Po úmrtí blízkého dejte pozor na termíny: Některé věci úřady vyřeší, jiné musíte sami a hrozí pokuta

Úmrtí blízkého člověka znamená nejen smutek a truchlení, ale také řadu úředních a finančních povinností. Co je potřeba vyřídit hned, co může počkat a na jaké důležité kroky by pozůstalí neměli zapomenout? Přinášíme praktický přehled.

Odchod blízkého člověka přináší nejen zármutek, ale i řadu povinností, z nichž mnohé nelze příliš odkládat. Pozůstalé čeká sjednání pohřbu, vyřízení úmrtního listu, obstarání smluv a účtů a později také vyrovnání dědictví a případná žádost o vdovský, vdovecký či sirotčí důchod.

Některé úkony si mezi sebou instituce předávají samočinně, u jiných se neobejdete bez podání oficiální žádosti.

Naštěstí není nutné vše zvládnout v jediný den. Vyplatí se ale vědět, co vyřídit hned a kde například hrozí sankce za prodlení či jiné nepříjemnosti. Následující přehled ukazuje hlavní kroky, na které by pozůstalí neměli zapomenout.

Úmrtí a sjednání pohřbu 

Pokud člověk zemře ve zdravotnickém nebo sociálním zařízení, lékař provede prohlídku těla a vystaví List o prohlídce zemřelého. V případě úmrtí mimo tato zařízení (například doma) je nutné přivolat záchrannou službu nebo lékaře, který úmrtí potvrdí a vystaví potřebné dokumenty pro pohřební službu.

Následně pozůstalí kontaktují pohřební ústav, se kterým se domluví další kroky. Pohřební služba zpravidla navrhne termín schůzky s pozůstalými, na níž se bude domlouvat poslední rozloučení a další náležitosti.

Úmrtní list následně vystaví matriční úřad podle místa úmrtí. Matrika ho připraví na základě Listu o prohlídce zemřelého, který jí předá lékař nebo zdravotnické zařízení.

O úmrtní list se zpravidla nemusí žádat předem – matrika ho vystaví automaticky. Pozůstalý si ho může po domluvě vyzvednout na matrice, případně může být za splnění podmínek zaslán. Matriční úřad ho vystavuje zpravidla do 30 dnů od obdržení potřebných podkladů.

Do 96 hodin od oznámení úmrtí je potřeba zajistit pohřbení. Pokud tak nikdo neučiní, za zákonem stanovených podmínek přechází povinnost na obec. Samotný termín obřadu může být pozdější. Rodina tedy nemusí pohřeb uskutečnit během několika dnů, ale jeho zajištění nelze bezdůvodně odkládat.

Pohřebné a pracovní volno

Náklady na pohřeb jsou pak samostatnou kapitolou. Náklady se totiž mohou šplhat od nižších desítek tisíc korun až po vyšší částky. Záleží na tom, zda se tělo zpopelní, nebo pohřbí v rakvi do země. Dále pak na preferencích pozůstalých ohledně ošacení nebožtíka, rakve a obřadu.

Stát může v omezených případech poskytnout takzvané pohřebné, které slouží pouze pro úzký okruh žadatelů. Na pohřebné mají nárok:

• dítě, které bylo ke dni úmrtí nezaopatřeným dítětem,
• rodič nezaopatřeného dítěte, jestliže zemřelý rodič měl ke dni úmrtí trvalý pobyt na území České republiky,
• plod po potratu nebo po umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů.

O pohřebné lze zažádat prostřednictvím speciálního tiskopisu, který je dostupný na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.

Úmrtí blízkého člověka může znamenat také potřebu několika dnů volna. Pracovní právo upravuje pracovní volno při úmrtí rodinného příslušníka, přičemž rozsah závisí na tom, kdo zemřel.

Zaměstnanci přísluší placené volno v rozsahu 2 dnů při úmrtí manžela či manželky, druha či družky nebo dítěte. Další 1 den placeného volna náleží k účasti na pohřbu těchto osob.

Při úmrtí rodiče, prarodiče, vnoučete nebo sourozence zaměstnance přísluší 1 den placeného volna k účasti na pohřbu a další 1 den, pokud zaměstnanec pohřeb obstarává. Stejné pravidlo platí také v některých dalších případech stanovených zákonem.

Při úmrtí manžela či manželky, druha či družky, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence může zaměstnanec čerpat také až 5 dalších dnů pracovního volna bez náhrady mzdy.

Komu co připadne?

Dědické řízení neprobíhá tak, že by si rodina sama rozdělila majetek a následně oznámila výsledek. Pozůstalostní řízení vede soud a úkony v něm provádí notář jako soudní komisař.

Řízení se zpravidla zahajuje na základě oznámení matričního úřadu o úmrtí. Notář následně zajišťuje majetek zemřelého, identifikaci dědiců, případnou závěť a další skutečnosti důležité pro vypořádání pozůstalosti.

Rodina sama musí připravit informace o majetku a závazcích, které zná. Jedná se například o bankovní účty a spoření, nemovitosti, vozidla, úvěry a jiné dluhy, životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové spoření a případné investice.

