Za každé dítě důchod o rok dříve a 13. výplata před Vánoci: Maláčová slibuje důchodové megalomanství

Důchodci mají dostávat třináctý důchod před Vánoci, ženám by se za děti měl snižovat důchodový věk a měla by se zvýšit solidární složka důchodů. S těmito prioritami přišla před podzimními volbami Jana Maláčová, předsedkyně strany SOCDEM a bývalá ministryně práce a sociálních věcí. Zvýšené náklady na důchody chce strana financovat z daní.

Politické strany a hnutí začínají prezentovat své programy pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Prezident Petr Pavel oznámil, že se budou konat 3. a 4. října 2025.

Část předvolebních slibů se týká také důchodů, a to zejména v souvislosti s důchodovou reformou, kterou v roce 2024 schválila vláda Petra Fialy. Někteří politici z opozičních parlamentních i neparlamentních uskupení avizují, že v případě úspěchu ve volbách budou prosazovat zrušení části důchodových změn.

Patří mezi ně i strana SOCDEM, kterou vede Jana Maláčová. Ta působila jako ministryně práce a sociálních věcí ve vládě Andreje Babiše a zřídila komisi pro spravedlivé důchody, kterou vedla Danuše Nerudová.

Třináctý důchod pro všechny

Jana Maláčová v rámci předvolebních priorit slibuje například zavedení mimořádného 13. důchodu. Mělo by jít o částku 10 000 Kč, která by se důchodcům vyplácela vždy před Vánoci. Dále chce zavést strop důchodového věku na 65 let a také snížení důchodového věku pro ženy o 1 rok za každé vychované dítě.

„Chceme, aby si lidé, kteří pracovali, mohli užít klidné stáří. Proto chceme třináctý důchod. Chceme, aby ženy, které mají odpracováno a zároveň vychovaly budoucí daňové poplatníky, mohly za každé vychované dítě o rok dříve do penze,“ uvedla Jana Maláčová v rámci prezentace volebního programu strany.

V Česku je momentálně 2,8 milionů lidí pobírajících starobní, invalidní nebo sirotčí důchod. Jen výplata jednorázového 13. důchodu by tedy každý rok zvýšila výdaje důchodového systému o více než 28 miliard korun.

Velké ocenění za děti

Významným výdajem navíc by bylo také plošné snižování důchodového věku za vychované děti. Nyní jsou ženy ještě stále oceňovány za každé dítě sníženým důchodovým věkem o přibližně 4 až 8 měsíců, postupně se ale tento věk dorovnává s muži. Priorita SOCDEM by znamenala ještě větší výhodu než nyní a v podstatě by šlo o návrat k pravidlům v době socialistického Československa, kdy se důchodový věk také snižoval o jeden rok za každé dítě.

Další zvýšení výdajů by představovalo zavedení fiktivního vyměřovacího základu za roky, kdy už by žena byla v důchodu a nepracovala. „Chybějící roky za rodičovskou a dřívější odchod do důchodu vyrovnáme fiktivním vyměřovacím základem, aby děti neznamenaly trest v podobě nižší penze,“ uvádí strana v programu. To znamená, že by stát kompenzoval nejen období na mateřské a rodičovské dovolené, ale také rok navíc za snížený důchodový věk.

Problematické by do jisté míry mohlo být zejména cílení této výhody pouze na ženy. Z dnešního hlediska, primárně z pohledu mezinárodního práva, je na rozdílnost důchodového věku obecně pohlíženo jako na diskriminaci a ve světě se od toho upouští. Nelze ale paušalizovat a vše je nutné posuzovat v kontextu a s ohledem na místní specifika.

Například Evropský soud pro lidská práva situaci v Česku posuzoval a konstatoval, že v případě žen je nižší důchodový věk legitimní, protože mají ztížené postavení ve společnosti. Také český Ústavní soud připustil, že zvýhodnění jedné skupiny nemusí vždy nutně představovat diskriminaci, a v nižším důchodovém věku žen neshledal problém. Problém ovšem spatřoval v tom, že se výchova dětí pro potřeby snížení věku může zohlednit pouze ženám, a nikoliv mužům. Je tedy pravděpodobné, že i SOCDEM by prioritu musela přehodnotit a poskytnout tuto výhodu i mužům.

Nižší doba pojištění a další priority

V programu SOCDEM k důchodům se objevují i následující plány na změny:

• Zastropování důchodového věku na 65 let.
• Mechanismus valorizace důchodů se vrátí do původní podoby z roku 2021.
• Průměrný důchod se zvýší na minimálně 45 % průměrné mzdy. Solidární část důchodu se zvýší na 28 % průměrné mzdy.
• Minimální doba důchodového pojištění pro nárok na důchod se sníží na 25 let.
• Vrátí se mechanismus zvyšování důchodu pro pracující důchodce po dosažení důchodového věku. Zároveň se zruší nová sleva na sociální pojištění.
• Změní se výpočet invalidních důchodů a pozůstalostních důchodů, zavede se u nich vyšší solidární složka.
• Vrátí se valorizace výchovného k důchodu.

Zvýšené náklady na důchody, zejména změny solidárního charakteru, plánuje strana financovat „univerzálními příjmy daňového charakteru ze státního rozpočtu“. To znamená, že by stát rozdíl mezi vybraným sociálním pojištěním a výdaji na důchody dorovnával z vybraných daní, tedy podobně, jako se to děje nyní. S ohledem na chystané změny by ale výhledově mohlo jít o řádově vyšší částky.

Foto: ANNA BOHÁČOVÁ/MAFRA/Profimedia