O důchodu s ministrem: Práce při invalidním důchodu, nepřetržitá péče a valorizace minimálního důchodu

Závěrečný díl oblíbeného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na dotazy čtenářů. Čtenáři se zajímali, jestli se započítá učení s maturitou do nároku na poloviční krácení předčasného důchodu, nebo jak se z pohledu důchodu oceňuje nepřetržitá péče o nemocné dítě. Tématem byla také práce při invalidním důchodu a obavy o jeho snížení.

Vážený pane ministře, rád bych příští rok odešel do důchodu o 1 rok dříve a nyní zjišťuji, jestli dosáhnu na poloviční krácení. Zjistil jsem si, že se při kontrole dob pojištění nepočítá studium, ale učební obor ano. Nikde jsem ale nenašel, jak je to u učebního oboru s maturitou. Bude se počítat a za jakých podmínek nebo v jaké délce? Děkuji za odpověď. (Petr Koníček)

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Aktuálně to vypadá tak, že čtyřletý učební obor zakončený maturitní zkouškou bude hodnocen jako doba učení (ne jako studium) a v případě jeho začátku před 1. 9. 1984 bude započítán do 45 let potřebných pro krácení předčasného důchodu.

Od roku 2026 platí, že pokud získáte alespoň 45 let důchodového pojištění, bude krácení za každých 90 dnů předčasnosti jen 0,75 % místo 1,5 %. Do těchto 45 let se počítají jen tzv. „zásluhové doby“: zaměstnání, výkon samostatné výdělečné činnosti, učební poměr (zahájený před 1. září 1984), vojenská služba, péče o dítě do 4 let apod. Studium se pro tento účel nehodnotí.

Pro vysvětlení rozdílu doplňuji, že učení (učební obor, bez ohledu na to, zda byl zakončen maturitní zkouškou) se pro účely důchodového pojištění považuje za dobu zaměstnání, pokud učební poměr vznikl před 1. 9. 1984. (Tato doba se tedy počítá plně do potřebných let pro důchod i pro výhodu polovičního krácení předčasného důchodu.)

Naopak studium (např. gymnázium, střední škola bez učení) se hodnotí jinak – do 18 let se počítalo jen do konce roku 1995, po 18. roce života se započítávalo omezeně (max. 6 let a jen z 80 % a počítá se do potřebných let pro nárok na důchod, ale nikoli pro splnění podmínky 45 let). Od roku 2010 se už studium nezapočítává vůbec (tato doba se tedy nezapočítá do potřebných let pro důchod ani pro výhodu polovičního krácení předčasného důchodu).

Dobrý den, pane Jurečko, můžete mi poradit, jak zjistím, do které rizikové skupiny patřím? Pracuji přibližně 14 let na rizikovém pracovišti 3 až 4, práce na pile, hluk, prach a fyzická zátěž. Mám odpracováno asi 2 700 osmihodinových směn, které mohu dokázat výplatní páskou. Mohu požádat o předčasnost u důchodu? Mám ještě odmakáno 27 let u ČD bez přerušení, nevím, jestli je to málo pro důchod, na který mám nárok. (Petr Ch.)

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz, který se týká problematiky možnosti sníženého důchodového věku.

S účinností od 1. 1. 2025 platí zvláštní pravidla pro snížení důchodového věku pro osoby dlouhodobě vykonávající riziková zaměstnání (tzv. náročné profese).

Nárok na snížení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu po odpracování alespoň 2 200 směn (mimo hlubinných horníků, pro které platí jiná pravidla) se tedy týká osob, které pracovaly:

• jako zdravotnický záchranář,
• jako člen jednotky hasičského záchranného sboru podniku,
• na pracovišti zařazeném do čtvrté kategorie prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Čtvrtá kategorie rizik může být klasifikována v sedmi rizicích (prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, zátěž teplem, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu). Směnou v rizikovém zaměstnání se rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce.