Pokud existuje závěť, dědí se přednostně podle ní, přičemž zákon chrání takzvané nepominutelné dědice, zejména děti zůstavitele. Pokud závěť není, majetek se dělí podle zákonné dědické posloupnosti – v první řadě dědí děti a manžel či manželka, zpravidla stejným dílem. Pokud některý z potomků nedědí, může jeho podíl přejít na jeho děti. Teprve pokud nejsou dědicové v první skupině, přicházejí na řadu další příbuzní podle zákonem stanovených pravidel.

U důchodu může vzniknout přeplatek

Pokud zemřelý pobíral starobní důchod, rodina by měla počítat s tím, že po smrti nevzniká automaticky nárok na další výplaty jeho důchodu. ČSSZ v této situaci uvádí: „Dávky důchodového pojištění se vyplácejí v pravidelných měsíčních termínech dopředu. Pokud se důchodce dožil výplatního dne svého důchodu, byl důchod vyplacen oprávněně a vrácení ani poměrné částky se nepožaduje. Pokud se však důchodce výplatního dne svého důchodu nedožil, a to třeba o jediný den, splátka již nenáleží. Nárok na důchod dnem smrti zaniká.“

Při druhé variantě vzniká přeplatek, který je potřeba vrátit. ČSSZ zasílá písemnou výzvu ke sdělení způsobu výplaty důchodu po úmrtí majitele účtu.

Úmrtí důchodce pozůstalí běžně ČSSZ hlásit nemusí, protože informaci jí předávají matriky. Z praktických důvodů je ale možné ČSSZ o úmrtí informovat co nejdříve, zejména pokud je potřeba řešit konkrétní výplatu důchodu nebo nárok na pozůstalostní důchod.

Vdovský nebo sirotčí důchod se nepřizná automaticky

Smrt manžela, manželky nebo rodiče může znamenat také změnu příjmu domácnosti. Pozůstalí proto mohou řešit vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod.

Každopádně ale nejde o dávku, kterou by ČSSZ automaticky začala vyplácet jen na základě úmrtí. Proto je nutné podat žádost, a to osobně na ÚSSZ nebo online prostřednictvím ePortálu.

U vdovského a vdoveckého důchodu musí být splněny zákonné podmínky. Zemřelý například musel pobírat starobní či invalidní důchod, případně splnit podmínky potřebné doby pojištění. Současně musí v době úmrtí existovat manželství nebo právně uznaný vztah, na který zákon nárok váže.

Zdravotní pojišťovna a bankovní účet

Zdravotní pojišťovně není nutné úmrtí hlásit, protože se to dozví z matriky. Pokud měl zemřelý od pojišťovny půjčenou pomůcku, například polohovací lůžko, je potřeba ji vrátit.

U komerčních pojišťoven, kde bylo sjednáno životní pojištění, úrazové pojištění nebo podobné produkty, je nutné úmrtí oznámit osobně dané pojišťovně. Spolu s tím se musí doložit potřebné doklady, které se liší dle pojišťovny a konkrétní smlouvy.

Pokud zesnulá osoba pobírala příspěvek na péči, je potřeba nahlásit její úmrtí Úřadu práce ČR. Za neohlášení této skutečnosti jinak hrozí pokuta až 20 000 Kč. Lhůta pro ohlášení je 8 dní od úmrtí. Lze tak učinit prostřednictvím online formuláře na stránkách MPSV.

Bankovní účet po úmrtí majitele automaticky nezaniká. Banka po oznámení úmrtí může nakládání s účtem omezit nebo jej dočasně „zmrazit“. Neznamená to ale, že je to pravidlem u každého účtu. Záleží například na tom, zda měl zemřelý k účtu disponenta a jak byla nastavena smlouva s bankou. Peníze na účtu se následně řeší v rámci pozůstalostního řízení.

Ukončení služeb i sociálních sítí

Po úmrtí blízké osoby je třeba řešit ukončení smluv, které zemřelý uzavřel – například na telefon, internet, energie či pojištění.

Ne všechny smlouvy je nutné rušit. V případě, že pozůstalý ve společné domácnosti služby nadále využívá, může si zajistit převod služeb na vlastní jméno, ale pravidla se liší podle poskytovatele a typu smlouvy. U penzijního spoření smlouva zaniká, ale naspořená částka přejde zpravidla do dědického řízení.

SIPO představuje službu, která sjednocuje platby pro různé subjekty do jednoho příkazu a jako služba spadá pod Českou poštu. Pokud je SIPO potřeba zrušit, je nutné nejprve zrušit platby u dodavatelů služeb, do nich se řadí i Česká televize a Český rozhlas. Jakmile budou všechny služby vyřešeny, je možné zrušit i samotné SIPO.

V dnešní době už není výjimkou i takzvaná digitální pozůstalost. Tam spadají nejrůznější online účty, například na sociálních sítích. Většina platforem umožňuje smazání účtu po úmrtí uživatele na základě žádosti pozůstalých.

U Google účtu si uživatel může nastavit takzvaný plán digitálního dědictví a v něm určit, po jak dlouhé době nepoužívání služeb se má účet smazat, případně koho má společnost kontaktovat po úmrtí vlastníka účtu. Pokud tak dotyčný neučinil a zemřel, mohou pozůstalí kontaktovat společnost Google, dohodnout se na dalším postupu a zažádat o zpřístupnění některých souborů (jako jsou fotky a videa).