Doby a životní situace, které se vám nepočítají do důchodu: Stát je neuzná a vy přijdete o peníze

I když můžete mít pocit, že celý život pracujete a s přiznáním starobního důchodu nebudete mít problém, opak může být pravdou. Český důchodový systém vyžaduje hlavně dosažení důchodového věku a minimální dobu pojištění 35 let. Víte, které situace se do ní nepočítají?

Pro některé pracující se stává nečekanou překážkou v přiznání starobního důchodu to, že nesplní podmínku minimální doby pojištění. V registru České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která tyto údaje eviduje, mohou existovat bílá místa neboli mezery v pojištění.

Vy sice máte pocit, že pracujete, ale stát to vidí jinak a dobu pojištění vám neuzná. Na to je třeba si dávat pozor. Vysvětlíme si, o jaké situace se jedná.

Práce na černo

Jedná se o nelegální práci, kterou pracovník vykonává bez pracovní smlouvy. Peníze dostává na ruku a nejsou nikde evidované, tudíž se z nich neodvádí daň ani sociální a zdravotní pojištění.

Zaměstnavatel tímto krokem obchází zákon a ušetří na odvodech. Pracovník se sice vyhne odvádění daní, ale tato práce se mu nepočítá do pojištění na důchod. Takže sice peníze vydělá, daně nezaplatí, ale když bude žádat později o starobní důchod, může se objevit velký problém s jeho přiznáním.

Za práci na černo lze ale považovat také situaci, kdy pracovní smlouva existuje, je v ní však přiznaná jen minimální mzda a pracovník dostává další peníze na ruku. Jeho výplata je sice o to vyšší, ale protože se jedná o nepřiznané finance, tak ani z nich se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Výsledkem bude opět nižší důchod.

Dohody pod limit

Mezi oblíbené typy smluv u brigádníků patří dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Někteří mají více takových dohod a mohou dosahovat poměrně vysokých příjmů. Je tu však jedno velké „ale“. Sociální pojištění se u nich platí až od určité výše výdělku:

• U dohody o provedení práce (DPP) je v roce 2026 limit pro povinné odvody ve výši 12 000 Kč a výše měsíčně u jednoho zaměstnavatele, přičemž u stejného zaměstnavatele se příjmy sčítají (existuje-li více dohod najednou). Příjmy u různých zaměstnavatelů se nesčítají.
• U dohody o pracovní činnosti je v roce 2026 hranice povinných odvodů 4 500 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele, přičemž příjmy u stejného zaměstnavatele se sčítají, u různých nikoliv.

Pokud si pracovník vydělá méně, než je limit, ze své mzdy nemusí odvody platit. Na první pohled se to může zdát výhodné, ale je to jen zdánlivé. Pouze zaplacené sociální odvody mají vliv na výši důchodu.

Pracovník může nabýt dojmu, že si na dohody vydělá zajímavé peníze. Pokud ale ani z jedné neplatí sociální pojištění, výdělek se nepromítne do výše jeho budoucího důchodu.

Dlouhodobá nezaměstnanost

Jednou z častých příčin toho, že mají lidé mezery v registru sociálního zabezpečení, je dlouhodobá nezaměstnanost. Je mylné se domnívat, že se evidence na úřadu práce automaticky do důchodu počítá. Tato evidence se ve skutečnosti považuje za náhradní dobu pojištění, kterou stát započítává v omezeném rozsahu 80 %.

Záleží také na tom, kdy byl člověk nezaměstnaným:

• Před rokem 1996: doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se započítává bez omezení.
• Po roce 1996: doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se započítává vždy, pokud je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Není-li podpora vyplácena, započítávají se jen 3 roky (pokud byla tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítá se pouze 1 rok).

Od roku 2014 platí, že pokud nezaměstnaný dostal odstupné, odbytné nebo odchodné, je doba evidence uchazečů hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti, tudíž se započítává vždy, i když není podpora vyplácena.

Studium

Lidem, kteří studovali před rokem 1996, se započítává celá doba studia střední a vysoké školy od věku 15 let. Po dosažení 18 let se započítává prvních 6 let, a to ze 100 %. Doba nad 6 let studia se započítává jen z 80 %.

U studia v letech 1996 až 2009 je to již trochu jiné, ale stále se bere jako náhradní doba pojištění. Do 18 let se studium na střední škole nezapočítává. Po 18. roce se započítává pouze 6 let, navíc krácených na 80 %. Vše nad tento limit se stane mezerou v pojištění.

Od roku 2010 se již studium za náhradní dobu pojištění nepovažuje, tudíž se na důchod nic nezapočítává. Kdo při studiu na vysoké škole nepracoval a neodváděl odvody na sociální pojištění, začíná po absolvování vysoké školy s nula odpracovanými roky a vzniká mu vlastně mezera v pojištění.

Předdůchod, vedlejší činnost, invalidita či vězení

Existuje ještě několik specifických situací, kdy může člověka překvapit bílé místo v jeho evidenci odpracovaných let.

Jednou z nich je předčasný odchod do penze. Kdo čerpá vlastní naspořené prostředky z doplňkového penzijního spoření a kvůli tomu odejde z práce před dosažením řádného věku pro odchod do důchodu, tomu se tato doba do dosažení důchodového věku nezapočítává jako náhradní doba, ale vyloučená.

ČSSZ zohledňuje také vězně. V zákoně je totiž zanesená povinnost pracovat ve vězení, ale jen tehdy, když věznice práci přidělí. Dostatek pracovních míst nemusí totiž být pro všechny vězně. Práce ve vězení má pro vězně své výhody. Z odměny se odvádí sociální pojištění, takže tato doba se normálně započítává na důchod. Pokud člověk ve vězení nepracuje, vzniká mu mezera v pojištění.

U práce OSVČ na vedlejší činnost se sociální pojištění platí až od dosažení rozhodné částky, která je proměnlivá a v roce 2026 činí 117 521 Kč. Přitom při podnikání se počítají jen ty roky, za které bylo pojistné zaplaceno.

Pokud jde o invaliditu, tak pro důchodové účely v podobě náhradní doby pojištění se započítává jen pobírání invalidního důchodu III. stupně.