Změny spánku, odbržděnost a výkyvy nálad: Senioři zbytečně polykají kvanta psychofarmak

Adiktologové varují, že v Česku roste počet lidí nadměrně užívajících léky ovlivňující psychiku, a to zejména v případě seniorů. Potvrdila to i zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost, která upozornila hlavně na zneužívání léků se sedativním, hypnotickým a anxiolytickým účinkem, tedy léků snižujících napětí a strach. V rozhovoru pro České důchody o tom hovoří klinická psycholožka Kateřina Marklová.

Nadměrné užívání léků u seniorů pozorují experti v Česku dlouhodobě. Jedním z důvodů, proč po nich starší lidé sáhnou, jsou pocity úzkosti, osamělosti, prázdnoty i problémy s nespavostí. V rozhovoru pro České důchody to řekla klinická psycholožka, psychoterapeutka a odborná ředitelka NEO centra Kateřina Marklová.

Upozornila i na to, že lidé by si měli všímat změn chování rodičů a prarodičů. „Vyskytnou-li se jakékoliv změny, je dobré zpozornět. Jedná se především o změny ve spánkovém rytmu, větší uzavřenost nebo naopak odbržděnost, změny nálad, časté výkyvy nálad a podobně,“ řekla v rozhovoru.

Jakých věkových skupin se týká nadužívání léků?

Je potřeba říct, že máme v rukou aktuální statistiku z roku 2020, která navazuje na výzkumy z předchozích let. Nejvarovnější je rostoucí množství distribuovaných sedativ ze skupiny Z-hypnotik, například Stilnox.

Od roku 2014 do roku 2020 se jejich prodej zdvojnásobil. Jedná se o léky, po kterých saháme při obtížích se spánkem a lékaři jsou bohužel často předepisovány bez varování, že jsou návykové. Strmý nárůst je alarmující.

Dvě studie nezávisle na sobě naznačují dlouhodobý postupný nárůst v populaci 65+, podobně je to i ve věkové skupině 55 až 64 let a 45 až 54 let. U starší populace je varovné především to, že tyto léky užívají dlouhodobě, tedy 12 měsíců a více.

Vedle narůstající distribuce léčiv se zvyšuje také počet léčených uživatelů sedativ a hypnotik. Většinu osob (74 %) tvoří lidé ve věku 45 let a více, téměř třetina lidí (23 %) je ve věkové skupině 70 a více. Přibližně dvě třetiny pacientů jsou ženy.

Které léky senioři nadměrně užívají?

Jsou to Benzodiazepiny (Neurol, Xanax, Lexaurin, Diazepam, Rivotril), používají se na úzkost, smutek, nespavost. Pak Z-hypnotika (Stilnox, Zolpidem, Sanval, Hypnogen), ty jsou primárně na nespavost, zneužívány jsou na úzkost, smutek, pocity prázdnoty.

Nárůst u seniorů je sledovaný již dlouhodobě, ještě před covidovou dobou. Aktuální statistické odhady vlivu lockdownů na nadužívání psychoaktivních látek ukazují, že nárůst problémů je u lidí, kteří již psychoaktivní látky užívali. To znamená, že problémy se zvýrazňují tam, kde byly už před covidem.

Zároveň musíme říct, že dopad pandemie bude dlouhodobý a závěry o vlivu pandemie na psychický stav lidí a na závislostní chování by byly předčasné.

Jaké problémy konkrétně seniory trápí, že to řeší právě léky?

Vyrovnávání se se ztrátami životní energie, fyzických sil, somatických problémů, ztráty životního partnera nebo dětí, narušené vztahy s dětmi, osamělost, strach ze smrti, psychické obtíže – tedy depresivita a úzkosti.

Dříve lépe fungovala komunita

A to tady dřív nebylo? Lidé neměli tyto obavy?

Dříve mnohem lépe fungovala lidská komunita jako ochranný faktor. Jsme sociální bytosti, nastavení na fungování v tlupách přibližně do deseti lidí. V současnosti se sociální vazby rozvolňují, rodiny tolik nedrží pospolu, protože nemusí, dříve to ale byla otázka existenčního přežití.

Tato naše „svoboda“ má i odvrácenou stránku, pocity osamělosti a s tím spojené úzkostně-depresivní prožívání. Smrt se vytratila z každodenního života, uklízí se do institucí, kde bývá velmi osamělá. Chybí nám rituály našich předků, které utužovaly soudržnost v přechodových obdobích.

Jaké problémy a po jaké době užívání mohou lidé čekat?

Při více jak několikatýdenním pravidelném (denním) užívání způsobují tyto léky návyk. To znamená navyšování jejich užívání, abychom docílili původního účinku. Při dlouhodobém pravidelném užívání (měsíce až roky) způsobují organické změny nervového systému, tedy různé druhy demencí, které jsou u starších lidí už nevratné, narušení spánkového návyku, toto narušení je možné zvrátit už pouze částečně. Při jejich náhlém vysazení hrozí riziko epileptického záchvatu, zástavy dechu a depresivně úzkostných propadů.

Jak mohou lidé, například děti nebo vnoučata, poznat, že je starší příbuzný závislý na lécích?

Při pravidelném kontaktu s našimi blízkými. Vyskytnou-li se jakékoliv změny, je dobré zpozornět. Jedná se především o změny ve spánkovém rytmu, větší uzavřenost nebo naopak odbržděnost, změny nálad, časté výkyvy nálad a podobně.

Existuje nějaká prevence?

Nejlepší prevencí je otevřená komunikace, kdy o svých trápeních i radostech se svými blízkými mluvíme, ať už se jedná o prarodiče nebo naše děti. Lidé by spolu měli mluvit, rodiče s dětmi, děti s rodiči. Ať už jsou v jakémkoli věku.

Neváhejte s vyhledáním pomoci

Jaká je pomoc, když prevence selže?

Pokud někdo zjistí, že už jeho blízký má tyto příznaky, ideální je ihned vyhledat odbornou pomoc. Adiktologické poradny, ambulantní psychiatrie, pobytová zařízení státní nebo soukromá jako jsme třeba my v NEO Centru. Využít můžete také Mapu pomoci pro řešení problémů se závislostmi.

Jaká máte doporučení pro všechny seniory, aby se vyhnuli závislostem?

Nejdůležitější v životě jsou dobré vztahy, ať už v rodině, s přáteli nebo v rámci klubů seniorů. Přestože je dnes komplikovaná doba, přesto – nebo právě proto – se ukazuje, jak je důležitá role rodiny a přátel.

Uvedla byste nějaký příklad ze své praxe?

Vybavuji si jednu klientku, která se v důsledku nevyrovnání se s náhlou smrtí manžela postupně rozpila. Léčbu v našem zařízení ji našla a zařídila nejstarší dcera, která se už na trápící se a postupně upíjející se matku nemohla koukat.

Paní Jana k nám nastoupila vyděšená a s pochybnostmi, jestli jí je vůbec pomoci. Odcházela jako matka komunity, která měla pro každého vlídné slovo a mladším klientům „dělala“ vlídnou mámu nebo babičku. Přijetí skupinou, možnost odtruchlit si náhlé úmrtí manžela v bezpečném prostředí, nasazení vhodné farmakoterapie a následné navázání na klub seniorů v místě bydliště vrátilo Janu zpět do aktivního života.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Adobe Stock (hlavní), se souhlasem Kateřiny Marklové