Starodůchodci dostanou více peněz, nové důchody zasáhnou úspory. Vládní rozdělení budí rozpaky

Vláda chce přidat seniorům nad 80 let, zároveň ale dál nechává běžet pravidla, která od roku 2026 zhoršují výpočet nových důchodů. Právě tahle kombinace znovu otevírá otázku, jak spravedlivý je český penzijní systém vůči různým generacím důchodců.

KOMENTÁŘ – V důchodech se znovu otevírá otázka spravedlnosti mezi generacemi seniorů. Jeden krok má pomoci lidem ve velmi vysokém věku, druhý dál tlačí dolů nově přiznávané penze.

Vláda slibuje změny, které mají potěšit starší seniory. Současně ale nechává běžet pravidla, která od ledna 2026 snižují výpočty nových důchodů. Výsledkem je nepříjemný kontrast.

Člověk, který už penzi pobírá, může brzy získat další navýšení. Ten, kdo do důchodu teprve vstoupí, naopak musí počítat s přísnějším výpočtem než lidé před ním.

Více peněz pro starší seniory

V programovém prohlášení vláda slíbila, že zavede věkové valorizace a že důchody od 80 let porostou s věkem seniorů. Ministr práce Aleš Juchelka pak v březnu uvedl, že tato změna má jít v první vlně důchodových úprav a vláda ji chce stihnout tak, aby platila od 1. ledna 2027. To je důležitá zpráva pro dnešní penzisty, kterým je osmdesát a více let. Ministerstvo už dokonce předložilo konkrétní návrh zákona, který tuto věkovou valorizaci obsahuje.

Důchody mají růst po 500 korunách při dosažení 80, 85, 90 a 95 let. Ve 100 letech se pak důchod zvýší o 1 000 korun.

Dnes už mimochodem věkový bonus v systému existuje. Zákon stanoví zvýšení procentní výměry důchodu o 1 000 korun od měsíce, v němž důchodce dosáhne 85 let, a o další 2 000 korun ve 100 letech. Vláda tedy nevymýšlí zcela nový princip. Chce přestavět už existující věkové zvýhodnění a rozšířit ho na nižší věk.

U nových důchodů už běží úspora

Na druhé straně ale od ledna 2026 běží změna, která snižuje nově přiznávané důchody. Do první redukční hranice se už nezapočítává 100 % osobního vyměřovacího základu, ale 99 %. A zákon současně snižuje i procento za každý rok pojištění z dřívějších 1,5 % na 1,495 % v roce 2026. V dalších letech mají oba parametry dál klesat. Už od příštího roku zápočet výdělků klesne na 98 % a u doby pojištění to bude 1,490 %.

To v praxi znamená jednoduchou věc. Dva lidé s podobnou kariérou a podobnými příjmy mohou dostat jinak vysoký důchod jen proto, že jeden odešel dřív a druhý později. Nejde o snížení už vyplácených penzí. Jde o to, že stát zpomaluje růst nově přiznávaných důchodů a rozkládá tuto úsporu do více let.

Právě tady vzniká napětí, které budí rozpaky. Vláda chce přidat peníze části stávajících důchodců, kteří už jsou starší a důchod pobírají déle, což je politicky srozumitelné. Současně ale ponechává v platnosti mechanismus, který dopadá na lidi těsně před penzí. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tato pravidla měla rychle rušit. Budoucí důchodci proto dál musejí počítat s přísnějším výpočtem.

Rozdíl mezi starými a novými důchody bude víc vidět

Nejde o to, že by si lidé nad 80 let vyšší podporu nezasloužili. Vyšší věk obvykle přináší vyšší náklady na péči, léky i běžný život. Problém je jinde. Stát posílá vstřícný signál současným seniorům, ale tvrdší signál těm, kteří mají odchod do penze teprve před sebou.

Rozdíl mezi takzvanými starodůchodci a novými důchodci tím může být viditelnější než dosud. Jeden člověk dostane běžnou valorizaci a možná brzy i další věkové přidání. Druhý půjde do důchodu podle přísnějšího vzorce, i když odpracoval desítky let a změna ho zasáhne až těsně před cílem. To je kombinace, která může působit nespravedlivě, i kdyby vláda pro oba kroky našla rozpočtové vysvětlení.

Pro budoucí důchodce je navíc těžší odhadnout, s jakou částkou mohou po odchodu z práce počítat. Rozdíl nevzniká kvůli tomu, že by pracovali méně nebo do systému odvedli méně peněz, ale kvůli tomu, v jakém roce jim bude důchod přiznán. To může být pro část lidí těžko přijatelné. Člověk, který celý život počítal s určitým výsledkem, zjistí těsně před penzí, že stát mezitím nastavil přísnější pravidla.