Státní důchod nebude stačit: Čechům může ve stáří chybět 10 až 15 tisíc Kč měsíčně
Mnozí Češi si často uvědomují, že jim státní důchod k udržení životní úrovně nemusí stačit, a přesto začínají spořit pozdě nebo odkládají jen nízké částky. Podle ekonoma Lukáše Kovandy si Češi na stáří vytvářejí vlastní finanční rezervu často pozdě a v nízké výši.
Sledovat v Google Zprávách
Státní důchod není osobní účet, na kterém by si člověk během pracovního života shromažďoval vlastní peníze. Jeho výše se odvíjí od doby pojišťování a výdělků, a tak sám o sobě často nestačí na udržení dosavadní životní úrovně. Přesto Češi s vlastním spořením začínají pozdě a odkládají málo.
Průměrný starobní důchod v Česku dosáhl letos v červnu 21 803 korun měsíčně, zatímco průměrná hrubá mzda v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. Jak upozorňuje ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, v prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 % průměrné mzdy. Čerstvá čísla o výši penzí zveřejnila ČSSZ.
Češi chtějí spořit dřív, než skutečně začnou
Za vhodný věk pro start spoření Češi podle Kovandy nejčastěji považují 25 až 34 let. Řada z nich ale začne až mezi 35. a 54. rokem života. „Přibližně dvě třetiny lidí přitom na stáří odkládají nejvýše 2000 korun měsíčně a konkrétní finanční plán pro období po padesátce má jen 7 % Čechů,“ uvádí ekonom.
Čím dříve přitom člověk začne, tím menší částku je zapotřebí pravidelně odkládat. Pozdní start se naproti tomu nedá snadno dohnat. Kdo začne těsně před penzí, musí stejnou rezervu vytvořit za výrazně kratší dobu. „Vlastní úspory budou stále důležitější nejen pro zachování životní úrovně, ale i pro financování služeb a péče ve vysokém věku,“ upozornil Kovanda.
Pro zhodnocení navíc záleží i na tom, jak jsou dlouhodobé peníze uložené. Podle dat PAQ Research se jen 18 % lidí od 18 let do důchodového věku účastní penzijního spoření produktivně – do produktivních typů fondů směřují alespoň 1000 korun měsíčně z vlastních a zaměstnavatelských příspěvků.
„Lidé, kteří se spoření neúčastní či jen neproduktivně, navíc méně investují jinými způsoby. Celkově lze odhadovat, že až 45 % aktivní české populace nemá efektivní investice, které jim v důchodu doplní penzi ze státního prvního pilíře,“ uvádí autoři výzkumu PAQ Research, kteří sbírali data od 10. dubna do 4. května 2026.
U dlouhodobého spoření je třeba posuzovat riziko, časový horizont i možnost, že hodnota investice bude v některých obdobích kolísat. Česká bankovní asociace přitom upozorňuje, že lidem může v důchodu při zachování životní úrovně chybět 10 000 až 15 000 korun měsíčně.
Největší změny důchodů začnou v roce 2027: Přehled 9 novinek z reformy
Stát spoření podporuje, pravidla se ale změnila
Jednou z cest zůstává doplňkové penzijní spoření. Od července 2024 platí nová pravidla. Státní příspěvek náleží při vlastním vkladu od 500 korun, jeho maximum je 340 korun při vkladu alespoň 1700 korun měsíčně. Při vkladu mezi 500 a 1700 korunami odpovídá příspěvek 20 % vlastního vkladu.
Pravidla třetího pilíře se navíc dále mění. Ministerstvo financí letos připravilo další úpravy, které mají penzijní spoření zatraktivnit zejména pro mladší střadatele. Zatím ale nová návrh neprošel legislativním procesem.
Vedle toho existuje dlouhodobý investiční produkt (DIP), daňově podporovaný způsob investování na stáří. Žádný z nástrojů ale sám o sobě nezaručí konkrétní částku – výsledek závisí na pravidelných vkladech, délce spoření a výnosech.
Před výběrem produktu je užitečné si ujasnit, jak vysoký může být státní důchod, kolik už má člověk odloženo, kolik může pravidelně spořit, jak dlouho bude odkládat, jaké riziko je ochoten přijmout a jaké výdaje v důchodu lze očekávat. Výši státní penze lze odhadnout pomocí informativní důchodové aplikace ČSSZ, ostatní položky už závisí na osobní finanční situaci. Pomoci může i kalkulačka důchodového věku.
