Alena Schillerová: Změna důchodového věku vyžaduje shodu a úspory na seniorech odmítám

Důchodovou reformu Česko potřebuje a další vláda už ji musí bezpodmínečně řešit, jinak se objeví problémy s udržitelností celého systému. Je o tom přesvědčená ministryně financí Alena Schillerová. V rozhovoru pro České důchody také řekla, že finanční úspory na důchodcích jsou nemyslitelné. „Pokud to rozpočtové možnosti dovolí, budeme důchodcům přidávat i nad rámec valorizace,“ uvedla ministryně.

Paní ministryně, jak jste spokojená s konečnou valorizací důchodů pro rok 2022? Povedlo se to podle vašich představ?

Považuji to za dobrý kompromis. V rámci valorizace došlo ke zvýšení solidární části všech důchodů o 350 Kč a zásluhové části penze o 1,3 %. Nad rámec tohoto zákonného přidání se nám podařilo prosadit, že všichni lidé pobírající důchod dostanou navíc bonus 300 Kč měsíčně, což pomůže nejvíce důchodcům s nízkými penzemi. Průměrný starobní důchod díky tomu v příštím roce vzroste o 805 Kč na 16 280 Kč.

V současné době je v Česku citelné zdražování, inflace přesáhla 4 procenta. Je možné, že pokud ceny dále porostou, bude podle zákona nutné přistoupit k mimořádné valorizaci. Je tato otázka aktuální?

Je důležité rozlišovat, za které období inflaci sledujeme. Pro zákonnou valorizaci od 1. 1. 2022 byl posledním posuzovaným měsícem červen 2021. A nyní sledujeme období od července 2021 pro účely valorizace na rok 2023. Pokud by tak hypoteticky od července 2021 do května 2022 přesáhl růst cen 5 %, pak je ze zákona nezbytné přistoupit k valorizaci v mimořádném termínu. Například pokud růst cen od července 2021 přesáhne v prosinci 2021 hranici 5 %, budou se důchody valorizovat v mimořádném termínu od 1. května 2022.

Takový scénář je při současném vývoji inflace velmi obtížně predikovatelný. Osobně si myslím, že se inflace do konce roku přiblíží svému vrcholu a v roce 2022 už bude klesat a postupně se vracet zpět do tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky.

Občas se objevují názory, že sice důchody rychle rostou, ale že „za Kalouska“ bylo lépe. Kritici tím myslí, že poměr důchodů ke mzdě byl před lety lepší, že si mohli koupit více věcí. Jak to vnímáte i v kontextu inflace?

To je samozřejmě absurdní. Kvůli hospodářské krizi byl poměr tehdejšího průměrného důchodu k průměrné mzdě vysoký. Průměrné mzdy tehdy stagnovaly, a to mimo jiné i kvůli škrtací politice Miroslava Kalouska, který státním zaměstnancům snížil mzdy až o 10 %. V roce 2013 se průměrná mzda dokonce meziročně snížila. Naopak my jsme zvyšovali platy státních zaměstnanců, pracovníků v sociálních službách a zejména ve školství. I díky tomu průměrná mzda rostla výrazně rychleji než za ministra Kalouska.

Pro úplnost připomínám, že v absolutních číslech vzrostl důchod v období 2010 až 2014 dohromady jen asi o 700 Kč. Jistě si dovedete představit, jak se senioři cítili v době, kdy průměrná valorizace nebyla 900 Kč, ale například 45 Kč jako v roce 2014 nebo dokonce 0 korun v roce 2010.

Další zvyšování důchodů

Guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro České důchody řekl, že tady bude v dalších letech velký tlak na nižší valorizaci důchodů. Jak to vnímáte?

Záleží na významu slova „nižší“. Fiskální konsolidace je dána zákonem o rozpočtové odpovědnosti a po covidové krizi je samozřejmě nezbytná. Její konkrétní scénář bude záviset na nově zvolené vládě a na jejích prioritách. My počítáme se začátkem konsolidace v roce 2022 a máme vytyčených několik hlavních oblastí, kde hledat úspory nebo získávat dodatečné příjmy. Úspory na důchodcích ale v každém případě jednoznačně odmítáme.

Letos kandidujete ve volbách a hnutí ANO má velké šance opět usednout ve vládě. Jak se díváte na valorizaci starobních důchodů v dalších letech? Andrej Babiš slibuje průměrný důchod 20 tisíc v roce 2025. Jak se na to díváte jako ministryně financí a je to reálné?

Jak již bylo řečeno, důchody jsou v první řadě valorizovány podle automatu, který plně odráží růst reálných mezd v ekonomice a hlavně vývoj spotřebitelských cen, včetně potravin a dalšího základního zboží a služeb. Navyšování životní úrovně seniorů je přitom jednoznačnou prioritou hnutí ANO vlády a nejinak tomu bude i v dalších letech. Pokud to tedy rozpočtové možnosti dovolí, budeme důchodcům přidávat i nad rámec valorizace, abychom tomuto slibu dostáli.

Hnutí ANO má v programu mnoho slibů a plánů zaměřených na seniory. Co osobně byste vy ráda v této oblasti zdůraznila?

