Synovi půjčila statisíce jen na dobré slovo. Po letech tvrdil, že to byl dar a nemusí nic vracet
Rodiče často pomáhají dětem s koupí bytu, rekonstrukcí nebo autem bez složitého papírování. Peníze pošlou na účet, případně je předají v hotovosti, a v rodině se počítá s tím, že se jednou vrátí. Dokud vztahy fungují, málokdo řeší smlouvu. Spor může přijít až po letech, kdy dítě začne tvrdit, že žádný dluh nevznikl a šlo o dar.
Sledovat v Google Zprávách
Taková situace přitom není bezvýchodná. Český občanský zákoník nevyžaduje, aby byla smlouva o zápůjčce peněz vždy písemná. Platná může být i ústní forma. Problém přichází při dokazování. Rodič, který žádá peníze zpět, musí být připraven doložit, že mezi stranami skutečně existovala dohoda o zápůjčce a že peníze dítěti předal.
Bankovní převod nemusí stačit
Nejjednodušší je situace, kdy peníze odešly bankovním převodem. Výpis spolehlivě ukáže, že částka změnila majitele, sám o sobě však nemusí vysvětlit proč. Pokud není další komunikace, může jedna strana převod označovat za půjčku a druhá za dar.
Výrazně pomoci mohou e-maily, SMS nebo zprávy v chatu, ve kterých dítě píše o vrácení peněz, splátkách nebo termínu úhrady. Význam může mít také částečné splácení či poznámky u jednotlivých plateb. Horší pozici má rodič, který předal vysokou částku v hotovosti bez potvrzení a bez svědků.
Jak důležitý je právní důvod předání peněz, ukázal letos také Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci. V červnovém rozhodnutí řešil spor bývalých partnerů, při němž žalobkyně tvrdila, že částka 65 500 korun byla zápůjčkou. Soud dospěl k závěru, že neprokázala dohodu, podle níž měl příjemce peníze po čase vrátit.
Rozhodnutí zároveň ukazuje další podstatnou věc. Neprokázaná zápůjčka automaticky neznamená, že soud musí peníze považovat za dar. Jestliže je prokázáno samotné předání částky, může se spor posuzovat také podle pravidel o bezdůvodném obohacení.
Příjemce pak může být nucen vysvětlit a prokázat právní důvod, proč si peníze mohl ponechat. V rodinném sporu tak bude vždy záležet na konkrétních okolnostech a dostupných důkazech.
Po letech rozhodují i staré zprávy
Právě u peněz mezi rodiči a dětmi bývá problémem neurčitost dohody. Místo přesného termínu často zazní jen věta, že dítě peníze vrátí, až bude mít, po prodeji nemovitosti nebo až se jeho finanční situace zlepší. I taková ústní dohoda může být platná, její obsah se však po letech dokazuje obtížně.
U vyšších částek je rozumné nenechávat otázku splatnosti jen na ústní domluvě, protože právě neurčitý termín umí později vyvolat i další spor o to, kdy měl dluh vůbec být vrácen.
Pokud termín vrácení sjednán nebyl, zákon počítá s tím, že splatnost zápůjčky závisí na vypovězení smlouvy. Není-li dohodnuto jinak, výpovědní doba činí šest týdnů. Vedle toho je nutné hlídat promlčení. Obecná promlčecí lhůta je tříletá, její konkrétní začátek však závisí na splatnosti dluhu a okolnostech případu.
U rodinných peněz proto dává smysl sepsat alespoň jednoduché potvrzení. Nemusí mít několik stran. Mělo by z něj být zřejmé, kdo komu peníze poskytl, v jaké výši, zda jde o dar nebo zápůjčku a kdy či jakým způsobem mají být vráceny.
Pokud už peníze odešly bez smlouvy, má smysl uchovat starou komunikaci, výpisy z účtu a doklady o případných splátkách. Po deseti letech mohou být zprávy smazané, svědci si okolnosti nepamatují a vztahy v rodině mohou vypadat úplně jinak. Několik vět napsaných při předání peněz proto může později rozhodnout o tom, zda rodič svůj nárok vůbec dokáže přesvědčivě doložit.