Pro úplnost uvádím, že úprava kritérií pro snížení důchodového věku byla stanovena tak, že se od obecného důchodového věku odečte 15 kalendářních měsíců při odpracování 2 200 až 4 399 směn v rizikovém zaměstnání a 30 kalendářních měsíců při odpracování aspoň 4 400 směn v rizikovém zaměstnání s tím, že za každých dalších 74 odpracovaných směn se odečte další kalendářní měsíc, nejvýše však 60 kalendářních měsíců. Za rizikové zaměstnání se považuje i zaměstnání vykonávané 10 let zpětně před účinností tohoto opatření, tj. po 31. 12. 2014, nikoli tedy za celou pracovní kariéru. K rizikové práci vykonávané před tímto datem nelze pro snížení důchodového věku přihlížet, a to ani kdybyste byl schopen ji prokázat výplatními páskami.

O zařazení do čtvrté kategorie rozhodují orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice). Každý zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce zařazené v kategorii čtyři, je povinen evidovat zaměstnance, kteří takové práce vykonávají i počet směn odpracovaných v riziku. Ten zaměstnanci také sdělí, do jaké kategorie je zařazena práce, kterou vykonává a pro jaké rizikové faktory, popř. i počet odpracovaných směn.

Pokud by Vám zaměstnavatel na základě výše uvedeného potvrdil 2 700 směn odpracovaných ve 4. kategorii v období po 31. 12. 2014, vznikl by vám nárok na snížení důchodového věku o 15 kalendářních měsíců.

Dobrý den, starám se jako otec samoživitel už 10 let o syna, který má velmi vážné onemocnění a je odkázán na péči v režimu 24/7. Práci se nemůžu věnovat a do důchodu mám ještě 17 let, nebo možná o něco méně, pokud se zase sníží důchodový věk. Ale ať už to bude jakkoliv, není mi úplně jasné, jak se mi bude počítat důchod. Mám na to vůbec jako muž nárok, když se starám o dítě na plný úvazek? Dříve se péče počítala jen ženám. Zároveň si myslím, že sice nepracuji, ale také státu šetřím peníze. O volnu si můžu také nechat zdát. Budu mít důchod, ze kterého budu schopen ve stáří vyžít? Děkuji za odpověď. (Tomáš)

Dobrý den, děkuji za důvěru, se kterou jste se na mě obrátil.

K Vaší složité situaci uvádím, že právní úprava z oblasti důchodového pojištění ji samozřejmě zohledňuje. Péče o dítě do 4 let se vždy počítá jako náhradní doba pojištění – tedy jako kdybyste pracoval. To platí shodně pro ženy i muže už od roku 1996. Péče o dítě se zdravotním postižením se počítá i po 4. roce věku, pokud má dítě přiznaný stupeň závislosti: I. stupeň (lehká závislost) – do 10 let věku dítěte, II., III., IV. stupeň (střední, těžká, úplná závislost) – bez omezení věku. Musí jít o osobní péči v rozsahu, který neumožňuje běžné zaměstnání (což Vámi uváděná péče v rozsahu 24/7 patrně splňuje).

Doba takové péče se započítává ze 100 % do potřebné doby pojištění (35 let pro řádný důchod, 40 let pro předčasný). Jde o tzv. vyloučenou dobu, takže „nepoškozuje“ průměr výdělků – nebudete mít nižší důchod jen proto, že jste neměl příjem. Pokud nedojde k dalším změnám v této oblasti, tak v rámci tzv. důchodové reformy by se od roku 2027 navíc za péči měl zohledňovat tzv. fiktivní vyměřovací základ (neboli ocenění za péči) odvozený od výše průměrné mzdy, což v mnoha případech povede k výraznému zvýšení důchodu pečujícím osobám ve srovnání s dosavadním stavem.

Vážený pane Jurečko, pobírám invalidní důchod druhého stupně a pracuji na poloviční úvazek. Zaměstnavatel je se mnou spokojený a od roku 2026 mi nabídl zvýšení úvazku na 4 dny v týdnu. Mám ale obavy to přijmout, protože se bojím snížení nebo odebrání invalidního důchodu, prý se to děje, když posudkový lékař zjistí, že člověk zvládá více práce. Jenže mé zdraví se nezlepšilo, jen moje práce není tak náročná a zaměstnavatel mi vychází vstříc, když se mi dočasně fyzicky přihorší. Jaká jsou tady pravidla u práce při invalidním důchodu? (Jakub Starý)

Dobrý den, Vaše obavy jsou pochopitelné, protože kolem práce při invalidním důchodu koluje opravdu hodně mýtů.