Naším hlavním cílem v oblasti podpory seniorů je určitě slib, aby do roku 2025 dosahoval průměrný starobní důchod 20 tisíc Kč. Jednoznačně podporuji i další návrhy, jako je možnost průběžně sledovat stav důchodového konta. Každý díky tomu bude přesně vědět, jaký bude mít starobní důchod a jak dlouho na něj musí pracovat. Správným směrem míří také návrh, aby lidé z náročných profesí mohli odcházet do důchodu dříve a aby byla u žen zohledněna výchova dětí.

Tyto věci by měly být součástí komplexní důchodové reformy, kterou již příští vláda musí bezpodmínečně řešit. Nebude ale začínat od nuly. Máme pro ni dobrý základ v podobě analýzy OECD, která přináší komplexní pohled na stav našeho penzijního systému a řadu expertních závěrů této nezávislé autority. Nutno dodat, že většinu nepříliš překvapivých.

Co naopak jako kandidátka hnutí ANO a případná poslankyně či opět ministryně nedopustíte?

V každém případě odmítám fiskální konsolidaci formou tupých škrtů, jako to předvedla pravicová vláda před deseti lety. To byly škrty na úkor životní úrovně našich občanů včetně těch nejohroženějších včetně seniorů. Takovou cestou se rozhodně vydávat nebudeme.

Jaký máte názor na minimální či zaručený důchod, například na úrovni třetiny průměrné mzdy?

Otázka zaručeného důchodu je diskutabilní. Nepochybně je nutné seniory dostatečně zabezpečit, nejsem ale stoprocentně přesvědčena, že zaručený důchod je tím správným lékem. V dobře nastaveném důchodovém systému, který vhodně kombinuje solidaritu i zásluhovost, je podle mého názoru stanovování zaručeného důchodu nadbytečné. Proto bych se především soustředila na komplexní důchodovou reformu než na dílčí parametrické změny.

Koalice SPOLU v programu slibuje změny důchodového věku. Volá po tom i Národní rozpočtová rada vlády. Jaký je váš názor? Je nutné věk zvyšovat nebo jinak upravovat?

Věk odchodu do důchodu je zastropován na 65 letech, zvyšuje se postupně a dosaženo ho bude až u lidí narozených v roce 1965 a později. Zákonná úprava samozřejmě dává vládě možnost každých 5 let vyhodnotit vývoj délky života a předpokládanou dobu prožitou v důchodu tak, aby činila čtvrtinu života. Ke změně by tedy muselo dojít zákonem, na čemž by musela být společenská i politická shoda.

A to platí i pro jakékoliv jiné větší úpravy důchodového systému včetně náročných profesí, kde jednoznačně souhlasím se snížením důchodového věku. To koneckonců měla vláda ve svém programovém prohlášení, ale Ministerstvo práce a sociálních věcí si to udělalo po svém na sílu bez zohlednění připomínek ostatních rezortů. A podle toho to dopadlo.

Srozumitelný důchodový systém

Premiér Babiš i vy sama jste opakovaně řekla, že ministryně Jana Maláčová nedostatečně připravila důchodovou reformu. Vaše hnutí ji má opět v programu. Kdybyste měla vy sama popsat, jak by měla reforma vypadat, co byste zdůraznila?

Jsem toho názoru, že důchodovou reformu tahle země potřebuje. Okolo roku 2030, až začnou do důchodu odcházet silné ročníky ze 70. let, bude již demografické složení naší společnosti takové, že pokud bychom do té doby opravdu s ničím nepřišli, problém s udržitelností našeho důchodového systému už nebude jen hrozbou, ale tvrdou realitou. Proto je důchodová reforma nutností.

Přiznejme si ale, že za 30 let ji nikdo nebyl schopen připravit. Reforma se nutně musí dojednat napříč politickým spektrem, aby se nestalo, že příští volby vyhraje někdo, kdo ji obratem zase zruší. Výsledkem takové důchodové reformy musí být srozumitelný důchodový systém. Aby lidé věděli, jak vysoký důchod budu mít, jak dlouho na něj musí pracovat, kolik vydělávat a kolik spořit. A samozřejmě také spravedlivý důchodový systém oceňující ženy za péči o děti či fyzicky namáhavé profese.

Ambicí jakékoliv vážně míněné důchodové reformy ale musí být především řešení dlouhodobé finanční udržitelnosti. Jsem připravená se bavit o možných změnách daňového mixu a úpravách daňové soustavy. Zároveň se ale daňová zátěž zaměstnanců, živnostníků a firem nesmí stát nadměrnou, aby Česká republika zůstala konkurenceschopnou zemí lákavou pro investory. Větší podíl daňových příjmů na financování důchodového systému musí být doplňkovým opatřením, jak uvádí zpráva OECD. Nikoliv jediným řešením, jak zjednodušeně prosazuje MPSV.

Máte jako expertka na finance obavy z udržitelnosti důchodového systému? Očekává se, že počet důchodců bude v dalších letech a desetiletích stoupat až na 3 miliony. Jak budete hlídat, abychom se nedostali do potíží?

Náš důchodový systém je průběžný a plně integrovaný do státního rozpočtu, kde důchody představují mandatorní výdaje. Jednoduše řečeno to znamená, že stát lidem jejich důchody garantuje.

Proto se nemůže stát, že by budoucí důchodci, tedy stávající plátci důchodového pojištění měli žít v jakékoliv nejistotě, že jim nebudou vyplaceny slíbené budoucí penze. Jednoduše dokud se důchodová reforma neschválí, budou se důchodcům vyplácet penze podle pravidel, za kterých na ně odvádí důchodové pojištění.

Foto: Ministerstvo financí