O důchodu s ministrem: Vysoký počet odpracovaných let, zpomalení valorizace a solidarita

Současní důchodci se zajímají o plánované změny valorizací a část z nich se obává změn výchovného, které se od ledna začíná vyplácet. Budoucí důchodci mají dotazy na odpracované roky, mezigenerační solidaritu a spravedlivost odvodů na důchodové pojištění. Domluvili jsme se s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou, že na otázky čtenářů bude osobně odpovídat. Přinášíme další kolo pravidelného seriálu O důchodu s ministrem.

Dobrý den, pane ministře. Vláda má v programovém prohlášení uvedeno, že pracující budou moci z důchodového pojištění odvádět 1 % na důchody svých rodičů nebo prarodičů. Vy osobně často mluvíte o mezigenerační solidaritě a já s tím naprosto souhlasím, i tento příspěvek by našim rodičům hodně pomohl. Už je tato priorita ve vládě vyjednaná a bude součástí důchodové reformy? A neuvažuje se o tom, že by to bylo více, třeba 2 nebo 3 %? (Václav Novotný)

Vážený pane Novotný, tento návrh ve výši 1 % je předmětem koaličních jednání, já bych rád mezi opatřeními, která nakonec budou tvořit důchodovou reformu, viděl co nejvíce opatření v rámci prorodinné politiky KDU-ČSL.

Diskutujeme také o fiktivním vyměřovacím základu, toto prorodinné opatření dobře funguje třeba v Německu, ale musíme dobře zvažovat veškeré náměty a jejich kombinace. Parametry důchodové reformy představíme do konce dubna, protože je chceme co nejlépe doladit nejen v koalici, ale také se sociálními partnery a zástupci opozice.

Vážený pane Jurečko, jsem starobní důchodce, který je spokojený a má se celkem dobře. Opravdu pobírám důchod kolem těch 20 000 Kč, o kterém jste mluvil při jednání o valorizaci důchodů. Rád bych zdůraznil, že jsem naprosto srozuměn s tím, že valorizace důchodů musíme částečně omezit, jinak velmi pravděpodobně skončíme ve stylu pořekadla „kdo chce víc, nemá nic“. I proto jsem se zatnutými zuby překousnul váš nesystémový krok s omezením červnové valorizace. Velmi totiž souhlasím s principem, ale nelíbilo se mi, jak jste k tomu přistoupil a že jste to neřešil dopředu. Mezi důchodci to způsobilo zmatky a určitě ještě způsobí, ať už to nakonec dopadne jakkoliv a Váš návrh projde, či neprojde, či ho dokonce zamítne Ústavní soud. Tedy budiž, věřím, příště budete moudřejší a další změny valorizace důchodů do budoucna prosadíte správně, podle pravidel a s řádným vysvětlením. Chci Vás v této souvislosti poprosit o dvě odpovědi: Jaké varianty pro změny valorizace (řádné i mimořádné) jsou na stole? Mohl byste Vy sám osobně popsat, jak by podle Vás měla valorizace vypadat a co budete Vy sám prosazovat? Děkuji. (Láďa Brabec)

Pokud jde o valorizace důchodů, připravujeme nyní sadu opatření, která chceme představit veřejnosti v následujících týdnech. Problém vidím zejména v mimořádných valorizacích, kterých jsme loni byli svědky vícekrát v návaznosti na vysokou inflaci. Ta se týká všech, ale důchody nejvíce rostly těm „bohatším seniorům“ a naopak nízkopříjmoví nebyli tak dobře chráněni před inflací.

Jiné řešení než zpomalení valorizací momentálně není. Musíme myslet i na budoucí generace. Navyšováním důchodů vzniká extrémní zátěž pro státní rozpočet, a proto se vláda okamžitě po vydání statistických dat o inflaci rozhodla předložit úpravu, podle které zpomalíme růst důchodů. Záměrem tohoto řešení a i navazující úpravy valorizačního mechanismu je, aby tak rychle nerostly důchody už nyní nadprůměrné. Naopak více přidáme těm důchodcům, kteří pobírají velmi nízké důchody a často se ocitají na hraně chudoby právě kvůli rostoucím cenám potravin, energií a podobně.

Dne 21. 11. 2022 jsem řádně požádal o předčasný důchod bez výplaty. Do dnešního dne má žádost nebyla vyřízena i přes urgence. Podotýkám, že již byla značně překročena lhůta pro vyřízení. Občan, když má povinnost konat a nekoná, je potrestán sankcí. Stát, když má konat a nekoná, tak se nic neděje. (Mario Boubeníček)

Vážený pane Boubeníčku, mrzí mě tato situace, ale věřím, že úředníci s Vaší žádostí pracují. Avizovali jsme, že žádosti začne ČSSZ zpracovávat postupně v prvních měsících roku. Počet žádostí o důchody, včetně těch předčasných, je nyní extrémní. Nových žádostí o důchody anebo o výchovné jsou desítky tisíc, to se samozřejmě negativně odráží na délce doby řízení. ČSSZ přijímá technicko-organizační opatření včetně práce přesčas i o víkendech, aby eliminovala případy, kdy doba řízení překročí zákonem stanovenou lhůtu. Cílem je, aby tento přechodný nepříznivý stav trval co nejkratší dobu.

