Důchodová reforma je v pořádku, Ústavní soud zamítl poslední stížnost na změny důchodů

Zvyšování důchodového věku i další úsporné změny v oblasti důchodů, které prosadila vláda Petra Fialy, jsou v pořádku. Ústavní soud v plném rozsahu zamítl stížnost poslanců hnutí ANO, kteří rozporovali způsob schvalování zákona, růst důchodového věku i dřívější důchod pro náročné profese. Plénum soudu dospělo k závěru, že zpřísňování pravidel je v souladu s politickou snahou dosáhnout vyrovnaných veřejných financí.

Foto: Ústavní soud
Plénum Ústavního soudu v Brně.

Poslanci hnutí ANO podali letos v březnu ústavní stížnost a požadovali zrušení celé důchodové reformy, která byla v roce 2024 schválena. Ústavní soud stížnost zamítl v celém rozsahu. Zamítnutí podpořili všichni soudci.

Stížnost argumentovala, že v průběhu schvalování došlo k narušení ústavních pravidel, protože byla zkrácena řečnická doba pro poslance a zároveň se všichni poslanci přihlášení do rozpravy nestihli k návrhu zákona vyjádřit. I přes porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny je však podle soudu takové omezení možné. Jde o stejnou argumentaci, která se objevila už v předchozím nálezu o zpřísnění předčasných důchodů a valorizací.

„Projednávání nyní posuzovaného zákona navzdory zkrácení rozpravy v prvním, druhém i třetím čtení dostatečně vyvažuje práva parlamentní většiny a menšiny. Stručně řečeno, většina má právo vládnout a menšina musí mít reálnou možnost vyjádřit svůj názor, což bylo v tomto případě naplněno,“ uvedla k tomu mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. Ústavní soud zároveň znovu vyzval všechny poslance, aby jednací řád změnili, protože už nevyhovuje současným potřebám.

Dále se Ústavní soud zabýval konkrétními změnami v oblasti důchodového věku. Druhá část stížnosti totiž napadala dvě konkrétní změny z reformy – zvyšování důchodového věku nad 65 let a také zvýhodnění pracovníků v náročných profesích. Poslanci hnutí ANO ve stížnosti argumentovali, že vyřazení 3. kategorie a ponechání pouze 4. kategorie rizikových profesí je v rozporu s ústavou i mezinárodními smlouvami.

Růst důchodového věku je oprávněný

Soudci však došli k závěru, že tyto změny jsou zcela v pořádku. V této souvislosti zmínili, že sociální práva a zabezpečení ve stáří nemají bezpodmínečnou povahu a vláda je může změnit. „Sociální práva jsou konkretizována zákonem a lze se jich domáhat pouze v mezích platných zákonů. Ústavní soud se obecně staví k přezkumu aplikace i interpretace sociálních práv zdrženlivě. Zákonná úprava i její použití jsou otázkami svou podstatou politickými. Tyto politické otázky jsou pak omezeny možnostmi státního rozpočtu,“ uvedl soud ve vyjádření k nálezu.

Zvyšování důchodového věku nad 65 let je dle soudu politické rozhodnutí a problém by nastal pouze v případě, kdyby šlo o nějakou extrémní změnu. „Zvýšení důchodového věku by bylo způsobilé zasáhnout esenciální obsah práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří pouze v případě, v němž by šlo o zvýšení excesivní. To se však v posuzovaném případě nestalo. Napadená právní úprava je podložena četnými demografickými ukazateli, mezi něž patří pokles pravděpodobnosti úmrtí a s ním spjaté zvýšení očekávané doby dožití,“ dodal soud.

Míra zabezpečení na stáří není narušena

Soud konstatoval, že podstata práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří zůstává zachována. „Zvyšování důchodového věku reaguje na demografický vývoj a hrozící vysoké deficity důchodového systému, a proto je oprávněnou snahou vlády zajistit vyrovnanost veřejných financí. Ústavní soud dospěl k závěru, že tento cíl je ústavně souladný, sleduje ústavně aprobovaný zájem a nevede ke svévolnému zásadnímu snížení standardu sociálního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří,“ stojí v prohlášení Ústavního soudu.

Důchodová reforma není ani v rozporu s mezinárodními smlouvami, jak bylo argumentováno ve stížnosti. Dle soudu je v pořádku, když se věk zvyšuje nad 65 let, pokud jsou k tomu kvalifikované důvody, což připouští i mezinárodní smlouvy. Změny jsou tedy racionální a oprávněné, uzavřel Ústavní soud.

Poslanci hnutí ANO podali celkem čtyři ústavní stížnosti na změny důchodů. Napadali jednorázové snížení mimořádné valorizace, zpřísnění předčasných důchodů, zrušení státních příspěvků u penzijního spoření pro starobní důchodce a nakonec i celou důchodovou reformu. Ústavní soud všechny stížnosti v plném rozsahu zamítl.

Více k tématu