Přibývají lidé s důchodem nad 40 tisíc, mimořádná valorizace přinese další skok

Za poslední rok v Česku skokově přibylo důchodců, kterým od státu chodí penze vyšší než 20 000 korun, jde o více než 300 tisíc lidí. Přibývají také lidé s velmi vysokými důchody, které rychle rostou díky mimořádným valorizacím.

Počet důchodců, kteří od státu pobírají důchod vyšší než 20 000 korun, se za uplynulý rok výrazně navýšil a jejich celkový počet překročil 300 tisíc. Ukazují to poslední čísla České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), podle kterých rychle přibývají rovněž velmi vysoké důchody.

V Česku je momentálně například 229 lidí, kteří pobírají důchod přes 50 000 korun, ještě loni jich přitom bylo 180. Tři noví důchodci navíc poskočili do kategorie nad 70 000 korun, což je nejvyšší hranice, kterou úřad statisticky eviduje. Tyto statistiky ukazují stav ke konci března letošního roku, takže ještě nezahrnují mimořádnou valorizaci důchodů, která proběhla v červnu.

Ještě v roce 2018 pobírali dva Češi rekordní důchody v hladině přes 100 tisíc korun, ale nyní se již takto vysoké částky ve statistikách neobjevují, protože ČSSZ přestala tyto hladiny evidovat a zveřejňovat. Není ale vyloučeno, že i dnes několik takových lidí je, případně se objeví poté, co proběhne i druhá mimořádná valorizace v září.

Právě dvě mimořádné valorizace letos významně navýší počty bohatých seniorů, protože vyšší důchody se zvyšují více než ty nízké. U mimořádné valorizace navíc dochází k procentnímu navýšení zásluhové části důchodů, která u těch vysokých představuje desítky tisíc korun.

Například senior, který měl na konci loňského roku důchod ve výši 50 000 korun, si během roku 2022, kdy proběhnou celkem tři valorizace, polepší o 7803 korun. To je více než trojnásobek průměrného zvýšení, o kterém často hovoří například premiér Petr Fiala.

Omezené počítaní výdělků

Velmi vysoké důchody jsou pozůstatkem pravidel platných před rokem 2015, kdy se více zohledňovaly výdělky. Dnes už takto vysoký důchod prakticky nelze získat, protože takzvané redukční hranice omezují započítávání části výdělků.

„Redukční hranice a maximální vyměřovací základ výrazně ovlivňují výši důchodu, kterého je možné výpočtem dosáhnout. V období do roku 2014 existovaly 3 redukční hranice a přihlíželo se i k částce nad třetí redukční hranicí. V období po roce 2014 se k částce nad druhou hranicí nepřihlíží,“ vysvětlila už dříve pro České důchody mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová s tím, že kromě výdělků výši důchodů pozitivně ovlivňuje také doba důchodového pojištění a takzvané přesluhování.

Lze tedy předpokládat, že nejbohatší důchodci s důchody nad 70 tisíc korun pravděpodobně pracovali na pozicích s velmi vysokými výdělky a šli do důchodu nejpozději v roce 2014. Pravděpodobně také určitou dobu odkládali odchod do důchodu a nadále pracovali, a díky tomu se jim důchod mohl výrazně zvýšit.

Důchody zvýší výchovné

Průměrný důchod je nyní 17 299 korun. V září 2022 a v lednu 2023 proběhnou další dvě valorizace, a navíc se od ledna začne k důchodům připočítávat také výchovné za děti. Ministr Marian Jurečka odhaduje, že od příštího roku se tak průměrný důchod zvýší na 19 500 korun.

Většina důchodců (více než 1,5 milionu) momentálně podle statistik ČSSZ pobírá důchod nad 15 000 korun a nejčastěji se pohybují v pásmu 15 až 20 tisíc korun. Celkem je v Česku 2,36 milionů starobních důchodců.

Foto: Adobe Stock (hlavní), České důchody (tabulka)