Stěhování do domova důchodců má svá pravidla: Co si zabalit a co vám mohou zakázat

Stěhování do domova pro seniory vyžaduje dobrou přípravu. Co si vzít s sebou, které věci raději nechat doma a na co se před nástupem zeptat? Přinášíme praktické rady, které mohou seniorovi i jeho rodině usnadnit první dny v novém prostředí.

Stěhování do domova pro seniory není jen o zabalení kufru. Každé zařízení má vlastní pravidla, jiná vybavení pokojů i odlišný způsob poskytování služeb. To, co je samozřejmostí v jednom domově, může být jinde zcela zbytečné, nebo dokonce zakázané. Právě proto se vyplatí připravit se předem a vědět, které věci usnadní první týdny v novém prostředí a které je lepší nechat doma.

Vždy je dobré si dopředu zjistit, jakým vybavením už zařízení disponuje a co naopak musí zajistit klient s rodinou. Některé domovy poskytují kompletní nábytek, jiné umožňují přivézt vlastní vybavení nebo drobné spotřebiče.

Rovněž je vhodné si ověřit pravidla pro používání elektrických přístrojů, možnosti uložení cenností či způsob praní prádla. Díky tomu se rodina vyhne situaci, kdy přiveze věci, které nebude možné v zařízení používat.

Vybavení i režim se v různých zařízeních liší

„Jednotlivé domovy pro seniory se mohou výrazně lišit. Mají stejnou legislativu, ale rozdílné vybavení pokojů, pravidla i nabídku služeb. Proto vždy doporučujeme řídit se pokyny konkrétního zařízení. Personál obvykle před nástupem přesně sdělí, co je vhodné přivézt a co naopak zajišťuje domov,“ popsala pro České důchody ředitelka královéhradeckého Domova Arreta Michaela Kopta Šedivá.

Jiná pravidla platí například u odlehčovacích služeb, jiná u domovů důchodců a jiná ve specifických zařízeních, která fungují formou samostatného bydlení. U nich bývají možnosti širší. „Byt je vybaven pouze kuchyňskou linkou a vestavěnou skříní na chodbě. Zbytek si musí (klient) zařídit sám, respektive s pomocí rodiny. Každý byt u nás je jiný a reflektuje potřeby a zájmy svého obyvatele,“ uvedla například Alena Houštecká, majitelka Brázdimského statku, který nabízí samostatné bydlení pro seniory na Praze-východ.

Zájemce o umístění a jeho blízcí by se měli v první řadě zajímat o to, jak v domově funguje každodenní život. Rodina by se měla ptát na denní režim, tedy kdy se podává snídaně, oběd a večeře, kdy probíhá hygiena, podávání léků nebo odpočinek. Důležité je i to, zda má domov pevně daný řád nebo zda je možné režim více přizpůsobit potřebám konkrétního klienta.

Stejně důležité je zjistit, jak probíhá komunikace s rodinou, zda jsou povolené pravidelné návštěvy, jak fungují vycházky a zda je možné seniora v prvních dnech doprovázet častěji. U některých lidí pomáhá, když mají po přechodu do nového prostředí větší kontakt s rodinou, protože jim to usnadní zvykání a zmírní stres z neznámého prostředí.

Vyplatí se také nastudovat, jak domov pracuje s aktivizačními činnostmi, společným programem nebo pobytem venku. Právě pravidelné aktivity často pomáhají seniorům rychleji se začlenit, navázat kontakt s ostatními obyvateli a získat jistotu v novém prostředí.

Pracovníci zařízení také seniora seznámí s možnostmi úhrady pobytu. U pobytových sociálních služeb se náklady na ubytování a stravu hradí z příjmu klienta, přičemž mu po úhradě musí zůstat alespoň 15 procent jeho příjmu. Konkrétní způsob vyplácení důchodu a úhrady služeb je vhodné předem domluvit se zařízením.

Na co nezapomenout při nástupu do domova důchodců?