Vážený pane ministře, děkuji za možnost vznést můj dotaz. Příští rok mi bude 60 let, pracuji od svých 15 let a odvody budu mít započteny v délce 45 let. Přesto mi bude odchod do předčasného důchodu velmi citelně krácen, přibližně o 5 tisíc korun. Proč, když uvažujete o zkrácení doby na 35 let? (Jana Krejcarová)

Dobrý den, rád bych se zeptal na věc, kterou jsem zaznamenal v médiích, a to na počet let evidovaných v sociálním pojištění. Myslím, že počet 45 let by měla být ta hranice, kdy by pracující mohl odejít do předčasného důchodu bez toho, aby mu byl krácen, popřípadě krácen výrazně méně než u pracujících, kteří mají odpracováno třeba o šest let méně. Děkuji předem za odpověď. (Petr Prosický, Kladno)

(Ministr odpověděl na oba dotazy k odpracovaným rokům současně.)

Chceme, aby systém byl spravedlivý, a více zohledňoval to, že někdo nastupuje do práce v 18 letech, často těžce manuálně pracuje a třeba ani nevydělává příliš. Naopak někdo, kdo studuje do 25 let nebo třeba sbírá zkušenosti v zahraničí, může začít pracovat o několik let později a tím pádem může být ekonomicky aktivní třeba i do 70, pokud mu to zdraví dovolí a má chuť pracovat a předávat zkušenosti mladším generacím. Samozřejmostí je předvídatelná ochrana náročných profesí.

I přesto, že se aktuálně připravuje zpřísnění podmínek pro nárok na předčasný starobní důchod a stanovení jeho výše, s cílem snížení počtu přiznávaných předčasných starobních důchodů, zvažujeme doplnění zákona úpravou, která by osobám s velmi dlouhou dobou pojištění umožnila dřívější odchod do starobního důchodu s nižší mírou krácení takového důchodu.

Dobrý den, pane ministře, nejsem sice ve věku, kdy bych měla jít do důchodu, ale jsem matka 3 dětí a můj věk je 45 let. Zajímá mě, jak bude v budoucnu počítán důchod. Jsem zaměstnaná a k tomu částečně podnikám. S manželem se snažíme zabezpečit děti i nějaký základní standard. Přijde mi nespravedlivé, že zvyšujete příjmy nízkopříjmovým rodinám, a ty rodiny, které se snaží přivydělat i na základě druhé práce, jsou znevýhodněny. Snižujete tím jejich příjem na úkor rodin, které mají nepřiznaný příjem, a tím mají nižší základ pro důchod, a vy jim potom chcete garantovat minimální důchod. Jako zaměstnanec přispívám nemalé peníze do důchodového systému. Přijde mi nespravedlivé, abych měla potom důchod stejný jako podnikatelé (OSVČ), kteří do důchodového systému odvádí pouze minimální částku, a poté čerpají všechny možné dávky, a i v důchodu budou tyto částky čerpat. Pokud podnikatel pracuje pro stát za minimální mzdu, tak mu to asi stačí, anebo se má nechat zaměstnat. Důchod by měl být spravedlivý. Svůj příjem a základ pro výpočet důchodu si lidé ovlivňují a o svém budoucím důchodu rozhodují na základě daňového přiznání. Pokud budou chtít minimální zaručený důchod, tak podle toho by měl odvádět vypočítanou minimální částku na důchod, která je nyní velice nízká. Znám kolem sebe hodně podnikatelů, kteří hojně využívají všech možných dávek (přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení) a jejich příjem je mnohokrát vyšší než u zaměstnanců. Celý systém sociální podpory je nespravedlivý a demotivující pro lidi, kteří pracují a odvádějí do důchodového systému nemalé příspěvky. (Jana Synková)

Vážená paní Synková, děkuji za Vaši zprávu, kterou rozhodně neberu na lehkou váhu. O stanovení minimální výše starobního důchodu se sice uvažuje, ale souhlasím s Vámi, že tato částka nemůže být příliš blízko například průměrnému důchodu a zároveň by byla podmíněna splněním stanovené doby pojištění, takže o nějakém výrazném zvýhodnění osob s velmi podprůměrnými příjmy neuvažujeme.

V současné době jsou zároveň diskutovány různé varianty na úpravu odvodové povinnosti pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Asi 60 % OSVČ platí jen minimální pojistné, což je negativní jak pro veřejné finance, tak i pro ně samé, protože mohou být ohroženi ve stáří chudobou. Jsme si na druhé straně vědomi, že v případě zvýšení odvodové povinnosti pro OSVČ, je žádoucí postupovat při zvýšení po menších částkách s tím, že toto zvýšení bude rozloženo v delším časovém období, než odvodovou povinnost pro OSVČ zvýšit jednorázově. Proto bude MPSV navrhovat postupné navýšení během tří až čtyř let, nikoli jednorázové.

Jak přesně se bude vypočítávat důchod přibližně za 20 let, lze nyní těžko předjímat, nepochybně však bude při jeho výpočtu zachován princip zásluhovosti, tj. výše důchodu se bude odvíjet od délky doby pojištění a výše vyměřovacích základů, ze kterých se odvádělo pojistné.

Konečně jedno zpřesnění: Chystáme také úpravu státní sociální podpory, protože si uvědomujeme, že některé OSVČ, které uplatňují paušální daň, můžou mít nárok třeba na příspěvek na bydlení, i když jejich reálné příjmy jsou vyšší než ty, které podle zákona můžeme zohlednit. Nicméně Vás mohu ujistit, že v analytických datech o příjemcích příspěvku na bydlení vidíme, že takových lidí jsou pouze nižší desítky v celé České republice.

Pokud máte dotaz na ministra Mariana Jurečku, můžete nám ho poslat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.

Foto: Úřad vlády ČR