Srdce se může ozvat jinak než bolestí na hrudi. U seniorů jsou často varovné příznaky méně typické

Když se řekne infarkt, většina lidí si představí člověka, který se náhle chytí za hrudník a s bolestivým výrazem se sesune k zemi. Jenže skutečnost může vypadat úplně jinak. Starší člověk se třeba začne zadýchávat při cestě do obchodu, je nezvykle unavený nebo se mu udělá nevolno. Někdy se dokonce náhle změní jeho chování a okolí si všimne, že je zmatený nebo působí úplně jinak než obvykle.

Právě v tom může být problém. Srdeční infarkt se totiž nemusí projevit typickou bolestí na hrudi. U starších lidí mohou být jeho příznaky méně nápadné a snadno se zamění za únavu, zažívací potíže nebo projevy jiného onemocnění. Pokud jde ale skutečně o infarkt, každá zbytečná prodleva může znamenat další poškození srdečního svalu.

Varováním může být i dušnost nebo neklid

Tlak nebo svíravá bolest na hrudi patří mezi nejznámější příznaky infarktu. Nepříjemné pocity se mohou šířit do paže, zad, krku, čelisti nebo nadbřišku. Ne každý člověk ale tyto obtíže pocítí.

Na méně obvyklé projevy infarktu upozorňuje také MUDr. Tomáš Janota, CSc., z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém odborném článku, který vyšel v časopise Medicína pro praxi v roce 2025, popisuje, že infarkt může probíhat i bez charakteristické bolesti.

„Na infarkt je proto třeba myslet i při atypické bolesti, samotné dušnosti, nauzee až zvracení, atace pocení, palpitaci, náhle vzniklé celkové slabosti až synkopě, nejasné úzkosti a neklidu, cévní mozkové příhodě nebo tranzitorní ischemické atace, náhlé zmatenosti až delirantním stavu, projevech periferní arteriální embolizace, vzácně i při průjmu,“ psal v odborném časopise Janota.

Varovným signálem tak může být i náhlá slabost, dušnost, studený pot nebo zmatenost. Člověk přitom nemusí mít pocit, že ho bolí srdce.

Když se člověk začne zadýchávat při běžných činnostech

Zvláštní pozornost si zaslouží změny, které se objeví zdánlivě bez příčiny. Senior, který ještě nedávno zvládal cestu na nákup bez potíží, najednou potřebuje několikrát odpočívat. Při oblékání nebo chůzi po bytě se zadýchává a má pocit, že mu docházejí síly.

Podobné projevy nemusí automaticky znamenat infarkt. Mohou souviset například se srdečním selháním, poruchou srdečního rytmu nebo jiným onemocněním. Nově vzniklá nebo zhoršující se dušnost ale není něco, co by se mělo bez dalšího vysvětlovat vyšším věkem.

Na nenápadný průběh srdečních onemocnění upozorňuje také kardiolog Jan Matějka, primář kardiologického oddělení Pardubické nemocnice. V rozhovoru pro Litomyšlskou nemocnici popsal, že srdeční selhání se může zpočátku projevovat nenápadně. Zhoršující se dušnost při námaze přitom podle něj vyžaduje neodkladné lékařské vyšetření.

Je ale důležité rozlišovat mezi infarktem a srdečním selháním. Jde o dvě různé diagnózy, které spolu ovšem mohou souviset. Infarkt může srdeční sval poškodit a vést k jeho oslabení.

Neobvyklá únava, nevolnost i bolest zad

Infarkt se může ohlásit několika různými způsoby. Mezi příznaky, které stojí za pozornost, patří:

• Neobvyklá únava a slabost: Člověk se cítí výrazně vyčerpaný, přestože nevyvíjel větší fyzickou námahu.
• Dušnost: Objevuje se pocit nedostatku vzduchu, a to i při malé námaze nebo v klidu.
• Nevolnost a zvracení: Obtíže mohou připomínat zažívací potíže nebo podrážděný žaludek.
• Bolest zad, krku nebo čelisti: Nepříjemné pocity se nemusí soustředit pouze na hrudník.
• Studený pot: Člověka náhle polije pot, aniž by k tomu měl zjevný důvod.
• Závratě nebo mdloba: Objevuje se motání hlavy, slabost nebo krátkodobá ztráta vědomí.
• Tlak nebo nepříjemný pocit na hrudi: Nemusí jít o prudkou bolest. Někdy člověk popisuje spíše svírání, tíhu nebo pálení.
• Náhlá zmatenost: Člověk se začne chovat jinak než obvykle, je dezorientovaný nebo má potíže s orientací.

