Přes dva miliony důchodců si počká 32 měsíců: Juchelkův pasivní zákon má tvrdý háček

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo návrh, který má důchodcům přinést vyšší podporu a další zvýšení penzí. Při bližším pohledu na podklady se ale ukazuje, že většina důchodců si na výraznější dopad ještě dlouho počká.

Starobní a invalidní důchody projdou už od ledna 2027 významnou změnou. Naznačuje to návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který předložilo ministerstvo pod vedením Aleše Juchelky.

Ten již také na sociálních sítích začal aktivně informovat o změnách, které jsou v plánu. „Chystáme vyšší podporu pro seniory nad 85 let nebo výrazné úlevy pro ty, kteří zůstanou aktivní,“ říká Aleš Juchelka v příspěvku na Facebooku ministerstva.

Ministerstvo pak dále upřesňuje: „První balík změn důchodů připraven. Co v něm je? Třeba, že od příštího roku se podle návrhu mají u seniorů od 80 let věku zvyšovat důchody každých pět let o pětistovku měsíčně. Při dosažení sta let věku to bude o tisícovku. V průběhu času se tak procentní výměra z důvodu věku kumulovaně navýší až o tři tisíce korun.“

Stovky korun pro pracující důchodce

Další změna se týká starobních důchodců, kteří pracují. Důchody se jim budou zvyšovat o 1,5 % procentní výměry za každý rok práce navíc. Navýšení pak bude pro většinu seniorních pracovníků v řádu nižších stovek korun. „Pro představu: důchod se skládá ze dvou částí, základní, která je pro každého stejná, a procentní. Ta základní letos dosahuje 4900 korun. Pokud tak někdo pobírá penzi například 20 000 Kč, procentní výměra u něj činí 15 100. Měsíční navýšení by tak bylo 226,50 koruny,“ popisuje ministerstvo.

V předloženém návrhu se pak také říká, že při výpočtu řádné valorizace se bude vycházet z důchodcovské inflace a poloviny růstu reálných mezd. Nyní se počítá důchodcovská inflace a třetina růstu reálných mezd. Změny by se podle ministerstva měly dotknout „bez výjimky všech důchodců. A to jak těch starobních, tak v případě valorizací i těch invalidních.“

Na první pohled jde o zajímavé návrhy. Bližší pohled na samotnou legislativu nicméně ukazuje, že od roku 2027 změny ovlivní jen menší část důchodců. Rozhodně nepůjde o rychlé finanční přilepšení pro všechny a většina důchodců si ještě dlouhou dobu počká.

Mnohem důležitější než marketingové formulace na sociálních sítích jsou totiž údaje uvedené v důvodové zprávě k návrhu a dále pak ve zprávě RIA, která hodnotí dopady chystané regulace. Tyto odborné podklady říkají, co, koho a jak nový zákon ovlivní a jaké to bude mít finanční dopady na státní rozpočet.

Jen půl milionu důchodců něco pocítí

Z pohledu důchodců rozhodně nejde o čtení, které by naznačovalo velké finanční benefity v dohledné době. V roce 2027 si přilepší v podstatě jen 380 tisíc starobních důchodců. Většina ostatních si na širší efekt návrhu počká zřejmě až do začátku roku 2029, tedy téměř tři roky.

Důvodová zpráva totiž jasně říká:

• Zvýšení zápočtu růstu reálných mezd nebude mít do roku 2029 žádné dopady.
• Zvýšení důchodů za další práci se poprvé projeví v roce 2028. Celkem je nyní v Česku 140 tisíc pracujících důchodců.
• Zvýšení důchodů formou věkové valorizace bude mít dopad přibližně na 380 tisíc starobních důchodců, kteří mají více než 80 let.

Celkem je nyní v Česku 2,82 milionu všech důchodců a z toho 2,34 milionu starobních důchodců. Z toho přímé věkové zvýšení důchodů bude mít dopad na přibližně 380 tisíc starobních důchodců, tedy na necelých 15 % důchodců z celého počtu. Na efekt zvýšení u řádné valorizace se bude čekat až na leden 2029, říká důvodová zpráva k návrhu.

„S ohledem na počty důchodců v jednotlivých věkových skupinách bude efekt nejvíce citelný u mladších ročníků. Počty osob ve věku nad 94 let se pohybují pouze v řádu nižších tisíců a 100 let se dožívají pouze stovky důchodců,“ stojí v důvodové zprávě.

Pokud jde o pracující důchodce, zvyšování důchodů bude mít jen zanedbatelný dopad, půjde asi o 140 tisíc lidí, kteří pobírají starobní důchod a u toho pracují. Tato skupina se nicméně nebude překrývat se staršími důchodci s nárokem na věkovou valorizaci, protože v takto vysokém věku už skoro nikdo nepracuje.

„Většina pracujících důchodců je koncentrována ve věku blízkém důchodovému věku, přibližně tři čtvrtiny jich jsou ve věku pod 70 let. Nad rámec osob zachycených v grafu 6 existují i pracující důchodci ve věku nad 74 let, nicméně jejich počet s věkem rychle ubývá a u věkové skupiny nad 85 let jde již o velmi výjimečný jev,“ konstatuje důvodová zpráva.

Na projev změn si důchodci počkají

Návrh zákona by měl být projednán v roce 2026 a účinnost se plánuje od 1. ledna 2027. Ani rychlé schválení zákona ale nezmění jeho skutečnou podstatu – jde spíše o pasivní zákon, který na většinu důchodů nebude mít v nejbližších letech v podstatě žádný dopad.

Čísla a predikce dopadů ministerstva totiž hovoří jasně:

• Věkové valorizace a zvyšování starobních důchodů za další práci bude mít přímý dopad na přibližně 520 tisíc důchodců.
• Celkem 380 tisícům důchodců se zvýší důchod od 1. ledna 2027. Dalších přibližně 140 tisíc pracujících důchodců si bude muset počkat až na 1. ledna 2028, kdy proběhne první zvýšení důchodů za další práci.
• Zrychlení řádných valorizací se nijak neprojeví ani při nejbližší valorizaci v lednu 2027 a dle propočtů ministerstva ani v lednu 2028. První dopad zápočtu reálných mezd se očekává v lednu 2029.
• Většina starobních důchodců a všichni invalidní důchodci si tedy na významnější zvýšení důchodů počkají dle návrhu až do ledna 2029, tedy téměř 32 měsíců.
• Celkem 1,82 milionu starobních důchodců a 418 tisíc invalidních důchodců nezaznamená v roce 2027 a 2028 žádný efekt z navrhovaného zákona. Jde tedy o celkem 2,24 milionu lidí.

„V kratším časovém horizontu opatření nepřinese zlepšení z pohledu plnění funkce ochrany před rizikem chudoby. Vlivem minulých valorizací v mimořádných termínech a také díky tomu, že již v minulosti byly starší důchody zvyšovány o 1 000 Kč při dosažení věku 85 let, je struktura důchodů neobvyklá,“ uvádí ministerstvo.

Zdroj: Důvodová zpráva a RIA k návrhu novely (VeKLEP)