Petr Pavel: Nelze stanovit jeden důchodový věk pro všechny profese, je nutná flexibilita

Zvyšování věku odchodu do důchodu je velmi citlivé a bude zapotřebí velká flexibilita spojená s pobídkami pro zaměstnavatele. Ve svém aktuálním komentáři k připravované důchodové reformě to uvedl nově zvolený prezident Petr Pavel. Podle něj také nelze předstírat, že reforma není potřeba.

Budoucí prezident Petr Pavel se chce aktivně podílet na vysvětlování nutnosti důchodové reformy a také v tomto ohledu hodlá spolupracovat s vládou. Řekl to na tiskové konferenci, při které hodnotil své první aktivity po vítězství ve volbách a nastínil své další plány.

„Důchodová reforma patří k tématům, která se stala předmětem emotivních debat a řady nesmiřitelných politických soubojů. Místo toho, abychom se už dávno bavili o jejím věcném obsahu a o tom, že to je nutnost. Já bych rád přispěl k tomu, abych i vládě pomohl, tam kde bude chtít předložit nějaké věcné argumenty, dále s vysvětlováním toho, proč musíme tuto reformu udělat a že skutečně není čas ji odkládat,“ uvedl Petr Pavel.

„Budu se ale také bavit s vládou o tom, aby to nebyly pouze kosmetické, případně parametrické změny, ale abychom opravdu byli schopni důchodový účet ufinancovat i do budoucna,“ řekl zvolený prezident s tím, že situace je dlouhodobě neúnosná. „Nemá-li důchodový systém v řádu několika let zkolabovat, tak skutečně reformu podstoupit musíme, a bude důležité, aby to bylo veřejnosti vysvětlováno,“ doplnil.

Důchodový věk je citlivý

Vysvětlování podle něj nebude jednoduché, protože některé změny u důchodů „budou bolet“ nebo „budou citlivé“. Konkrétně případné navýšení věku odchodu do důchodu považuje Pavel za velice citlivé, což ilustruje i na nedávných stávkách ve Francii poté, co tamní vláda oznámila záměr zvýšit důchodový věk o dva roky, tedy z dosavadních 62 na 64 let.

I proto je Petr Pavel přesvědčen, že nelze mít stanovený pouze jeden důchodový věk pro všechny. „Když se budeme bavit o možném prodloužení věku odchodu do důchodu, je potřeba říct, že tady bude zapotřebí velké flexibility, protože není možné stanovit jednu dobu pro všechny profese. Musíme se bavit o pobídkách pro zaměstnavatele, aby byli schopni zaměstnávat lidi v seniorním věku, kteří budou schopni a ochotni pracovat déle v těch profesích, kde to bude možné,“ vysvětlil budoucí prezident.

Každopádně vysvětlování nutnosti reforem chce mít jako jeden za svých úkolů po nástupu do úřadu. „Důchodová rovnice není zase tak moc složitá, těch proměnných, se kterými se dá pracovat, je pouze omezené množství. A u každé proměnné je potřeba vysvětlit, co by případné snížení nebo zvýšení udělalo,“ doplnil Petr Pavel s tím, že při přípravě reformy je nutné se orientovat na možnosti, které budou lidi bolet co nejméně. A zároveň je také nutné najít „adekvátní redukce negativních dopadů.“

Jurečka: Jen pro mladší generace

Otázka změny důchodového věku je momentálně aktuální a vláda zvyšování zvažuje jako jeden z parametrů chystané reformy. Případné navýšení, pokud se na něm politici shodnou, by se ale rozhodně netýkalo dnešních padesátníků a šedesátníků.

„Zdůrazňuji, že dnešních lidí v předdůchodovém věku se tato případná úprava nijak nedotkne, protože už by neměli žádnou šanci připravit se na změny. Nyní se diskutuje o tom, jak ten proces i pro mladší generace nejlépe načasovat, aby probíhal co nejvíce postupně,“ uvedl již dříve ministr Marian Jurečka pro České důchody s tím, že diskuse probíhají například o věku 68 let v horizontu roku 2070. To znamená, že do té doby dospějí další dvě generace.

Nic ale zatím není definitivní, finální návrh reformy plánuje Marian Jurečka představit veřejnosti v průběhu letošního března. V průběhu února chce chystané změny probrat s koaličními a opozičními stranami. Cílem vlády totiž je, aby byla na reformě shoda napříč politickým spektrem.

Foto: Profimedia