Tyto projevy samy o sobě infarkt nepotvrzují, mohou mít samozřejmě i jiné příčiny. Pokud se ale objeví náhle, jsou nezvyklé nebo se kombinují, je důležité myslet i na srdeční příhodu.

Proč mohou být příznaky u seniorů nenápadnější

Rozpoznat infarkt u staršího člověka může být složitější. Senioři často žijí s několika chronickými nemocemi současně a nové potíže se mohou snadno zaměnit za projevy již známého onemocnění.

Někdo má dlouhodobě problémy s dýcháním, jiný se léčí se žaludkem nebo trpí závratěmi. Když se objeví další obtíže, nemusí je hned spojovat se srdcem. Člověk navíc nemusí sám poznat, že se jeho stav výrazně změnil.

Právě náhlá změna oproti obvyklému stavu je důvodem ke zvýšené pozornosti. Pokud se senior začne bez zjevné příčiny zadýchávat, je nezvykle slabý nebo se náhle stane zmateným, neměli by jeho blízcí tyto projevy automaticky přičítat věku.

Kdy volat záchranku?

Při podezření na infarkt není dobré čekat, jestli potíže samy odezní. Pokud se objeví náhlá dušnost, tlak na hrudi, studený pot, výrazná slabost, mdloba nebo kombinace dalších varovných příznaků, je nutné volat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.

Zvlášť naléhavé je to tehdy, když se obtíže objeví náhle, jsou výrazné nebo se rychle zhoršují. Lékařské vyšetření je nezbytné také v případě, že člověk nemá bolest na hrudi, ale náhle se mu špatně dýchá nebo ztrácí vědomí. Pokud člověk zkolabuje a nereaguje, je nutné postupovat podle pokynů operátora záchranné služby.

Vlastní převoz do nemocnice není při podezření na infarkt vhodným řešením. Zdravotníci mohou zahájit potřebnou péči už během převozu a zajistit rychlé vyšetření.

Jak lékaři poznají, že jde o infarkt

Samotné příznaky k potvrzení infarktu nestačí. V nemocnici lékaři obvykle provedou elektrokardiogram (EKG) a odeberou krev, ve které se sleduje mimo jiné hladina troponinu. Jde o bílkovinu, jejíž zvýšené množství může ukazovat na poškození srdečního svalu.

Výsledky lékaři posuzují v souvislosti s příznaky, EKG a případně dalšími vyšetřeními. U některých pacientů je nutné odběry opakovat, aby bylo možné sledovat vývoj hladiny troponinu.

Pokud se infarkt potvrdí, záleží na jeho typu a závažnosti, jaká léčba bude následovat. Včasné rozpoznání příznaků však zůstává zásadní pro zahájení potřebné péče.

Když senior říká, že mu nic není

Starší lidé někdy své obtíže zlehčují. Nechtějí obtěžovat rodinu, bojí se nemocnice nebo mají pocit, že podobné potíže k věku jednoduše patří. Právě proto je dobré všímat si i změn, které sami nepovažují za důležité.

Pokud se blízký člověk začne nezvykle zadýchávat, je náhle vyčerpaný nebo se jeho stav výrazně změní, je vhodné zjistit, kdy potíže začaly a co přesně cítí. Při náhlých nebo závažných příznacích ale není čas na dlouhé vyptávání. Nejdůležitější je okamžitě přivolat záchrannou službu.

Infarkt nemusí vždy vypadat jako ve filmu. U starších lidí může být jeho průběh méně typický, a právě proto je důležité nepřehlížet ani příznaky, které se na první pohled zdají nesouvisející se srdcem.