzují ještě další stížnost, která požaduje zrušení schválené důchodové reformy.