Zákon neomezuje typ smlouvy, výši příjmu ani rozsah úvazku. Můžete mít dokonce i plný úvazek, pokud to dovolí Váš zdravotní stav. Výše mzdy neovlivňuje výši invalidního důchodu a důchod se kvůli výdělku nekrátí ani neodebírá automaticky.

Omezení je jen zdravotní – práce musí odpovídat vašim schopnostem, resp. Vašemu zdravotnímu stavu. K tomu se musí vyjádřit poskytovatel pracovnělékařských služeb. Pokud byste byl schopen vykonávat činnost, která je v rozporu s vaším zdravotním stavem (např. fyzicky náročná práce při pohybových problémech), může to být důvodem pro přehodnocení invalidity.

Práce sama o sobě není důvodem ke ztrátě důchodu, ale pokud by z dokumentace nebo zjištění vyplynulo, že zvládáte náročnou činnost, může to být vyhodnoceno jako snížení ztráty pracovní schopnosti. Posudkový lékař totiž primárně nehodnotí diagnózu, nýbrž dopad na Vaši pracovní schopnost.

Pokud to tedy shrnu, zvýšení úvazku na 4 dny týdně není podle zákona problém, pokud práce odpovídá vašemu zdravotnímu stavu. Možnost přehodnocení zdravotního stavu existuje vždy, ale není automaticky spojena s vyšším úvazkem – rozhodující je zdravotní dokumentace a skutečný výkon práce.

Vážený pane ministře, děkuji za to, že jste zavedl vyšší minimální důchod. Já sám jsem jeden z těch, kterým to velmi pomůže. Život jsem neměl úplně jednoduchý a s důchodem jsem dopadl neslavně, ale jsem rád, že stát dělá, co může. Můžu se zeptat, jak se bude zvýšený minimální důchod valorizovat? Budu mít nárok i na řádnou valorizaci? Zdravím vás a přeji úspěch v práci. (Vladimír)

Dobrý den, pokusím se Vám odpovědět na Váš dotaz. Od ledna 2026 bude minimální starobní důchod činit 20 % průměrné mzdy (součet základní a procentní výměry, každá 10 % průměrné mzdy). Minimální starobní důchod od ledna 2026 by měl činit 9 800 Kč měsíčně. Pokud někdo dnes pobírá méně než 9 800 Kč, stát mu od ledna 2026 důchod automaticky dorovná – není potřeba o to žádat.

Pro úplnost doplňuji, že od ledna 2026 budou platit tato minima pro jednotlivé druhy důchodů: starobní důchod a invalidní důchod III. stupně – 9 800 Kč (20 % průměrné mzdy); invalidní důchod I. stupně – 6 534 Kč (cca 13 % průměrné mzdy); invalidní důchod II. stupně – 7 350 Kč (15 % průměrné mzdy); vdovský/vdovecký důchod – 7 350 Kč (15 % průměrné mzdy); sirotčí důchod – 6 860 Kč (14 % průměrné mzdy).

V dalších letech se tato částka automaticky zvýší při každé řádné valorizaci, protože valorizace se vztahuje na všechny důchody – starobní, invalidní i pozůstalostní.

Valorizace probíhá většinou v lednu a zahrnuje zvýšení základní výměry (solidární část, stejná pro všechny), a zvýšení procentní výměry (zásluhová část) podle inflace a třetiny růstu reálných mezd.

Shrnu-li to podstatné, ano, budete mít nárok na řádnou valorizaci každý rok. Zvýšený minimální důchod není „fixní částka“, ale bude se dál navyšovat podle inflace a růstu reálných mezd.

Marian Jurečka odpovídal na vaše dotazy od roku 2022. Všechny díly seriálu a odpovědi si můžete zobrazit tady.