Rodiny čekají vyšší výdaje za péči o důchodce: Stát podle Juchelky nemůže hradit úplně všechno

Péče o seniory bude v dalších letech dražší a stát podle ministra práce Aleše Juchelky nemůže počítat s tím, že všechny náklady zaplatí sám. Část výdajů dnes hradí samotní senioři a někdy jim pomáhá rodina. Právě o tom, jak se budou peníze na péči rozdělovat v budoucnu, se podle ministra bude muset ještě jednat.

Juchelka o financování sociálních služeb mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Navázal na debatu o tom, kdo se má postarat o staršího člověka, pokud už nezvládá běžný život bez pomoci.

Ministr připustil, že není možné chtít po každé rodině, aby se o rodiče starala nepřetržitě. Pokud domácí péče nestačí, mají přijít na řadu terénní nebo pobytové služby. Zároveň ale odmítl představu, že účet za ně vždy převezme stát.

„Zároveň nemůžeme říct, že stát má hradit absolutně všechno,“ řekl Juchelka.

Za péči už dnes platí i samotní senioři

Ani nyní nejsou sociální služby pro klienty automaticky zdarma. Člověk v domově pro seniory platí ze svého příjmu například ubytování a stravu. Na samotnou pomoc se používá také příspěvek na péči. Peníze do systému pak přicházejí ze státního rozpočtu, od krajů a obcí, od samotných klientů a z dalších zdrojů podle typu poskytované péče.

Zákon přitom chrání seniora před tím, aby mu po zaplacení pobytu nezůstalo vůbec nic. Po úhradě ubytování a stravy mu musí zůstat alespoň 15 procent jeho příjmu. Pokud příjem seniora na úhradu nestačí, mohou za určitých podmínek část nákladů hradit také další osoby, například rodinní příslušníci.

Podobně fungují i služby, v rámci kterých za člověkem docházejí specializovaní pracovníci domů. Za pečovatelskou službu nebo osobní asistenci se platí podle rozsahu využité pomoci. Část výdajů může pokrýt příspěvek na péči, při větší potřebě pomoci ale nemusí stačit na všechno.

Způsob, jakým se dnes sociální služby platí, považuje Juchelka za problém, který bude potřeba řešit. „Tady tento model financování u čehokoliv je dlouhodobě neudržitelný,“ uvedl ministr.

Neřekl přitom, že by vláda už chystala konkrétní povinnou platbu pro děti seniorů nebo že by rodiny měly od určitého roku automaticky doplácet pobyt rodičů v zařízení. Tak daleko jeho vyjádření nejde. Naznačuje ale, že při hledání peněz na budoucí péči nebude možné spoléhat jen na státní rozpočet.

Lidé budou potřebovat péči častěji a déle

S tím, jak česká populace stárne, bude přibývat lidí, kteří už se bez pravidelné pomoci neobejdou. Část z nich zvládne zůstat doma s podporou rodiny a terénních služeb, jiní budou potřebovat místo v pobytovém zařízení.

Podle studie MPSV by při zachování dnešního systému bylo do roku 2035 potřeba přibližně 35 tisíc dalších lůžek. Současně bude nutné rozšířit i služby, které docházejí přímo za seniory domů.

To všechno bude stát více peněz. Už mezi lety 2020 a 2023 vzrostly náklady sociální péče z 56,4 na 71,5 miliardy korun. S vyšším počtem klientů navíc bude potřeba více pracovníků a porostou i běžné výdaje zařízení.

Studie proto počítá i s tím, že se může změnit výše úhrad za některé služby. Dnešní maximální částky podle jejích autorů ne vždy pokryjí skutečné náklady. Zároveň ale upozorňují, že případné změny nesmějí příliš zatížit lidi s nízkými příjmy.

Pro seniory ani jejich děti to zatím neznamená žádný nový povinný doplatek. Juchelka nic takového v rozhovoru neoznámil. Dal ale jasně najevo, že současné financování podle něj dlouhodobě nevydrží a bude potřeba hledat jiné řešení. Kdo by měl v budoucnu platit větší část péče a jestli se více zapojí i rodiny, zatím rozhodnuté není.