Důchodce prodává věc na internetu a přijde odkaz na kurýra: Tohle je častý trik podvodníků
Internet, který měl v dobrém spojovat lidi, se stal také rejdištěm nejrůznějších darebáků, kteří spoléhají na důvěřivost lidí. Virtuální podvody se v současné době šíří nebývalým tempem, přičemž podvodníci jsou stále důmyslnější. Jedním z dějišť nekalého jednání jsou i internetové bazary a obětí nezřídka senioři. Jak odhalit podvod a jak se zachovat v případě podezření?
Sledovat v Google Zprávách
Vynalézavost podvodníků na internetu jako by neměla hranic. Rozesílají falešné esemesky s prosbou domnělých příbuzných o pomoc nebo připraví o peníze oběť, které slíbí výhodnou investici. Zaměřují se ale také na virtuální tržiště.
Škody z takových podvodů jdou přitom nejen do tisíců, ale i milionů korun, uvádí Policie ČR. Přestože obyvatelstvo opakovaně nabádá k opatrnosti, podle jejích slov se stále ve větší míře setkává s tím, že lidé podvodníkům naletí.
Slušní, ale naléhaví
Jedním z nejčastějších typů internetových podvodů je takzvaný phishing, při kterém útočníci klamou lidi za účelem získání citlivých údajů a finančního obohacení – nejčastěji přihlašovacích a platebních údajů.
Podvodníci nezřídka cílí právě na seniory, u kterých věří ve vyšší důvěřivost a menší obeznámení s nejnovějšími podvodnými trendy. Někteří také snadněji podlehnou tlaku při manipulaci a nemusí být tolik obezřetní, neboť internetové podvody jsou relativně novou záležitostí.
Podvodníci přitom zpravidla vystupují slušně, používají zdvořilý, avšak naléhavý tón komunikace. V případě nákupu a prodeje na internetu se obvykle snaží co nejrychleji využít prvotní zájem seniora.
V hlavní roli kurýr a převod peněz
Mezi časté podvody patří ty, k nimž dochází při prodeji zboží na internetových bazarech. Prodávající vystaví nabízené zboží, načež se mu zpravidla ozve kupující, jenž má o zboží zájem. Málokdy ovšem zavolá, častěji využije komunikaci prostřednictvím SMS zpráv nebo komunikačních aplikací.
Když už je ruka, takříkajíc v rukávě, podvodník sdělí, že si pro zboží nemůže osobně přijet, ale aby obchod usnadnil, slíbí vyslat kurýra. Peníze údajně zaplatí rovnou online, ale aby si je oběť mohla vybrat, musí otevřít odkaz, který podvodník pošle SMS zprávou nebo pomocí komunikační aplikace. Právě v tu chvíli se láme chleba.
Na zaslaném odkazu po člověku mohou chtít vyplnit přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví. Pokud je dotyčný poslechne, vychytralí novodobí lupiči mají umetenou cestu k účtům oběti.
Doplňme, že jejich postup bývá domyšlený do detailů a že se podvodníci zaštiťují renomovanými kurýrními společnostmi a třeba i bankovními domy.
Nesdělovat citlivé údaje a nechat si čas na rozmyšlenou
Varující červené světýlko by mělo v hlavě prodávajícího zablikat ihned, jakmile se komunikace s kupujícím přesune mimo rámec vlastního bazaru – například do aplikace WhatsApp nebo jiného komunikačního kanálu.
Rozhodně je potřeba ukončit komunikaci v momentě, kdy se kdokoli snaží dobrat údajů k internetovému bankovnictví. Při skutečném nákupu či prodeji na internetových bazarech nejsou žádné takové údaje zapotřebí, proto by měl člověk zbystřit, kdykoli po něm kdokoli požaduje jiné údaje než jen číslo bankovního účtu, kam může zaslat peníze. Číslo platební karty, její platnost ani bezpečnostní CVV/CVC kód by nikdo jiný kromě jejího vlastníka neměl znát.
Při obchodování na internetovém tržišti je proto důležité držet se jen osvědčených platforem pro nákup a prodej, a ty vždy uskutečňovat právě prostřednictvím těchto platforem.
Pokud by dotyčnému přišel například odkaz s tím, že zbytek transakce proběhne napřímo, už samotné kliknutí na odkaz může být rizikové. Především by ale člověk nikdy neměl zadávat přihlašovací nebo platební údaje na stránce, na kterou je přesměrován.
V případě nejistoty je dobré za žádnou cenu nepodléhat tlaku, ale nechat si čas na rozmyšlenou. Během něj je dobré poradit se s blízkou osobou, například rodinným příslušníkem. Pokud pochybnosti přetrvávají, je vždy lepší raději obchod odmítnout.
