Lidé po šedesátce často čekají, až je pozdě. Onkolog Tomáš Büchler varuje před rakovinou bez příznaků
Preventivní screening dokáže odhalit některé nádory ještě před vznikem příznaků. Onkolog prof. MUDr. Tomáš Büchler popsal, proč se lidé po šedesátce nemají bát vyšetření a jakou roli hraje životní styl.
Sledovat v Google Zprávách
Řada lidí se po odchodu do důchodu smiřuje s tím, že případným zdravotním problémům už stejně nezabrání. Podle onkologa Tomáše Büchlera jde o jeden z největších omylů. Moderní medicína dokáže řadu nádorů odhalit včas a ani vyšší věk dnes automaticky nemusí znamenat horší možnosti léčby.
První příznaky rakoviny bývají nenápadné a mnoho lidí je přehlédne. Stejně důležitou roli ale hraje prevence. Právě díky ní lze některá nádorová onemocnění zachytit ještě ve chvíli, kdy člověku nepůsobí žádné obtíže.
„Rakovina, která se najde v prvním stádiu, je u naprosté většiny typů vyléčitelná nebo dlouhodobě zvladatelná. Rakovina, která se najde pozdě, dává daleko méně možností,“ vysvětlil v rozhovoru pro České důchody Tomáš Büchler.
Na preventivní vyšetření chodí méně lidí
Řada nádorových onemocnění se v počátečních stádiích nijak neprojevuje. Právě proto vznikly screeningové programy, jejichž cílem je zachytit nemoc ještě před rozvojem příznaků.
Tomáš Büchler připomíná, že čeští senioři mají k dispozici několik plně hrazených preventivních programů: „V České republice jsou zavedeny preventivní onkologické screeningové programy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. U některých programů je stanovena cílová věková skupina. U jiných není horní věková hranice omezena. Další postup se řídí i celkovým zdravotním stavem a individuálním rizikem pacienta.“
Mezi screeningové programy patří:
- screening rakoviny tlustého střeva a konečníku,
- mamografický screening rakoviny prsu,
- program časného záchytu rakoviny prostaty,
- screening rakoviny plic u kuřáků,
- pravidelné gynekologické kontroly včetně HPV vyšetření.
Právě kolorektální karcinom patří v Česku dlouhodobě mezi nejčastější nádorová onemocnění. Pravidelné preventivní prohlídky jsou proto opravdu důležité. Kromě nádorů často odhalují i přednádorové změny.
I po šedesátce má smysl přestat kouřit
Mnoho lidí má také pocit, že dlouhé návyky už nemá cenu měnit. Podle onkologa je ale opak pravdou. „Přestat kouřit má smysl v jakémkoli věku. Riziko rakoviny plic začíná klesat již v prvních letech po zanechání kouření,“ říká Büchler.
Podobně důležitou roli hraje pohyb a tělesná hmotnost. Americká onkologická společnost upozorňuje: „Přibližně jedna z pěti rakovin souvisí s nadváhou, nedostatkem aktivity, nezdravým stravováním a nadměrnou konzumací alkoholu. Omezení těchto nezdravých návyků může výrazně snížit pravděpodobnost rozvoje rakoviny nebo úmrtí na ni.“
Tomáš Büchler mezi další doporučení řadí:
- pravidelnou chůzi,
- omezení alkoholu,
- konzumaci dostatku ovoce a zeleniny,
- udržování přiměřené hmotnosti,
- omezení průmyslově zpracovaných masných výrobků.
Zpracované maso patří podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) mezi karcinogeny, červené maso pak označuje za pravděpodobně karcinogenní. „Konzumace červeného a zpracovaného masa je spojována se zvýšeným rizikem kolorektální rakoviny. Toto maso může také zvýšit riziko rakoviny prsu, slinivky břišní, prostaty a žaludku. Červené maso obsahuje hemové železo, u kterého bylo prokázáno, že zvyšuje riziko poškození DNA,“ vysvětluje American Cancer Society.
Důležitou roli hraje rodina
Mezi seniory také často vládne představa, že léčba je určena hlavně mladším pacientům. Onkologové ale upozorňují, že rozhodující není datum narození. „Věk jako takový dnes v onkologii rozhodně není automatickou překážkou. Moderní medicína se přesunula k individuálnímu posuzování celkového zdravotního stavu, funkční zdatnosti a kvality života,“ upřesňuje Büchler.
Rovněž upozorňuje, že významnou roli hraje také prostředí. „Důležité je i sociální zázemí – osamělí lidé mají horší prognózu nádorových chorob,“ uvedl.
Právě podpora blízkých bývá často jedním z faktorů, které rozhodují o tom, zda člověk preventivní vyšetření absolvuje. Mnoho seniorů návštěvu lékaře odkládá kvůli obavám z vyšetření nebo strachu z nepříznivé diagnózy. Empatický přístup bývá mnohem účinnější než přesvědčování nebo nátlak.
„Pro seniora je mnohem lepší, když jej rodina podporuje ve snaze o zdravý životní styl a také ho třeba doprovází na lékařské prohlídky, včetně screeningu. Cenná je pomoc s praktickými věcmi – objednáním, dopravou, sepsáním otázek pro lékaře,“ uzavírá prof. Tomáš Büchler.