V případě dovezených věcí z domova je opět potřeba řídit se osobními preferencemi klienta i možnostmi konkrétního sociálního zařízení. Jednotlivé domovy pro seniory obvykle svým budoucím novým obyvatelům dopředu poskytují seznam doporučení, co si vzít do nového domova s sebou a co naopak raději nechat doma.

Při nástupu do domova pro seniory se obvykle hodí mít připravené:

• Doklady: občanský průkaz, průkaz zdravotní pojišťovny a případně další potřebné dokumenty.
• Léky: všechny pravidelně užívané léky, jejich aktuální seznam a informace o dávkování.
• Zdravotní a kompenzační pomůcky: například brýle, naslouchátko, chodítko, hůl nebo vozík podle potřeb seniora.
• Oblečení: spodní prádlo, ponožky, pyžamo, trička, kalhoty, tepláky, svetry, župan, bundu a vhodnou obuv včetně přezůvek.
• Hygienické potřeby: například kartáček a pastu na zuby, mýdlo, šampon, hřeben nebo další osobní potřeby podle zvyklostí seniora.
• Osobní věci: fotografie, oblíbenou knihu, rádio, drobnou dekoraci nebo jinou věc, která seniorovi připomíná domov.

„Rodina by měla zajistit dostatečnou zásobu léků a inkontinenčních pomůcek alespoň na první období po nástupu. Z naší zkušenosti je vhodné počítat minimálně s jedním týdnem, někdy se podaří zásobu zajistit až na tři měsíce. Vždy záleží na nastavení konkrétního domova pro seniory,“ radí Michaela Kopta Šedivá.

Pokud domov zajišťuje praní prádla, jednotlivé kusy oblečení je vhodné označit jménem seniora.

Domácí mazlíčci a cennosti mohou být problém

Rodiny často chtějí pro seniory zachovat co nejvíce z původního domova. Ne vždy je to ale praktické. V domovech pro seniory mohou být omezení například u:

• většího nábytku,
• vlastních elektrospotřebičů,
• přímotopů nebo elektrických vařičů,
• některých větších dekorací.

Také domácí mazlíčci nejsou samozřejmostí. „Domácí mazlíčky u nás bohužel neumožňujeme, je to z důvodu čistoty a ohledu k ostatním obyvatelům. U ostatních věcí a koníčků žádná pravidla nemáme, vše je možné, pokud se to do bytu vejde,“ popisuje Alena Houštecká z Brázdimského statku.

Specifická bývají také pravidla pro cennosti. „Doporučujeme ponechat si u sebe pouze nezbytnou hotovost a cennosti řešit podle pravidel konkrétního zařízení. Většina domovů nabízí možnost bezpečné úschovy nebo správu kapesného,“ popsala Michaela Kopta Šedivá z Domova Arreta.

K hladkému nástupu dopomůže personál i rodina

Přechod do domova pro seniory bývá pro většinu lidí velkou změnou. Vhodné je nesnažit se hned první den vyřešit úplně všechno, ale dát seniorovi čas, aby si na nové prostředí zvykl po svém. Někomu pomůže klid, jinému návštěvy nebo možnost přivézt si oblíbené drobnosti z domova.

Důležité je také zachovat trpělivost. Senior nemusí přijmout nové prostředí okamžitě, ale to ještě neznamená, že je pobyt špatně nastavený.

Personál v prvních dnech obvykle ukáže společné prostory, jídelnu i koupelnu a vysvětlí, jak funguje běžný denní režim. Díky tomu se senior lépe zorientuje a snáz si zvykne na nové prostředí. Personál se zároveň postupně seznamuje s tím, co senior potřebuje a na co je zvyklý. Podle toho se může upravit například denní režim, způsob péče nebo nabídka aktivit.

Na adaptaci seniora se podílí celý tým zařízení, od sociálních pracovníků a pečovatelů přes zdravotní sestry až po další odborné pracovníky podle potřeb konkrétního klienta. Adaptace na nové prostředí může trvat týdny až několik měsíců a její délka je u každého člověka individuální.

První díl článku o odchodu do domova důchodců krok za krokem najdete zde.