Lidé si roky ničí budoucí důchod a netuší o tom: Chyby mohou stát tisíce korun měsíčně
Výši důchodu mohou negativně ovlivnit mezery v pojištění, nízké odvody OSVČ, dlouhá evidence na úřadu práce i předčasný odchod do penze. Řada lidí na tyto nedostatky přijde až po letech.
Sledovat v Google Zprávách
Výši starobního důchodu neovlivňuje jen délka odpracovaných let. Rozhodují také odvody na sociální pojištění, evidence u ČSSZ nebo způsob podnikání. Některé chyby se projeví až po desítkách let a mohou znamenat ztrátu stovek až tisíců korun měsíčně.
Mnoho lidí předpokládá, že když celý život pracují, dostanou automaticky odpovídající důchod. Výpočet starobní penze je ale složitější. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) totiž při výpočtu starobního důchodu zohledňuje nejen dobu pojištění, ale také výši příjmů, ze kterých bylo odváděno sociální pojištění.
Právě zde vznikají chyby, které mohou budoucí důchod výrazně snížit. Některé jsou důsledkem špatného rozhodnutí, jiné vzniknou nepozorností nebo nedostatečnou kontrolou evidovaných údajů.
Mezery v době pojištění mohou znamenat nižší důchod
Pro přiznání starobního důchodu je nutné získat potřebnou dobu důchodového pojištění. V současnosti jde o minimálně 35 let. Ne každé období života se však do důchodu započítává. Problém nastává například tehdy, když člověk delší dobu nepracuje, tudíž za něj neodvádí pojistné zaměstnavatel, není veden na úřadu práce, ani si sám neplatí sociální pojištění jako podnikatel.
ČSSZ doporučuje pravidelně kontrolovat evidované doby pojištění na svém ePortalu. „Informativní výpis obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ, a za dobu od roku 1986 obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, včetně celkového součtu evidované doby a součtu náhradních dob,“ uvádí ČSSZ.
Chybějící doba pojištění může negativně ovlivnit budoucí důchod. A to i v případě, kdy člověk reálně pracuje. Pokud totiž za něj neplatí pojistné zaměstnavatel, ani ho sám neodvádí coby živnostník, pro budoucí výpočet penze vzniká mezera v pojištění.
Na první pohled tak sice může být práce bez smlouvy nebo bez odvodů výhodná – zaměstnanec dostane více peněz na ruku – jenže z pohledu důchodu ale taková práce prakticky neexistuje. Člověk tak může po letech zjistit, že mu chybí potřebné roky pro nárok na důchod nebo že má výrazně nižší penzi, než očekával.
Podobné problémy mohou vzniknout tehdy, pokud zaměstnavatel část mzdy vyplácí oficiálně a část takzvaně na ruku. Právě ta část, která je vyplácena druhou formou, se totiž nepočítá do daní ani do sociálního pojištění.
Důchod ovlivní nízké odvody i doba na „pracáku“
Může se stát, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí dle zákona sociální pojištění, a stejně jim ve stáří chodí jen velmi nízký důchod. Mnoho podnikatelů totiž využívá možnost odvádět pouze minimální zálohy na sociální pojištění. Krátkodobě tím ušetří peníze. Dlouhodobě ale mohou získat výrazně nižší důchod než zaměstnanci s obdobnými příjmy.
Důvod je jednoduchý. Důchod se odvíjí od vyměřovacího základu, ze kterého bylo sociální pojištění placeno. Pokud podnikatel odvádí dlouhé roky pouze minimum, promítne se to i do výše jeho budoucí penze.
Problém nastává také tehdy, kdy je člověk příliš dlouho bez práce. Ani evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce se do důchodu nezapočítává neomezeně. Celkově lze započítat nejvýše tři roky evidence na úřadu práce.
„Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, pokud člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Je-li člověk dlouhodobě v evidenci úřadu práce, započítávají se mu z doby, kdy žádnou z podpor nepobíral, maximálně tři roky,“ uvádí ČSSZ. U konečného výpočtu ale záleží také na věku a situaci v době evidence na úřadu práce.
Ze zákona platí, že pokud byl člověk veden v evidenci úřadu práce ještě před dovršením 55 let, může se mu pro důchod započítat nejvýše jeden rok této evidence, a to za podmínky, že v daném období nepobíral podporu v nezaměstnanosti ani podporu při rekvalifikaci.
Samotná doba vedení v evidenci se považuje za náhradní dobu pojištění, pro výpočet důchodu se však započítává pouze z 80 %. Lidé, kteří stráví v evidenci delší dobu, tak mohou být nepříjemně překvapení, že se jim část období do důchodu vůbec nezapočítala.
Do důchodu dříve, ale za méně peněz
Stále více lidí se dnes rozhoduje pro odchod do důchodu ještě před dosažením řádného věku pro starobní důchod. Jenže v takovém případě musejí počítat s trvalým snížení důchodu.
Krácení se počítá za každých započatých 90 kalendářních dnů. „Získal-li pojištěnec, kterému vznikl nárok na předčasný starobní důchod po 31. 12. 2025, aspoň 45 let pojištění, sazba procentní výměry důchodu se sníží za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku jen o 0,75 % výpočtového základu,“ uvádí ČSSZ.
Pokud se tedy člověk rozhoduje, zda již není čas odejít na penzi, měl by si spočítat, kolik peněz mu bude od státu chodit.
Nepodceňte pravidelnou kontrolu údajů
Aby člověk nebyl ve stáří nepříjemně překvapený nízkým důchodem, doporučuje se mít přehled o tom, kolik na sociální pojištění odvádí a jakou dobu je platí. Pravidelná kontrola v tomto směru vůbec není ku škodě.
Pomoci v tom může:
Čím dříve se podaří objevit mezeru v sociálním pojištění, která by mohla nepříjemně zamávat s výší důchodu, tím větší je šance, že se ji podaří kompenzovat. Mnohé problémy se totiž projeví až těsně před odchodem do důchodu. V té době už mohou být potřebné doklady nedostupné a náprava výrazně složitější.
