Špatný sluch po šedesátce ničí rodinné rozhovory. Stud za naslouchátko všechno jen zhoršuje
„Mluv nahlas.“ „Cože?“ „To už jsem ti přece říkal.“ Podobné věty zaznívají v mnoha domácnostech starších lidí. Zhoršující se sluch je přirozenou součástí stárnutí, přesto řada seniorů návštěvu odborníka odkládá, případně odmítá lékařem doporučené naslouchátko nosit. Důsledky přitom nepociťují jen oni sami, ale také jejich blízcí.
Sledovat v Google Zprávách
Nedorozumění při běžném rozhovoru, opakování stejných vět nebo zvyšování hlasu mohou časem vést k napětí v rodině. Zcela zbytečně. Ve většině případů totiž nejde o neochotu komunikovat, ale o zdravotní problém, který lze řešit a předcházet tak nechtěným konfliktům.
Nedoslýchavost se často plíží nenápadně
Ke zhoršování sluchu obvykle dochází postupně a člověk si veškeré změny dlouho nemusí uvědomovat. Často má pocit, že ostatní jen mluví potichu nebo nevyslovují dostatečně zřetelně.
První si změn většinou všimne okolí. Senior žádá o opakování vět, zvyšuje hlasitost televize nebo telefonu a obtížněji rozumí při rozhovoru ve společnosti či v hlučnějším prostředí.
Se zhoršováním sluchu se někteří lidé mohou potýkat už kolem 40. roku života, zejména pokud mají dědičné předpoklady. Výraznější úbytek sluchu ale nejčastěji přichází po šedesátce. Odhaduje se, že nedoslýchavostí trpí přibližně každý třetí člověk starší 60 let a zhruba polovina lidí ve věku nad 85 let.
Stud za naslouchátko je zbytečný
Mnoho lidí si stále spojuje naslouchátko s vysokým věkem nebo se obává, že bude na první pohled vidět. Právě stud bývá jedním z důvodů, proč návštěvu lékaře odkládají.
Jak už dříve v rozhovoru pro České důchody uvedl lékař Daniel Groh, podobné obavy dnes většinou nejsou namístě.
„Stud za sluchadlo je často zbytečný. Moderní sluchadla jsou malá, nenápadná a jejich možnosti jsou dnes úplně jinde než před lety. Mnoho lidí si jich na první pohled vůbec nevšimne,“ uvedl lékař.
Podle něj lidé často mnohem více vnímají samotnou nedoslýchavost než naslouchátko.
Trpělivost postupně dochází celé rodině
Nedoslýchavost neovlivňuje jen samotného seniora. Zasahuje i jeho partnera, děti nebo vnoučata. Každodenní opakování vět, zvyšování hlasu nebo častá nedorozumění mohou být vyčerpávající.
Únava se přitom netýká jen nejbližší rodiny. Mnozí lidé přiznávají, že po delší návštěvě odcházejí unavení, protože musí neustále mluvit hlasitěji nebo několikrát opakovat stejnou informaci. To může vést k tomu, že se návštěvy postupně zkracují nebo nejsou tak časté jako dříve.
Není výjimkou, že se kvůli špatné komunikaci objevují zbytečné hádky. Přitom problém často nespočívá ve vzájemných vztazích, ale právě ve zhoršeném sluchu.
Svou zkušenost popisuje i respondentka Jana (35 let). „Náš děda už roky trpí silnou poruchou sluchu a rok od roku se to samozřejmě zhoršuje, je mu taky už přes devadesát. Problém je, že mu specialista doporučil naslouchátko, které odmítá nosit, protože mu je prý nepříjemné a vadí mu, že je vidět. Naslouchátko si ale nevezme ani během naší návštěvy. Dokola proto opakuji to samé, mluvím vysokým hlasem, někdy mi odpovídá na něco jiného, a protože mi z celé naší rodiny rozumí nejlépe, jsem takový tlumočník. Dost často se musím na návštěvu psychicky připravit, a někdy se mi tam popravdě ani nechce jet. Mám samozřejmě pochopení, ale je to už strašně unavující až vyčerpávající,“ popisuje.
Izolace může přijít nenápadně
Lidé, kteří špatně slyší, se někdy začnou vyhýbat situacím, ve kterých je obtížné rozumět. Omezují návštěvy přátel, společenské akce nebo rodinná setkání, protože mají pocit, že rozhovorům nestačí.
Podle lékařů může dlouhodobě neléčená nedoslýchavost přispívat také k osamělosti a sociální izolaci. Některé studie navíc ukazují souvislost mezi zhoršeným sluchem a vyšším rizikem rozvoje demence.
Čím dříve se problém začne řešit, tím lépe
Pokud si člověk nebo jeho rodina všimnou, že se sluch zhoršuje, není vhodné návštěvu odborníka odkládat. Vyšetření sluchu je bezbolestné a pomůže určit, zda jsou obtíže způsobeny věkem, nebo jiným zdravotním problémem.
Moderní naslouchátka jsou navíc výrazně menší, pohodlnější a lépe se přizpůsobují různému prostředí než dříve. Mnoha lidem pomohou vrátit se k běžným rozhovorům i společenskému životu. „Nekomunikovat, odpovídat nesmyslně nebo se neustále ptát ‚Cože?‘ je pro okolí mnohem nápadnější a více stigmatizující než moderní sluchadlo,“ konstatuje Groh.
Není to jen otázka sluchu
Odmítání naslouchátka není projev tvrdohlavosti. Často za ním stojí stud, obava z reakce okolí nebo přesvědčení, že potíže ještě nejsou tak vážné. „V ordinacích vidíme často proces popírání. Senior tvrdí, že slyší dobře, jen ‚dnešní lidé hrozně mumlají‘. Přicházejí často pod tlakem rodiny, v průměru o pět až sedm let později, než by měli. Po správném nasazení sluchadla ale velmi často následuje fáze dojetí a obrovské úlevy,“ uzavírá Daniel Groh.
Právě citlivý přístup rodiny může sehrát důležitou roli. Místo výčitek nebo ztráty trpělivosti bývá lepší otevřeně mluvit o tom, jak zhoršený sluch ovlivňuje každodenní život všech členů domácnosti. Včasné řešení totiž neprospívá jen seniorovi, ale celé rodině.
Zdroje: rozhovor České důchody s MUDr. Danielem Grohem, Česká společnost ORL, Světová zdravotnická organizace (WHO), Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
